Písmák Dusím se
Připoutáno na dně jezera,
nevnímajíc už žádný život,
čeká tam na zázračný návod,
jak zaplní se v duši mezera.
Osud
Osud hádanky nám pokládá,
avšak jejich význam postrádá.
Všechno prý svůj smysl má,
život je jen velká hra.
Ego
Ego na sopce sedící
z výšin dívá se dolů,
skoro každý den v měsíci
vyčkává obdiv bohů.
Nemohu...
Já toužím míti v rukou víc,
než dokážu Ti teď říct,
říct prosbu nebo rozkaz,
nechám vášni své Tě na pospas.
Živočišnost
Až vášeň na dveře mé zaklepá,
tak každá cesta staletá,
jak oblak dýmu rozplyne se
a do duše mé pokojvnese.
Co přijde
Já těším se na budoucnost krásnou,
jež na obzoru je,
vzpomínky černé ve mně hasnou,
já s úsměvem pozoruji je.
Ráno
Plná rozporu i pochopení,
čekám na ranní rozednění.
Já vím, že přijde, nemám strach,
pak všechno promění se v zlatý prach.
Hledám...
Hledám.
Proč cítím se jak zvadlé růže květ,
proč z jiné perspektivy nevidím dnes svět,
proč tělo úzkostí se svírá,