na cestě

agáta5

ve vyšívaných válenkách
klátilas nohama na povoze
svět byl chleba v kapse
a hvězdami zatékalo dovnitř břicha
poslední světlo z Volyně


přes ještě bílé ruce
přehodili beránčí rouno

jakoby sklář foukl do píšťaly
když se dva prsty vyklubaly ven
a naznačily ptáky

.

bylo léto
když jsi mi zlomila klíční kost na houpačce
a ujišťovala
že sroste
jen se musím víc snažit
bylo mi šest a od té doby se snažím
srůst do dokonalé formy

.

v hlíně tuším zaorané mozoly
nasládlou vůni
volyňských ztvrdlých žen
a trochu se i bojím
že už je zjara nepotkám

.

beránci vyšli z ohrad
sklepávají stoletý prach
hledám toho jejího
po okrajích prázdného talíře

 

naznačuju dvěma prsty ptáka
a stín se zatřepetá
když ho pouštím z okna ven

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.