Noční jinovatka, bronz a přísnost

Movsar

Koloběh

Podzim zaplavil město lávou listí a nízkými mračny. Jen málokdo zachránil holou náladu, aniž by za večerů léčil rány šípkovým čajem. Zima brzy dokoná dílo a z města na Vltavě budou Pompeje. Kdekdo pak na jaře odkryje stopy své minulosti. To už ale horké léto zaplaví ulice konfetami a bublinkami sladkých limonád. A tak pořád dokola.  

 

Těšitel

Na Arbesově náměstí se narkoman živí pomerančem. Vůní šťavnatého plodu ten muž sytí okolí. A sám se tomu směje skrze nepravidelný chrup, a ono to dělá chrup chrup. Až za chvíli podpálí signální plamen pod lžící, provoní to náměstí znovu. Špagátek sladké vůně heroinu vyšplhá vzhůru, aby se nakonec rozptýlil, snad předtím ještě ptáčky ve větvích rozptýlil. Ten dobrák z náměstí, ten těšitel čichu...  

 

Stodůlky o pátečním odpoledni

Stodůlky hučí trudné motorové lamento. Na obloze se střídá slunce s olejovými mračny. V kancelářích průmyslových budov to ale vadí pramálo: plameny LED svící žhnou stále stejně, do monitorů kreslí stíny shrbených postav, prostě světlo, sucho, bezpečí. Je pátek a blíží se odpoledne, práce tak vchází do svého závěrečného tempa: máčejí se rty v sektu, spřádají víkendové plány, vyměňují recepty. Tak jde pátek Stodůlkami.

 

Ruzyňský maják

Strážnou věž ruzyňské věznice by člověk snadno zaměnil za maják. Za ní červánky, pod ní útesy. Ne z kamene, útesy života. Tady se hromadí těla těch, kteří ztroskotali v moři zločinu. Až červánky zakryje prapor tmy, rozsvítí se oči majáku. Světýlka, co o nocích vábí další tuláky po tom ohromném moři.      

 

Noční jinovatka, bronz a přísnost

Sochy svatých pokryl první sníh. Třpytí se ve světlech lamp a výkladů, ale ani nová záře jim neubírá na přísnosti. Vrhají stále stejné stíny, mají stále stejné výrazy. Ta nehybnost dává příklad: Zastav se, člověče. Zatím tě žádný přísný soudce nevystavil příkazu věčného bloudění. Je to jen hlas doby, sám bludný, co tě vrhá zas a znovu na oběžnou dráhu světa. Ale nic tam nenalezneš, jen nepokoj. V těch tvářích svatých z kovu, hledících teď přes závoje zimy, nalezneš mnohem více. V noční jinovatce, bronzu a přísnosti.

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.