Písmák Kreslím.
Kreslím
Kreslím slunce do tvých očí
třeba se probudíš a uvidíš
svobodu,lásku,všechny krásy světa
Jednou, možná, snad
Jednou,možná,snad
Jdu a nohama rozhrnuju hromady listí, cítím jeho vůni a taky kouř zkomínů posledních rebelů, topících uhlím .
Pomalu se mi na tváři objevuje úsměv nad zkažeností světa.
Vyřvávám svý podivný písně o lásce, zradě a bolesti a vim, že mě nikdo neslyší.
Vypismozek
Vypismozek
Myšlenky se honily a kradly víc než jen potají. Chtělo se mi řvát a křičet ale můj opak mi stál na plicích . Duše byla zvláštní sedlinou směsi lítosti,pýchy, lásky a vzteku, která by zabila a vola. Vpodvědomí se mi ozývalo jediný slovo – až.
Kreslím
&&Madelaine&&17. 03. 2004&& Líbí se mi to jako lyrická nerýmovaná.
Krásný slzy
Krásný slzy
Po ulici za závojem dešťových kapek šla holka , vyzařovala zní zvláštní netečnost a strach , strach zbudoucnosti. Už dlouho pozoruju lidi, je to zvláštní zvyk , ale podzimní večery strávéné čekáním na autobus se ktomu skvěle hodí . Zaujala mně , měla kabát po kotníky a přes hlavu kapucu . Stejně jí bylo vidět do obličeje .