Zmučené ráno
zmučené ráno
na břehu potoka
dovnitř se dívám
a vidím tmu
Obyčejný příběj obyčejného vojáka
Roku 1767 se narodil vPaříži chlapec. Chlapec, který dostal jméno Jean. Byl jedním ze synů chudého šlechtice, který se všelijak snažil zajistit své rodině slušný život. Jeho předci přišli do Francie zČeských zemí vedeni touhou po lepším životě.
Domů
Domů
Pršelo.
Drobné krůpěje vody dopadaly na stále ještě zelené listy stromů. Díval jsem se na to vše zvýše koňského hřbetu a sem tam mne zastudila zbloudilá kapka na tvářích. Zpod kápě jsem vnímal svět jako úzký proužek rozmazaného světla, pohupujícího se vrytmu koňských kroků.
Závody ovladačů
Závody ovladačů
Matka nalezených dvojčat se přiznala.
Další letadlo spadlo – nikdo nepřežil.
A tak dál, a tak dál…
Středověká píseň
Dámy Růže
Nebe se barví hrozbou rudou,
jestlipak zítra kvést růže budou.
Růžové, bílé, rudé jak krev,
Přeměna
Lidské city odcházejí,
nové smysly přicházejí.
Prázdné místo zabírají,
přání duše skomírají.
Malý pokus o báseň
Byl jednou jeden velký král,
jenž v mohyle je pochován.
Ten s vojáčky si denně hrál,
jeho odkaz zůstal zachován.