Písmák Záblesk
vlhkou dekou jsi mne přikrylnabitá puška leží na stolkumé sny létají po pokojijako stíny, které něco tajístojíš nade mnoubudu tvou střelenou laní. záblesk v očích tě prozrazujetvůj sok tě odpuzujejemný dotek polštářků tvýchklouže mi po napudrované tvářiposlední polibek mi dopřát smíštu rozkopne někdo západní dveře. všech 639 svalů se probudíjenže pozděměla jsem být navždy tvá,ale tys nešťasten našel řešení dříveteď ležíte oba dvav potocích lepkavé krve.
Mládí versus realita aneb význam slova humanus dnes
Když se narodíme, jde nám to docela pomalu, pomalu otevíráme očka, vidíme svět plný věcí a slyšíme podivné zvuky - začínáme žít. Jsme malí, červení a někteří hodně ukřičení. Kulíme oči, prskáme a komicky sesmějeme. Ostatní jsou jak na vážkách, aby se nám něco nestalo, jsme milováni.
Utopie
jen jako vítr kolem tebe chodím
jen co se ohlídneš
jsem již v dáli
cítím tvůj láskyplný pohled