bez sebe

kontraphunka

 
nad polem je ještě od včera pruh mlhy
jako za anglickou vesnicí
dívky si do ní malují své sny
 
potkal jsem tam poutníka
v začínajícím šerosvětle
mluvili jsme jenom krátce
 
ze sna se budím
a do sna vstávám, říkal a pára stoupala z ušlapaných stébel
přítomnost je moje jediná láska
 
 
 
 

Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.