hlasy mají obličeje

jednooká panenka

jizvy

 

když se bílá barví

do ruda

a pálí, až slzí

oči

ve vzpomínkách

vyvstane tě

- tos neměla dělat

celý život je budeš

nosit

perleťově bílé

s nádechem do růžova

jizvy moje

jizvy minulosti

 

 

 

 

hlasy mají obličeje

 

ten dlouhý čas

jsem jim šeptala

nekřič, vždyť tě slyší

 

to oni mě tu drží

celý ten čas

co jsem pochybovala

 

chytly mě do sítí

schizofrenie

cítím, jak se lepí na tělo

 

často se ohlížím zpět

jestli jsem nesešla z cesty

sledují mě

mé hlasy, mé obličeje

 

 

 

 

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.