Když jde pusa na špacír

atkij

 

 

Včera chvíli po obědě,

nedělám si legraci,

moje pusa, zřejmě natruc

pustila se na špacír.

 

Odemkla si, nezbednice,

všechny zámky u dveří,

a k údivu táty, mámy

stihla ještě láteřit.

 

Jenže to jí nestačilo,

utrhnout se chtěla víc

a já musel spěchat za ní

do okresních Rejpavic.

 

Že zahnula k Protivínu,

vystopoval jsem však hned

podle prachu všude kolem,

že by se dal pokrájet.

 

Když nakonec zamířila

do Hubaté Vesnice,

nenápadně jsem ji dohnal,

chňapnul jako zajíce.

 

Doma nás moc nevítali,

pěkně dusno, povím vám.

Pro příště si svoji pusu,

mnohem lépe ohlídám.

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.