Písmák Čas
“Chceš vědět, co se mi stalo. ” Rozčileně jí řval do obličeje, “Tak se na to, sakra, podívej. Díky tvým stupidním nápadům mám auto na hadry. ”
Jako obvykle přeháněl, znala ho, proto se úplně vklidu šla podívat před dům, kde stál jeho ojetý Peugeot snabouraným předním blatníkem.
Naděje
Jsou dny, kdy čekám na jednu konkrétní zprávu. Jsou dny, kdy čekám na jakoukoliv zprávu od jednoho konkrétního člověka. Jsou dny, kdy čekám na jakoukoliv zprávu od jakéhokoliv člověka. Není mi ovšem lhostejné, když se jednotlivé zprávy zamění.
Odpuštění
Nechceš a nemusíš.
Je to tak jiné než dřív. Jsi svobodná, i když jsi sním.
Nesmíš je srovnávat, přesto to děláš.
Krátké zprávy
Bolest
Byl vcelku hezký den. Pracovní doba utekla rychle. Až nečekaně rychle na to, že byl pátek. Tento den má ve zvyku člověka vydeptat tím, jak se neskutečně vleče.
Ulice
Jdu ulicí jen tak.
Chodí tak spousta lidí.
Jen tak.
Čekáš, že tě něco samo
Naplnění
Dívám se do očí.
Hladím tělo.
Ruce, ramena a břicho.
Náhlý dotek kůže
Začátek
Nikdy nevěřím, že to bude lepší,
i když to všichni říkají.
Člověk tím musí projít sám, aby se přesvědčil,
že život je hezčí, než se zdá.
Láska?
Nevracej se,
i kdybys stokrát chtěla.
Jsou tu jen nahá bílá těla.
Nevracej se.
Svíčka
Mám pocit, že něco objevuji. Tedy mám hezký pocit, když se mi něco přihodí a atmosféra kolem je jako zmých oblíbených knížek. Ona ta atmosféra vlastně doopravdy neexistuje, ale já si ji vsugeruji, takže si připadám stejně, jako se podle mě musel cítit třeba Breton, když psal Šílenou lásku a chodil po pláži a objevoval zasutou logiku ve věcech, jejichž funkcí je, aby působily nahodile. Umí to tak mistrně, že Vás přesvědčí, i když víte, nebo spíš cítíte, že ani on neuchopil tu skutečnou a jedinou pravdu tohoto světa.