Krasohled

Marlav

Zase snášíš

  na mě modrou deku

       a zíváš pokojem
        
             zdi nás opřou

       když hladí nás nezájem
         
        zoufale škrábeme do ticha

        dotek prstů nechutná

                   samoty sen zavzdychá
 
                    sami jsme zapomněli

          dívat se do sebe krasohled

Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.