Písmák Měsíční
Chvíle má je sama,
jen ja svoje myšlenky sdílím s krajinou.
Kráčím dál, svím tempem půlnočním,
Vnímám jen dech a barvu větru ,
Vzpomínka
Noc
Ty teď asi spíš, já bych chtěla k tobě blýž, a jen cítit dech tvůj a nenávisti řekla: ,,stůj" Lásko vrať se mi sem, chci tě mít u sebe každý den. Chtěla bych vědět že každý den u mě spíš. Jak moc tě miluju dobře výš. Mé srdce puká bolestí, protože pro mě už nemá cenu žít.
Kamarádce
Těžko se to radí, když vám kolem hrdla syčí závystivý hadi. A snad ještě hůře řeknu: ,, Měj ho ráda" když mi mysl křičí: ,, rychle ukaž záda". poradit chceš cestu do nebe, netušíš ale, že já myslím na sebe jenom na SEBE.
Smrt
Stojím nad propasí, opustilo mě moje štěstí, dostala jsem smůlou pěstí Vykašlat se na všechno a skočit hlavou rovnou dolů. Skočit a ukončit to trápení. Smrt to je mé vysvobození od těch věčných problémů. Chvýli lítat jako pták volně plachtit jenom tak.
Labutí píseň
Sleduji milostný tanec býlích labutí. Dojímá mě něha těch dvou němých tváří. Prý, když jedna z páru zemře, druhý už nikoho nehledá a navždy pluje životem sám. Po večerech se potom nad jezerem táhne žalostná labutí píseň, jak jeden volá druhého.
Jen Ty a Já
Má mě rád, nemá mě rád. rudé plátky růže padají na zem, jak ji bez rozmyslu pouštrím z dlaně. Vždycky jsem toužila poznat pravdivou odpověď v této dětské hře. Pžedstav si, že není nebe, žádné peklo pod námi, že mezi námi není žádná bolest, vzdálenost.