Písmák Kulihrášci
KULIHRÁŠCI
Kulihrášci ti se mají
přece nikam nespěchají. uprkem
tiše tají dech
Polednice
V poledne je vše banální
skoro bez barvy
jako by to ani nebolelo
v poledne je vše bez přání
půl
půlku noci v lihu a druhou ani nevíš
půlku roku jen tak a druhou ani neotočíš
půlku jí zočíš
těsně před svítáním
Už máš ten největší....
nejmenší dárek sedí - v levném baru a nikdo ho nechce - je pravda trochu zašlý od předminulých vánoc ho sem odložili a nikdo si na něj nevzpomněl ani ho nerozbalili a on by přitom byl tak rád rozbalen ,ale byl příliš maličký skoro nicotný - asi nějaká bižuterie nebo co -nevděl ani co je v něm ukryto byl malinký , že sevytrácel před očima -takové nic bez barvya zápachu asi byl velmi levný možná nejlevnější dárek a tak tam seděl zcela deprimovaný z těch velkých a drahých darů , které všude okolo nabubřele dokazovaly své já a jezdily na motocyklech, ani mu v baru nenalili - dali mu sodovku do škapulíře a náš dárek si do něj vlezl a koupal se no neměl toho moc na práci - jen čekla až mu dají televizní zprávy a taky si zapálil doutník. no a pak se v tom škapulíři utopil. hm. no .
Všední život
Na Klatovsku ve čtvrtek odpoledne vyskočila zokna ze čtvrtého patra obytného domu teprve jedenáctiletá školačka. Stěžkým zraněním ji převezl vrtulník do plzeňské fakultní nemocnice.
Muž tu zapálil hořák a pustil plyn zpětadvacetikilogramové propanbutanové lahve. Hasiči ho našlipod téměř půlmetrovou vrstvou sutin.
David Bowie bez sebe
listopad a hlas v zaprášenym podivnym koutě poezie kde jen tak srkáš kávu u stolu bez ubrusu na těch několik vteřin bez odpovědi kdy zpoza ušmudlanýho- pocintanýho baru v záplvě cigaretovýho kouře se topí opilý zločinecký ksichty a tváře oči čelisti a jiný bědný věci . na pozadí malby kapku do růžový tak trochu nakročena mezi těma věcma člověka který nazýváme věčnost či smutek lehce se do sebe zaklíní hlas pana davida b. a malá ještrčí imaginace a sen putuje lunaprkem slov a vydává se na šikmou plochu v propujčené podobě někoho koho znáš tak jako sebe ale vtomhle okmažiku jsi bez výrazu tváře bez osobnosti bez řas bez podoby . bez sebe
17.11.
stály tam v maskáčích a zubili se - ti vojáci
k dětem byli přívětiví
děti je měli rády
ty jejich odznaky a čepice tu jejich vyrovnanou chůzi pach potu a lomoz zbraní
Bestie
rychle jakoby mimoděk
skok a pád
smrt a smích
ze zákrytu se šklebí ksichty a těší se na hody.
porucha spánku
v mlčení
spánek v revolveru těsně u spánku
se na dálku kouše
do mušlí leknínu temnoty
práceprášek
a tak se mi chce spát v tom křehkym smělym divnym smetí . voní kůže dálek v tom lačnym hodokvasu - kdy protahovat páteř nemá moc cenu ani lehounce dotýkat se bělma očí - jen sem tam trochu nalíčených a ani rtěnka a jiné hovadinky - namá tu svou krásu - když venku zručí slunce jako chodec na provaze - lehce říhá- kyne vypaseným pánům bankéřům.
Čluny
Rákosové čluny pluly po nebi
když jsem kráčela do opuštěné kavárny
za obzorem.
Zpěv vánoční
Zpěv vánoční
Podřezané dobytče
ve chlévě spí
a jak tiše krvácí
Viktorka
Viktorka
Viktorka je u splavu
a ani si nevšimla
že své dlouhé vlasy