podzimní nálada

Podzimní nálada Nastal čas šedivých plískanic vítr začal svištět ze strnišť sluníčko se schovalo za mraky šedé černé sukno potáhlo nebe modré Nastal čas deštivých mraků čas pouštění papírových draků čas dozrávání sladkých plodů čas do duhy oblékaných listů stromů Nastává čas osamění kdy duši duše chybí čas kdy láska srdci schází. Nastal čas lovu jelenů čas na posedě bdících nimrodů čas padání listí za stromů čas posledních houbařů Nastal čas babího léta kdy mraky sluníčko střídá kdy se na sebe usmějeme svým sluníčkem duši svou i druhých zahřejeme

21. 10. 2002
1
0
346
Vázané verše

komik

KOMIK Směju se na Vás z široka úsměvem komika který je tu pro Vás diváky z publika Mám klíč jež brány úsměvů odmyká já tmavovlasý kluk s červeným nosem komika Dnes i zítra můj šibalský pohled do duší smutných proniká a plamínek radosti v očích zažehá když podíváš se do veselých očí komika Směju se na Vás děti rád chci být Váš velký kamarád Směju se na Vás dívky sličné jak na poupata růže rozvité Směju se na Vás dámy ve věku jak na růže v rozpuku Směju se na Vás na všechny z široka úsměvem komika který je tu pro Vás diváky z publika.

20. 10. 2002
0
0
347
Vázané verše

prstýnek

Prstýnek
jsi krásný kulatýdo stříbrného či zlatavého šatu oděnýjá nad tvou krásoudechu ztrácímv jiskřivém závojis tebou tančím
jsi jak měsíc zářivýv bělostný šat oděnýkterápak dívka se u tebe zastavísvými zářivými kukadly tě osloví
jsi jak slunce jiskrnév zlatavý šat oděnékterá dívka tě svým pohledem uhranea na svůj křehký prstík navlékne

20. 09. 2002
0
0
325
Vázané verše

září

V září kdy sluníčko na nás s úsměvem shlíží a dívkám jemné vlásky vlají jako by s vánkem si hrají listy stromů své podzimní sonáty rok co rok světu vyhrávají je to koncert opravdu neslýchaný do ouška jemně ševelivý Já jsem také zatoužil ony skladby slyšet a při tom krásy květů růží vidět vyrazil jsem tedy v Jiráskovy sady je to park krásný,tichý jak by v pevné náruči dvou řek uschovaný Hle, tu jsou,do cesty své paže kloní stromy jež stoletou krásou voní postupuji dále, cesta růžemi obklopená je květinou jež v říši květů kraluje svou vůní líbezné city vzbuzuje dnes i zítra trhal bych je pro svou dívku rád krásné je někoho milovat nebe je modré azurové jak to moře klidné sametové slunce je žluté zářící svými teplými paprsky hladící sedím tu teď sám myšlenkami obléhán Přeji všem jež Amor proklál šípem a teď tu v milostném objetí slůvka lásky v polibky promění aby se i nadále měli rádi a na tento kouzelný den s láskou vzpomínali Slunce již pomalu zapadá a chlad svou náruč ke mě napíná nastává čas nemilý a tím je vždy loučení

16. 09. 2002
1
0
475
Vázané verše

řeka

Je krásný letní večer , sedím u šeptající řeky a
z potemnělých lesů na obou březích se bezhlučným,
plíživým krokem vynořuje strašidelná armáda noci
ty šedé stíny,které mají zahnat stále ještě otálející

14. 09. 2002
1
0
340
Úvahy

král

Je krásné letní ráno- slunné, vlahé a klidné. Ve vzduchu je cítit napětí nadcházejících vzrušujících okamžiků. Král přespal v pohodlném loži , na bezpečném místě hradních útrob. Městem se po celý včerejšek ozývalo řinčení ozbrojenců a dusot těžkých koní po hrbolatém dláždění a ovzduší bylo plné zlostných nadávek velitelů a otrlých žertů vousatých lučištníků , piknérů, ratištníků a podivně mluvících cizokrajných žoldnéřů.

13. 09. 2002
0
0
335
Povídky

noc

Je překrásná noc. Měsíc zapadl a pokojnou zemi nechal o samotě s hvězdami. A hvězdy jako by s ní, se svou sestrou, v tom tichu, v tom mlčení hovořily, jako by s ní, zatímco my děti, spíme, rozmlouvaly o náramných tajemstvích, a to hlasy takové hloubky a rozléhavosti, že dětské ucho lidí není schopno jejich zvuk zachytit.
Budí v nás posvátnou hrůzu, ty nezbadatelné hvězdy, tak studené, tak jasné.

12. 09. 2002
0
0
375
Úvahy
Nahoru