Písmák Slunce
Nami uz nevnimana zdrobnelina, nikoli sol, nybrz soliculum. Meli bychom slunci rikat slun, ale davame mu jmeno zdrobnele a nevime ani o tom - to vse je dosti zvlastni. Cinime tak i se slovem pro organ, bez nehoz neni zivota: take slovo srdce je zdrobnelina, kterou si neuvedomujeme. Dve slvoa tak ustredni pro veskery zivot, srdce, slunce, a jsou to zdrobneliny, znamenaji vlastne srdicko, slunicko - lze jen opakovat, ze to je dosti divne.
Tělo
Ve spojich a souslovich jako krehkost naseho tela, nasi telesnosti - telesny hrich, starsi cestina se svym telesnym skutkem: zde vsude je napadne, ze cestina zvolila slovo tělo a jeho odvozeniny a vyhnula se slovu maso, k nemuz sahla na pr. franstina, nemcina: des concupiscences charnelles, die Suenden unseres Fleisches, die fleischliche Begierde atd. atd.
Tato zvlastnost uz osklive svedla nektere prekladatele, kdyz textovali krehkost naseho masa.
Luzný
Divaje se ocima sveho reka na Prahu, lituje Karel Matej Capek-Chod v \Antoninu Vondrejcovi\, ze nelze o te podivane uzit slova luzný.
Pridavam se k nemu. Ano, nelze, tak velmi zvetšelo to slovo. A zajiste - vecna skoda, ze je stihl takovy osud.
Studna - studánka
Slovni zaklad a zdrobnelina od neho utvorena; blizsi pribuznost mezi slovy neni uz ani mozna; a prec a prec ten rozdil mezi jakoukoli studnou a kazdou studankou.
Citite ten rozdil i vy stejne jako ja. Citite-li vsak, povazte, ze tu nejde o rozdil takovy, jaky nekdy byva mezi zdrobnelinou a jejim zaklade, kde pak mluvime o zdrobneline vyznamotvorne. Prášek (na zuby, na uzivani, na zasyp) je neco jineho nez \drobny prach\, poutko neco jineho nez male pouto, nevěstka je neco jineho nez utla, mila, roztomila nevesta.
Láska
Nema zrovna valne uchazece pro rymove zasnuby. Laská - práská - třaská - hm. Cháska - hm hm. Vráska - láska: vráska.
Čárný - čarovný
A. Zvlastni vec - dve slova kledneho urceni estetickeho, a obe se berou od zakladni predstavy kouzel, carovani, tedy konani necisteho, zakazaneho.
B. Chcete-li tedy zvlastni vec - nikoli vsak specifikum cestiny.
Hvězda
Slovo pekne, coz o to; ale velka rymova patalie pro cesko poesii. Kde vezmete rym na hvězdu. Na hvezdu singularni vubec ne. Na pluralni mate zrovna vezdy.
Luna
Odcinuje nespokojivou skutecnost, ze měsíc je rodu muzskeho, coz mu slusi asi tak, jako kdyz mu Nemec rika der Mond - jemu, jenz zadny on neni, jsa odedavna Selene, luna a jeste predtim nebeske teleso Astartino.
A je od luny krasne slovo novoluní.
Huhňa
Vyborne slovo - totiz pro sve specificke ucely. Kdyby huhňa jeste zdaleka nehuhňal dokonale, naucil by se tomu snadno tak, ze by si prerikaval sve jmeno.
A zacnete-li to slov predrikavat cizince, rozhuhňá se vám tak dokonale, jako by huhňal od narozeni.
Bástevník
Slovo bástevník nenajdete ani v obrovitem THesauru linguae bohemicae, az jednou vyjde peci Akademie. Nebot slova bástevník neni, t. j. nevyskytuje se ani ve starych, ani v mladsich pisemnych pamatkach jazyka ceskeho a nenajde se ani v mluve hovorove, obcovaci, narecni.