Blue Sunday
Ležel jsem na pokoji a koukal z okna za kterým ubíhal den. Bylo krásně. Slunce svítilo skrz mraky a foukal mírný vánek. Byl leden, ale nikde nebyl sníh, všude jen bláto.
Nesnesitelná lehkost čtení
Kdysi se mi svět zdál šílený a temný…A pak se objevilo světlo…A já začal číst…Ne nečetl jsem moc, jen občas, to když mi bylo opravdu smutno. Vždycky jsem si našel nějakej odlehlej kout v našem domě, rozsvítil si baterku a četl a četl. Avšak nebylo to tak jednoduchý. Četl jsem si tajně, tak aby mě nikdo nemohl rušit.
poslední letní dny
poslední letní dny
pozvolna se vytrácí
pozvolna končí
poslední příležitost
Tate McBlake
Tate McBlake
A ráno vysvitlo slunce. Paprsky světla rozřízly tmu a přistály na obličeji muže středního věku. Jeho tvář byla vrásčitá a moudrá smodrýma očima a mírně prošedlými vlasy. Jmenoval se Tate McBlake a nebyl to zrovna ten hodný typ poldy.
Nebe se rozplakalo
Nebe serozplakalo nad osudem jedné láskya mě nezbývá nic jiného než lehnout si z novu do postelea otevřít Ferlinghettihoa doufat že všechno bude jako dřív.
Zem zbrázděná granáty
Nad zákopy bílá vlajka se třepotá
a červená se krví padlích a plameny měst
Zajatí vojáci jdou v zástupu vstříc smrti
jako cínoví vojáčci budou roztavení
Surrealistická snídaně
Hvězda zapadla za modrý obzor
vychází slunce a začíná den
odněkud ze tmy brnká kytarista
surrealistická rána Snídáme
Chlupy
"Chlupy v podpaží jsou jako vousy na bradě. "
Ondřej Čížek
8. 2. 2006
Ty vole, ja píšu porno!
„Ty vole, já píšu porno. “
Tak zněla první věta, kterou vhlavě slyšel hned po probuzení. Každé ráno po pět let neměl těsně po probuzení jiné myšlenky. Dřív měl takový malý sen.
Snad jsem kdysi měl být motýlem...
Snad jsem kdysi měl být motýlem, ale když se to dověděli mí kamarádi, hovniválové, utrhali mi křídla.
Upadá kultura?
Dnes jsem se díval na televizi,konkrétně na ČT 24, na rozhovor s Hrušinským (nejspíš nejmladším). V něm moderátor říkal, že v dnešní době kultura upadá. Mě se to však nezdá. Kultura se mění to jistě, ale nazývat dnešní dobu úpadkovou.
Sebevražda nebolí
Základní problémem je že každý sebevrah je začátečník. Ovšem někteří lidé se o sebevraždu pokusí vícekrát. To z nich však nedělá experty, ale amatéry.
Trápil se tím problém celou tu dobu co sprovazem přes rameno a stoličkou vruce hledal vhodný strom.
Ve škole
Ve škole na hodině
podobáme se rodině
Zrovna zkouší mámu
za chvíli i já du
Moje touha
Chtěl bych být sešitem a tužkou
aby na mě lidi mohli psát
po hodině lehké práce
mohl bych celý den spát
Kredit karta
Kredit karta je mé hobby
momentálně na ní mám houby
Šnek
Šlapal šnek silnicí do velké dálky
jedním okem sledoval telefoní dráty
druhým okem koukal v cíl své cesty.
Byla to náhoda. osud snad.
Rudá armáda
Přepadla mě dobrá nálada
navštívila nás zas Rudá armáda
je to vtipný strašně moc
že po šestnácti letech přišla zase noc.
Citát nelze pojmenovat
"Každý má své červené sako ve kterém je na chvíli někým jiným. "
Hmyz v duši
Hmyz v kůži
Šáhl do lednice a chtěl vyndat pivo. Lahváč po ránu je nejlepší věc hned po cigáru vposteli, vždycky řikal a taky se toho držel, ale tentokrát svýho vychlazenýho lahváče nenašel. „Hej došlo pivo. “ „Tak ho, Ježíši, dojdi koupit.
Miluju tě!
Miluju tě
„Už tě nikdy nechci vidět, mezi náma je konec. “
„Ale lásko, já tě miluju. “
Zatmělo se mu před očima.
Čekám na tebe
Uprostřed Plzně
Čekám na tebe na náměstí
promrzlý únorovým větrem
sedám si na Slunce
Letní louka
Bylo léto a oni byly mladí a měli se rádi. Svět byl stejný jako oni a snažili se ho užít. Seděl sKarolínou – měla rusý vlasy a byla inteligentní , šarmantní, krásná a sympatická mladá holka, která si skaždým dokázala povídat o čemkoliv (proto ji taky měl tolik rád), na sobě měla batikovanou sukni a tričko, na zápěstích dřevěné korálky a kolem krku symbol míru-uprostřed rozkvetlé louky poblíž Karlových Varů, kde byli na filmovým festivalu, a povídali si o životě, o sobě a tak vůbec.
„Fotil už si někdy akt.
Absolutní zákaz kouření
Ve světě se začíná rozmáhat absolutní zákaz kouření na veřejných místech. V New Yorku to zašlo tak daleko, že můžete udat člověka, který si vedle vás zapálil.
Připadá mi to jako omezování osobní svobody. Mám právo na ničení vlastního zdraví.
Tanec kolem luxu
Tančil jsem okolo vysavače
v extázi indiána uctívajícího hvězdy
který tančí okolo ohně
Tančil jsem a tančil
Pověz mi...
Pověz mi jak se mám vznášet
aniž bych otevřel oči, mávl
pověz a dotkneme se hvězd
jenž nám září nad hlavou
Píseň nechtěného chlapce
Připadám si vždycky jako chlap
když mámu sebe spoustu bab
když se jen lehce dotknu ženy
už se v mém rozkroku dějí změny
Nova černobíle
Poslední dobou mě začíná iritovat stále dokola se opakující kritika TV Nova. Nejsem divák této vČechách nejúspěšnější televizní stanice, neviděl jsem ani jeden díl Česko hledá superstar, Novot ani jiných „zábavných pořadů. “ Na Novu se téměř vůbec nedívám. Vtéto kritice černobílého vidění Novy ji nechci hájit ani jí dělat reklamu.
Hluboká myšlenka
"Pocit zimy je jenom pocit tepla, který si odmítáme přiznat. "
Obsah nebo forma?
Otázka je jednoduchá a stará jako literatura sama: je důležitější forma nebo obsah. Samozřejmě, nejlepší je pokud jsou forma i obsah v rovnováze, ale ve většině děl jedna složka převažuje. Podle mého názoru je důležitější obsah, co myslíte vy.
Beze jména
Mír je forma války.
Válka strategií míru.
Ve válce teče krev padlých,
vmíru slzy pozůstalých
Jak jsem vystudoval SPŠ
Od začátku jsem vynikal nad okolím. Vpěti letech byly mé znalosti na úrovni průměrného žáka deváté třídy, ale přestojsem se rozhodlzdržovat se základní školou. Na té se rok za rokem rýsoval můj sen o průmyslové škole.
Když jsem nastoupil do prvního ročníku, čekalo mě milé překvapení.
MaryJane
Mary a Jane, dvě sestry
zkrásné matky plod
pro svět dvě důležité opory
příčina i řešení všech škod
Love her Madly
Díval se na ranní zprávy jako každý jiný den. Minulou noc si přesně nemohl celou vybavit. Bez zájmu sledoval události na obrazovce, bral je jako cosi vzdáleného a neovlivnitelného, jako něco co na něj nemělo žádný myslitelný vliv a co on sám nemohl ovlivnit, ale najednou uviděl vtelevizi někoho povědomého, někoho koho dobře znal a koho téměř denně vídal ve škole. Ano byla to ona.
Blecha
Na našem pečícím plechu
peču každý den blechu
peču ji pečlivě zobou stran
moc se jí nenajim, jenom já sám
Juice s vodkou
1.
Byl večer, venku hřměla bouřka. V Hálkově ulici kupodivu nikdo nebyl, ani banda zfetované mládeže prohlížejíce si své pozemské pozůstatky v alobalu, ani místní ztroskotanec, co za svitu stříbrné Luny a vytí psa vybíral popelnice prozpěvujíce si falešně Beethovenovu Ódu na radost.
Prostě den jako stvořený pro vraždu, řekl jsem si, aniž bych věděl co bude následovat.
Surrealistická
Letěl jsem nad městem
A vše se točilo
Mraky žily vlastním životem
Vdýmu tančily okolo