Nedokončený příběh

Malá bárka se houpala na obzoru a pozorovateli, pokud by stál na skále vysoko na mořem, se mohla zdát až bílá. Byl by totiž oslňován sluncem, nacházejícím se v nejvyšším bodě svého putování po obloze.
Země okolo skály byla plná zeleně, ale skoro neobydlená. Při pozornějším pohledu však v krajině byl vidět zásah člověka.

04. 04. 2005
0
0
560
Próza na pokračování

Poutník

Tiše poutník na skále vysoké stál a v tajmenou hleděl dál. Dálka mu slepě pohled oplácela. On zvednuv oči své v nebe temné, spatřil třpyt hvězd zářivých a tak mu napadlo: Ty hvězdy mrtvé jsou a přec vidím jejich svit, topodobné je jak mé milenky mrtvé cit. Cit ten já cítil, když zakopal jsem ji v hrob a přišlo mi, jak slyšel bych struny přetrhané tón.

02. 10. 2003
0
0
561
Povídky

Tunel

Zazněl výstřel a krátký výkřik. Lukáš ještě mléčným závojem zahlédl neznámého vojáka a pak se propadl do tmy. Měl zvláštní sen. Zdálo se mu, že stoupá dlouhým, lehce točitým černým tunelem.

07. 06. 2003
0
0
582
Úvahy

No name

Uviděl plačící dívku. Seděla u řeky, hlavu opřenou o kolena a s očima zalitýma slzami se dívala na řeku. Přešlápl znohy na nohu, chtěl kní jít, obejmout jí kolem ramen a utěšit jí. Ale bál se.

06. 06. 2003
0
0
600
Úvahy
Nahoru