Písmák Níže
Až příliš často
vidím jenom sebe
ani lidé ani nebe
nemůžou mi pomoci
Koukání do sluníčka
zavřená víčkatambílé peříoblaků výškakosti vyměří
ať nevěří a nebo věřízávratě sněžítvé čelo čeří
sluneční proutkypac zvoucízemizdvihnuté koutkyusmívání
pohladí dlaněprolínáníprůhledně čistédneska je k mání
naivno
po lístečku zelenýmkolotočemslunečním
dovádí dvě malé vločkyběhaj skákajmrkaj očkydo zlatovastříbrný
dřív nežv bohuroztají
usmějí setolik sladcezmrznouhruškuna zahrádcetiše mrazemhvízdají
ještě
dvě dětské očihnané větremskalnatými soutěskamibílých vápencových skalse smějí
putují k dospělostipro ztrátu ideálůpro nevidět slunkopro odbarvené stínynepamatování
a přece je Láskahraje sise mnou o život
Copak s krásou
Asi to znáte
cítíte krásu
a nevíte jak
dát dál
Chvíli být v nebytí
Až dojdeš ke štěstí
(všaknemusíš víc)
Radost za bolestí
(smích tichých míst)
Zmatení
někdy se odkrývá pravý stav věcívidím lásku skrytou pro mé poučenído obleků mých nepřátel
hruď puká
a v té chvílipřestože (vím) bůh nenínáležím jen bohu(kam pohlédnujen krásu patřit mohu)
pochvíli znovu ač uvnitř klíčí štěstíupadám do svých klišéneodžitých vzorcůa znovu žiji
Ej
někdy mám štěstí
- se vidím zdruhé strany -
hodně je lpění
tak málo srandy