Rozepře

Santi€

o malvici
přela se bdělost s dřímotou
o jadýrko
prý

a hlava
(ať) nad tím dumá...


 
hlídej si slovo
ať ti ho jak sousto
od úst neutrhnou
nepřekroutí
 
jako ránu nerozšklebí ta ústa
od kompromisu
ke kompromitaci
 
k čemu klást do řeči
matné frčky námelu
můžeš být potichu
 
můžeš setrvat chvíli němý
ve stínu pod jabloněmi
 
můžeš pošeptat kletbu do větví
hodit červivým jablkem:
odhodit ho daleko do polí
za rozviklaný plot
 
když se ohlédneš
všimneš si
že vzýváš boha tím víc
čím víc se mu snažíš vzdálit
 
když nastavíš záda kříži
o to větší poznáš tíži
 
čím víc se odvracíš
víc se přibližuješ
 
ale čí větší je pravda
než pravda času
toho
který sám nemá kdy
myslet na ohledy
 

Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.