Volby, aneb fraška o více dějstvích

Výběr

Dějství prvé:
Kandidátů mraky, skutečná legrace však žádná. Hrstka těch kteří volí. Přehršel těch, kteří nevolí.
Dějství druhé:
Kandidátů je o něco méně, o to více je legrace.

22. 11. 2004
0
0
1478
Blbůstky

Mince

Sedím na lavičce a dívám se na ni. Na středně velkou stříbřitou minci, která leží ztracena ve spěchu na dlažbě.
Možná ji před chvílí ždímala dětská dlaň. Poklad nesmírné ceny zlaskavé dědečkovy ruky.

28. 11. 2003
2
0
2036
Povídky

Pán Bůh. Pán Bůh?

Dnes vládla vNebi stísněná nálada. Pán Bůh pobíhal po Úřadě jako vzteklý pes a na každého se jen utrhoval. Archanděla Gabriela svými bezdůvodnými výpady dokonce rozplakal. Citlivá duše andělova totiž nedokázala tolik příkoří najednou vstřebat.

25. 11. 2003
1
0
1429
Povídky

Kam letos nepojedu

Každý se chlubí, plánuje nebo doopravdy chystá někam na dovolenou. Nuda. Šeď. Průměr.

16. 07. 2003
11
0
2120
Povídky

Masakr v kině, aneb šílený promítač

Dnešního dne zasahovala vKině Svět speciální policejní jednotka. Vprůběhu promítání se totiž zkina ozvala prudká střelba, která rozhodně nepatřila do předváděné romantické komedie o trampotách tajné lásky. Na tuto podivnou událost upozornil policejní oddělení již po hodinovém trvání všímavý místní občan, kterému se zdálo podezřelé, že kino uprostřed plánované doby promítání houfně opouštějí zakrvácení diváci a místo vášnivých diskusí o posledním polibku a utírání slziček se sneartikulovanými skřeky rozbíhají do dáli.
Přivolaná policejní jednotka o síle jednoho muže nejprve kino obklíčila a poté všechny vyzvala silným hlasem- vzdejte se, nic se vám nestane.

30. 05. 2003
3
0
1162
Povídky

Když v ráji neberou 2

Nejhorších bylo prvních pár měsíců. Nemohl jsem zavadit o žádnou kloudnou práci. Jedině dělat hlídače na parkovišti, ale to se mi vzhledem kpředchozímu zážitku smojí milovanou audinou eklovalo. Navíc to nebylo placené zaměstnání a ani tu nebyla šance na nějaké spropitné, třeba za umytí oken či zvláštní péči, protože tu koneckonců nebyla žádná auta.

24. 04. 2003
3
0
975
Povídky

Když v ráji neberou

…. a pak jsem se jen volně vznášel nad kouřící hromadou plechů, která ještě před chvílí byla pořádně nadupanou audinou ….
„Tak pojď, mladej, moc se tady nerozhlížej a plav támhle do řady, ktý přepážce. A dělej, nejsi tady sám.

28. 02. 2003
4
0
1149
Povídky

Naopak

Budík ne a ne zazvonit takže jsem se večer probudil právě včas. Slastně vrníc nevyspáním jsem ho natáhl, zhasl světlo a začal se svlékat. Za chvíli musím být vpráci, což jsem vprůběhu dvou hodin pohodlně stihl. Hned ve vrátnici jsem měl konflikt svrátným, který mne nechtěl pustit dovnitř ačkoliv jsem mu odmítl ukázat občanku.

25. 07. 2002
2
0
1244
Blbůstky

O černém andělovi

věc: mimořádné hlášení
adresát: anděl-divizní komisař
odesílatel: anděl-vrchní seržant, 14 nebeský okrsek
Dnešního dne, v6:30 ráno, byl před barem U dvou cherubínů na Námětí klidu duše nalezen mrtvý nebešťan. Policejní hlídku přivolal anděl-barman když hodlal dodržet policejní hodinu a chtěl bar zavřít. Mrtvý však svou polohou, hlava na chodníku, nohy na schodišti bránil vuzavření vchodové mříže. Hlídka ve složení anděl-strážník 2.

24. 07. 2002
4
0
1062
Povídky

Volby 2002

Tak jsem se včera vracel domů zcela přesycen medově plastikovými úsměvy, kterými mne po celý den provázeli naši milí volební kandidáti. Najednou jsem si uvědomil, že se náš národ zcela potichu a nenápadně přerozdělil – na lovce a lovnou zvěř. Krvelační lovci, naštěstí netoužící po skalpech nýbrž jen po našich hlasech se na nás zářivě zubí ze všech nároží a stran. Kde se tu, proboha, všichni tak najednou vzali.

23. 05. 2002
1
0
995
Fejetony

O povídce do Písmáka

Chtěl jsem dnes napsat povídku. Co povídku, literární bombu, zázrak, který tak osloví davy že se Písmákovi zhroutí server a jednou provždy bude zrušena možnost přidání kritik, protože vše pochvalné už bude řečeno a po mně již nebude co říct. Vyloženě jsem se těšil na chvíli, kdy Flo zdrceně zahodí tužku a své literární ambice a vydá se na cestu lemovanou sportovními úspěchy. V předtuše tak skvělé budoucnosti jsem se s vrhnul ke klávesnici.

18. 05. 2001
6
0
1434
Povídky

Zatmění slunce

Světlo a tma
A mě se zdá
Že pláčou stíny
Zbavené kůže

04. 05. 2001
2
0
1267
Vázané verše

Tenkrát s Ježíšem

Šimon řečený Petr se nenápadně šinul za ozbrojenci. Měl silný pocit, že něco neudělal správně. Vždyť vedli jeho nejbližšího přítele a učitele Ježíše. A to nevěstilo nic dobrého.

17. 04. 2001
3
0
1812
Povídky

Ego te absolvo ...

„…ano, Hospodine, ale to ještě není vše. Jednoho dne jsem od Tebe dostala novou práci. Práci opravdu novou, a zvláštní. Až do toho dne jsem Tobě sloužila bez výčitek a odmlouvání.

21. 12. 2000
7
0
2738
Povídky

R.I.P.

Není tu moc vidět, respektive, není vidět vůbec nic, i kdyby tu snad něco k vidění bylo, jakože není. Takže, když tu není nic k vidění a není na to ani vidět, tak to vlastně vůbec nevadí. Všude kolem je teplá, skoro by se dalo říct, zadýchaná tma, lepivě se lnoucí k tělu jako pohřební rubáš, čímž je to úžasně stylové a děsně se to sem hodí. Je tu prostě tma jako v rakvi.

05. 12. 2000
2
0
1430
Povídky

Mapa tvého těla

Bloudím a hledám na mapě tvého těla
To, cos dávno ukázat mi chtěla
To místo pro lásku stvořené a čisté
Je někde na jih od pupíku, to je jisté

13. 10. 2000
1
0
1727

Přání zapomenout

Ať srdce mé už nevidí
co jinému teď závidí.

13. 10. 2000
1
0
1950

Podrobný průvodce vraždou

Následné pojednání vychází z potřeby uchazečů o vraždu získat ucelený přehled o jednotlivých klíčových momentech při současném hodnocení jejich dopadu na společenskou prestiž.
„místo činu“
- je velmi důležité dobře si vybrat místo k provedení svého úmyslu. Jednak se na něj budete často vracet (známá to poučka) - do ošklivých míst vzbuzujících nepříjemné pocity se vám rozhodně nebude chtít vracet, a navíc, začátečníkům ve vraždománii se bude v odlehlejších částech krajiny lépe pracovat i s dosud nevyzkoušenými technikami. Příznivě přijímány jsou parky, romantické zříceniny a vlaky metra.

13. 10. 2000
0
0
2175
Povídky

Karlovi s úctou

přemýšlel jsem dnes o Bohu
sušenky tiše chroustal
stín pak proťal oblohu
anděl na stole přistál

11. 10. 2000
3
0
2104

Zoon politikon

Odtéká odpadem v růžové pěně z milování špína a všechen ten hnus. Patnáct let odhadem, takové štěně, poznala násilí, nelásky pořádný kus. Plakat už nemůže, sprchu jen podpírá, rejžákem všechno se pokouší smýt. Hluboko do kůže život se zadírá, jak s tímhle zážitkem bude teď žít.

05. 10. 2000
0
0
1954
Vázané verše

Rychlé šípy

Do průjezdu vpadl Mirek Dušín se svým věrným druhem Jarkou Metelkou v patách. Bystré oči rychle prolétly dvůr a Mirek střízlivě zhodnotil situaci. „Jarko, jsme v koncích. Je to slepá ulička.

04. 10. 2000
2
0
1828
Povídky

Tři mušketýři

Tiché zákoutí u Carmes-Deschaux bylo oblíbeným místem soubojechtivých. Souboje v Paříži byly přísně zakázány ale zde u bosých karmelitánů k tomu docházelo pravidelně. Když přišel d‘Artagnan na dohled k zpustlému prostranství kláštera, Athos tam už pět minut čekal; právě zvonilo poledne. Vida d‘Artagnana přicházet, povstal a zdvořile mu popošel několik kroků vstříc.

04. 10. 2000
0
0
2692
Povídky

Nebáseň

Nemile a nečekaně nikde nikdo.
Nikdo nikam nespěchá, nikde nesedí.
Nikdo nic nedělá, nepracuje.
Nikde není nic.

15. 09. 2000
1
0
1937
Miniatury, hříčky

Hrabě Monte Cristo

Edmond Dantés po dlouhém, téměř sedmiletém, nespravedlivém veznění v pevnosti If začal kopat tunel ke svobodě a osud tomu chtěl, že po dlouhých dnech vysilující práce narazil na nepřekonatelnou překážku v podobě nosného trámu. Edmond propadl záchvatu zoufalství. Stále znovu a znovu se pokoušel trám přesekat, ale jeho nedokonalé nástroje selhávaly. Pak ale se něco stalo.

11. 09. 2000
1
0
2339
Povídky

Poselství vesmíru

Nekonečnou prázdnotou hlubin černého vesmíru letí úžasnou rychlostí malý posel. Někdy se přibližuje k velkým nebeským tělesům aby se nechal jejich přitažlivostí ještě více urychlit na další pouti. Ale dráha vcelku zůstává přímá a přibližně zachovává původní směr. Zlatostříbrná ukázka lidského důvtipu letí a řítí se k nejvýchodnějšímu výběžku naší galaxie.

14. 06. 2000
1
0
1316
Povídky

O dopisech

Neznám nic horšího než nečekaný dopis.
Nemyslím ten dopis, který mi píše Klárka o svém sladkém stýskání a smutnění. Je totiž na povinné rodinné návštěvě u prapříbuzných na Slovensku. Ani nemám na mysli ten dopis, ve kterém mne můj oblíbený bankovní dům pravidelně informuje o katastrofálním stavu mého účtu a zapřísahá mne, abych konečně dodal nějaké ty koruny do plusu.

07. 06. 2000
1
0
1123
Povídky

Strach

"Áááááúúúúúhh. ", nelidský výkřik se rozběhl studenou chodbou a zůstal zavěšen u stropu. Chvíli se tam chvěl, pokoušel rezonoval a pak splynul s rychlým dusotem nohou dvojice ošetřovatelů. Zachrastily klíče.

31. 05. 2000
0
0
1621
Povídky

Půjčovna osudů

Je velmi časná ranní hodina. Ulicí bloumají jen sněhové vločky provázené ztraceným úryvkem z musik-boxu. Tma se pomalu převtěluje do šera a schovává se do koutů a průchodů. Před obloukem mého okna se mihl neurčitý stín.

31. 05. 2000
0
0
1418
Povídky

Zvuky ticha

Ticho hovoří. Často se v noci probouzím, temnota jako had obtočí mé rozespáním rozjitřené smysly a já, očarován, naslouchám. Někdy hovoří něžně a tichounce mne znovu uspává, jindy nechává tušit hrůzu a strach z nepoznaného.
“Ach, ty jsi ale tíha.

17. 05. 2000
2
0
1440
Povídky

Ptákoviny

Milan Sýkora, přáteli láskyplně přezdívaný Datel, stál na zahradě opřen o holubník a přemýšlel, co by vyvedl Evě Vránové, sousedově dceři, za ptákovinu. Ta seděla jako kvíčala na plotě a vesele klátila svýma ptačíma nohama. V tom zahlédl jak se od sousedů skrz plot prodrala slepičí hlava a začala svým zobákem opracovávat tam rostoucí ptačí zob. Sýkorou, ergo Datlem zacloumala zlost.

17. 05. 2000
3
0
1565
Blbůstky

Déšť

Prší. Temné, šedavě modré provazce svazují zemi s nebem. Prší. Všude samá voda.

17. 05. 2000
3
0
1502
Povídky

Podzim

Nedělní ráno v podzimním, odkvétajícím lese.
Jako náhlým smutkem zasažení pozůstalí vzpínají se stromy ke kalné obloze, odkud šedé mraky za ně roní slzy. Na zemi důstojně leží vážení zesnulí, přikryti královským hermelínovým pláštěm z mechu a plísní čekají na volání k poslednímu soudu. Zatím se na ně tiše snáší zlatavé krajkoví.

17. 05. 2000
0
0
1557
Povídky

Poslední

Vítr, který se znenadání zvedl ze země, začal dychtivě rozhánět líné cáry posledních jedovatých plynů. Rychlé poryvy vyčistily vzduch a odhalily tak stovky všelijak pitoreskně poskládaných lidských těl. Některá ještě žila, jiná již pokorně odevzdala svou duši. Bitevní pláň byla velmi tichá.

16. 05. 2000
3
0
1704
Povídky

Přepadení

NOC sevřela stromy v parku do svěrací kazajky. Keře zaházela tou nejčernější temnotou a utopila den v louži inkoustové černě. Na bezhvězdném nebi se dosud neproháněly ani noční můry dosud otřesené existencí denního světla a snad jen sen na svých křídlech proletěl povětřím. Tma tiše zírá ze všech zákoutí a poslední večerní stíny se staly obětí její nenasytnosti.

16. 05. 2000
1
0
17068
Povídky

Povídka plná smutku

Zachmuřené, nevesele pošmourné ráno. U chodníku před domem tiše přistál nekonečně dlouhý Rols. Šofér, hrubými tahy vyřezaný z ebenového dřeva, vystoupil, pomalu obešel vůz a úslužně otevřel dveře. Z omamujícího tepla vypnuté klimatizace se z neprůhledného temnoty vozu vynořila černá bota.

16. 05. 2000
2
0
1403
Povídky

Barvy

Modrá, modrá, pro blázny dobrá
děti ji na nebe tak rády malují
na modré obloze obláčky putují
na modrém polštáři o lásce bude se zdát

16. 05. 2000
0
0
1209
Nahoru