kouzlo dna a smrti

jednooká panenka

v dešti

 

ne ty, ne nahlas

jen smích

šeptám tvé jméno

do prázdných míst

 

toužím vyplnit

každý kousíček svého těla

ozvěnou

 

vidím tě stát v dešti

jsi mé slunce

ve žluté pláštěnce

 

 

 

 

poupata

 

navrací se zpět

prosím, odpust

možná, jednoho dne

doletí až k tobě

(paprsky slunce)

 

to, co skrývám

 

dávno už jsi zapomněl

měním se a kráčím vpřed

 

máš na vybranou

být sám, nebo se otevřít

 

ve tvém světě prší

a poupata květin jsou zavřená

 

mohu být sluncem

a pomoci tě rozkvést

 

 

 

 

kouzlo dna a smrti

 

jako malá jsem ráda

prohrávala ve hrách

a vymýšlela si nová pravidla

 

jako velká jsem objevila

kouzlo dna

..bylo jich tolik

 

noci byly těžké a bezesné

a rána uplakaná

když slunce chybělo v duši

 

probudilo to ve mně pocity

které se daly zachytit

na papír

 

a já pochopila kouzlo smrti

když jsem sdělila své pocity

mohly odejít a zemřít

 

některá přání nejsou sobecká

i když to tak vypadá

 

 

 

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.