Stopařka

Zbora


Hned ráno
u mých nehnutých dveří zvoní stopařka

vstávám a nevrle odhazuji sníh ze člunu
„to je nám jaro!“
snažím se ohromit počasím

„a kornouty máte?“
odpovídá prakticky

Tvářím se vytrženě
a zasunuji do košíku husu

stopařka ji celou cestu kojí šiškou ňadra

„zapomněl jsem zamknout“
tvrdím beznadějně
a odřezávám si pomalu uši klíčem

„půjdeme už spát!“
velí „husa
je studená“

„Ne!“
odmlouvám si nahlas neřeknu nic
a jdu zatopit řeku peřím



Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.