Zkrat

Ve dne v nocidnes i zítranení mocijež by mohlazměnit směryv nitru světlamění tvarypouta s mocívlastní myslivždy obracísrdce dušisměrem jednímjak Krist k Bohustarým, známýmbloudí v kruhu. Zvláštní pocit. Bílý kat. Něco jako…Doživotní zkrat.

12. 03. 2003
0
0
605
Vázané verše

Idea

Být spokojens tím co jebýt opojenživot vnímajehrot dušev srdci zabodnutmiláček koušesil další pruta říci sušejsem si rovenzároveň tušečeho jsem hodennapadat citybránit se rozumemdodržet slibya cítit se podvedenuznat tu vírujenž zrovna vládneza ní já padnupro to nevadneudržet sílunechat se spálitať kosti shoříchvíli zazářitmysl se koříbýt chvíli spokojens tím co se dějecítit se ukojenBohu se smějetoto vyznánína kůru pějevesele vyzváníduše se chvějedojdivš k poznánía potom shnijenení postřikuproti nemocižít aspoň na chvilkunení pomocičekání na vzkazyjenž nikdy nepřijdouporušit zákazya trpět nevinoujít cestou snílkamít lásku jedinoupřed tebou smrtkacesty dál se nevinnou.

11. 03. 2003
2
0
616
Vázané verše

Bolesti

Duha zemřela v odpoledním sluncipár minut po odpolední bouřcejíž už dávno spolykali jako sumcikvěty na neposečené loučcechvěje se již na příští ránopřijdou ženci a chvilka bolestijim sílu k novým květům, milá dámo,dodá a v životě jsme všichni Kristiutrpením si razíme nové stezkyk novým bolestným obzorůmspojením našich bolestí se naše zrakymožná na chvíli odkloní, rozum prohraje krátký boj a dvě novétváře se spojí v plném objetía další nové bolesti snovése opět a znovu narodí.

10. 03. 2003
0
0
623
Vázané verše

E - blues reaction

Ó, ta poezie kroku, pojďme dál;že není kam. To dříve jsem v sobě také slýchával;prý iluzí obzorů zlatých nechal jsem se zmámit. Proč jinak tady být než opět svými sny se nechat ranit.
Jak vydržet ten nudy tok a hnus,jenž ve světě vezdejším nám vládne.

09. 03. 2003
0
0
504
Vázané verše

KOUŘ

Kouř se tiše a s grácií proplétáchodbou s rozcestím do dvou síníkde s rozkoší v extázi rozkvétáv květ-plod sladký a bolný sílyproplouvá proniká stěnami dáletam přidá se prolne v tunýlcíchmalých s tokem bez konce stále se valícím labyrintem živýchbytostí které on a oni jeho milujía jede s ním veze se cestoujenž v každý jejich kout se pojív nekonečném objetí a v každouskulinku zavítá míříc všakvzhůru ke smyslu své existencevypadající jako šedomodrý mrakv tenké chycený schránce - rozplyne se v ní znajíce tajemstvíže on je vpravdě kouř-spasitelzrak vnitřní každému otevře a ví:„Byl zachráněn další přízemnosti trpitel“.

08. 03. 2003
1
0
574
Vázané verše
Nahoru