Písmák Mezi námi stromy
Mezi námi stromy
(jednosměrná láska)
lípa srdčitá
rudou rtěnkou
Praha V.
Praha V.
nahatá pod sprchou
jak zmoklá fena
třese se
Běžna
nevěra na druhou
je čtverec
čekal jsem tě vzdychat přes zeď
tak nefňukej
Jarnosti
I.
zima sbíhá ze strání
revmatická ramena řeky
otékají
Po tenkém ledě
Na strupu rybníka
sníh a krev
uštvané skvrny.
Pod kaštany
náměsíčný měsíc- oloupaný pomeranč
napíchnutý na žižkovskou věž
prosvěcuje si
sedíme Pod kaštany a srkáme vymačkané léto
Očítanka
To není neřest
to je kocovina
Berounka má
kruhy pod očima.
Porybnosti
Porybnosti
vybřežený březen
čekána Jeho osvícenost
marné jsou výkřiky ryb
Mrtvé moře
toto moře je mrtvé
ježivé krystalky
zamykají těla do slánek
vítr má na lizu pitoreskní tvář
Hostel Petra
Tvůj otisk vokenním rámu
visí na zdi
nezabíjej mě světlem
To ty vyzeráš ako bábetko .
1.
prokřehlýstrom
skučel
musel prošlapat kus cesty
přes kopec se táhly
Ve svém sadě
nepřetrhnu se - lámu sezaplevelená plaňkahniju plíživěkLekavému stínuspotřebovávám čas
digitální podzim
zapnuli šetřič
na ploše za domem
stromy nehybně
jdou sdobou
Podvečerníčekání
kameny vřece vedly
holčičí řeči
vyluhovaná slova
hltáme dychtivě
Kanibaláska
narážím do Tebejako loď do břehunaše tělavysoustružená z masaláska jí se po hladovce
Nikdo nikde
vlny dorážejí na útesy
jako pes za vraty
snažím se dokřičet
nahnutě na špičkáchje aspiková tma
Nade mnou
vodnaté nebe je
tak nízké
že řeže se
o hřebeny střech
Priština II.
zatou zdí s ostnatým drátem
je přece kostel.
. a fara
kde jeptiška ve vratech
Přímo před očima
mraky se plazily
hadovitě mezi kopci
syčely Po milování
zpocená zem
Podobnosti
jak umřelá hvězda
vbaru Lucerna
doutná tma
stojíme provinile před
meziBilance
nezlomený
ale už vkleče
nezplodil nepostavil nezasadilno nic
Pod stromy
tvoje tělo – nahý platan
drze se vysmívalo
lačnosti břečtanu
někde vtemeni
Ať
napiš něco
do zdi naší rychlolásky
než potopí se za mostem
vajgly coby vyhaslé parníky ctnosti
V Adaně
nazí racci vřískají nad mešitou
(je obraz dostatečně silný)
pochval mě před večerem
kvetou jabloně a zrají pomeranče
Něco je ve vzduchu
sklánějí se před potleskem
mraky podepřené kopcem
jako stůl
tvými dopisy
V ruinách
je marný tvůj vzdor
opálené slunko
do trychtýře Palmyry
docela zapadá
nevěrně
dešťové kapky jako vosy
bodají vyčítavě
zkroucenýma rukama za zády
zajímám se
za oknem
míhají se pantografy
jak figurky orloje
hádám čísla
tramvají
před jarem
krajina sbílým melírem
čeká na pubertu
přivírám nad tím oči
slunce divoce zapadá
možná to nebyl sen
sníh padal nahoru
do rána se úplně
vypařil
Na lovu
stromy
r o z e s t o u p e n y
po celém lese
líčily leč
sněžně
kručelo vnebi to vařilo
křupavý sníh voněl
jak nedělní oběd když chladne za oknem
boty srkavě šly
Z nespavosti II
Nad ránem probuzen
slyšel jsem padat sníh
Bylo mi bědno
Zimní láska
Zimní láska
vrba má vzimě rozčesané vlasy
pouštím jí žilou
pro umouněné kapky něhy
Tání
řece lámou kosti
musí to bolet
tisknu Tě k sobě
abych zmrazil tu chvíli
Zpětná
vdobovém tichu
rozjařený průvod jaksepatří
dokodrcal
až sem
V galerii pod oknem
žádné odrazy ve skle
jen vzduch
nabroušený na prosinec
může se rozkrájet
Uzrál čas
Přejížděje prsty
Po Tvém těle
jak po žitném lánu
napadlo mě.
Kdo to kdy viděl?
Ruské kolo
otáčí sluncem
jak hodinami
Budu Tě obíhat
Dnes mi došlo že: bude to tady
Dennodenně chodím kolem
Kotelna co topí
nazdařbůh
Lidi jsou polena
Priština
loupu horké kaštany
opatrně Za oknem
houpe se
nachlazený déšť je
Na pochůzce
večer je křupavý burek
- jak nesu si ho
chladne
hladový do sebe
Zatracená země
slunce se zavírá
na jeden západ
nikdo nemá klíče
od Zatracené země
noční procházka
kanálům kouří se od pusy
ulice ztuhlá po flámu
vyplní prázdnotu tichem
život mrtvého města
Trosečník
Vkavárně na špičce města
pohublý podzim
zapíjí uzávěrku
Jak se vtom utápí.
ujištění
NEVÍM PROČ ZROVNA VTOBĚ
jsem ubíjel myšlenku
že Tě nemiluji
Je to deprimující
Nehygienická psychoanalýza
Můj známý – Lékař
chčije do umyvadla
Je to dezinfekce
a venku zima