Písmák Ve sprše
Závidím kapkám vody ze tvé sprchy,
jejich měkké doteky plné něhy,
odplavují ze tvé kůže únavu dne,
jen co zmizí vtemnotě,tak kůže schne.
Sladká
Dotekem tvých vlasů,polibkem tvých úst,vnímám tvoji krásu,cítím lásku růst,v srdcích našich buší,tepot touhy z nás,slovo LÁSKA v uších,v ozvěnách zní zas,objevení ráje,plného těch krás,pro nás nocí zraje,vašeň boří hráz,dotyk láska touha,šeptám do tvých řas,vteřina ta pouhá,uvěříš v ten hlas.
Pro tátu tam...
Vlny zaplavují mysl,
a valí se nepřetržitě dál,
fotografie vzdálených vzpomínek,
sen, který se se kdysi stal.
Mořská
Stojím ve stínu měsíce,
po tobě láskou hořím,
držím tvé tělo u svíce,
svitse do tváře noří,
Rozinantě
Trpím a trápím nevinné,
co zbylo nám z torza dne,
snad mrtvé to být nemůže,
jen vryté pevně do kůže,
Když padne tma
Večer můj chomáček vlasů,
voní dešťem,šumí tónemtvého hlasu,
ospalá ulice třpytí se oblohou,
když po ní jdeš, chladí tě do nohou,
Když spíš
Mých polibků jako hvězd,
z mléčné dráhy prudký sjezd,
směrem ksrdci studni citů,
topí vlásce věčných mýtů,
Smutná
Stále se snažím,
propadám depresím,
odpusť mým pažím,
srdcem tě odprosím,
Vzpomínky
V tesknotě své duše,
píšu ti verše tiše,
písmenka bolestných vzpomínek,
z očích mých slzný pramínek,
Vír
Vír točící se na náměstí
a lidé držící si klobouky,
kapky,co se na dlažbě mstí
a mlha,co padla na louky,
Polibek
Dám ti pusu na čelo,
toho se mi zachtělo,
dám ti pusu na nosánek,
zdá se to být skvělý plánek,
Prostírám se zlehka...
Prostírám se zlehka,
do tvé duše čisté,
vím,že je moc křehká,
však kroky vedu jistě,
Vládce krátce
Vládnu tmě i světlu,
Vklášterech tvých,
Vydávám je k světu,
Kde vládne tvůj smích,
Pohled
Tvůj hlas to je pohlazení,
rád tě v tichu poslouchám,
mého sluchu oslazení,
slastí ani nedýchám,oči,perly jemné tváře,
Rozpaky
Spakuj si své rozpaky,
ať slunce vyjde nad mraky,
a odhoď tu svou zášť,
jak když odkládáš svůj plášť.
Obdiv
To snad ten tón tvého hlasu
a ten pohled z hnědých očí,
ta možnost vnímat plně tvoji krásu
a to jak kol všese mnouse točí,
Flirt
myšlenky mé nejsou o lásce, schovanou tě mám ve vrásce, laskám tě ve tmě tajně, nikdo neví,že oči máš bajné, vtisknu ti sladký polibek,to žár už stoupá do lýtek,dostanu se ti lehce pod kůži, jako když dívka sáhá po růži, teď varuji tvé tělo předem, nejsem ten,kdo bude sveden, zanechán jsem náhodou, ve vůníchkvetoucích zahradou, ležím ve tvém srdci, jak koruna na podstavci, jaro už je za dveřmi, zavři oči,uvěř mi, jsem kejklířem života, jsem v duši tvé tesknota, ztrať se v mé něze, jako když mizíš v mlze, buď na okamžik jen má, hořká i sladká,hrubá i jemná, buď svá.
Jaro, léto, podzim, zima
Jsi jaro ve svém rozpuku,
s tajícím sněhem a zpěvem ptáků,
jsi jarem v zimním dozvuku,
kdy ještě vločky padaj z mraků,
Lechtivá
Znám se a tak můžu říct,
jak toužím tvé šaty svlíct,
hladit tvé tělo nahé,
slíbat z něho všechno drahé,
Ke spaní
Tvým snům zdá se,že jsi má,
když padne noc,když padne tma,
V říši šera,navždy tvůj,
tak čekej lásko,tak prosím stůj.
Závaží v duši
Těžký je být bez tebe,
jsi má věčná myšlenka,
jako není slunce bez nebe,
srdce volá jen Helenka,
Kapka
Kapka po kapce,
snáší se z oblaku,
je to jak vpohádce,
noc plná zázraků,
Konec
na tvé srdce přikládám svou dlaň
a konstatuju nenávratný konec,
tvá duše rozlétne se v nekonečnou pláň
a naší lásce odzvoní teď zvonec.
Bouřka
Venku to hřmí a bouří,
obloha v černé se topí,
zeshora své oči hmouří,
kdosi,kdo svět náš kropí.
Za chladné noci
Za chladné noci
přitisknu se k tobě
budeme dva lovci
lásku lovit v sobě.
Touha
I tenký led lásky,
kam unavení chodíme,
se pod našimi vrásky
mění a my loudíme.
Zavoním
Otisk mé vůně ve tvém loži tě svádí a přivádí k šílenství,
objímá tě a ty dotyky se množí,jsem tam jako by zanechán,
jsem poselství,má duše v té vůni levituje
a pomalu skrz tebe se vznáší ke stropu,
Fantazie
Tvůj obraz v zrcadle do tmy se leskne,
kradu ho do představ,v mysli mi klesne,
dotknout se nemožné,je mi tak vzdálen,
touha je veliká,vemně je plamen.
Úvaha
Proč nosil bych tě do nebe,
od ráje dával klíč,
ted´ mluvím si tu pro sebe,
protože jsi pryč.
V ráji
Stín světel nad mořem,
měsíc plující s vlnou,
v myšlenkách plně ponořen,
světy snů a zázraků plynou,
Snění jako hodnota
Ve spánku se věci krásně řeší,
ve spánku je ticho,co nás těší,
spánek je slastná modlitba našeho snění
a černočerná tma je nedozírné jmění.
Vina vody
Němé vody řek po staletí plynou,
jen tu a tam vlnky jako by na pozdrav nám kynou,
chodci na nábřežích nám pak ve vzpomínkách splynou
a srdce v téhle chmurné době hynou.
Naděje Láska
Jak rosa v trávě,
leskneš se krásou,
jsi hvězda spadlá právě,
slza schovaná za řasou,
Den
Krotím vášně úsměvem,
co vykouzlil sem na své tváři,
a už toužím po novém,
toho času v ranní záři,
Přání
Protkaný den z pavučin,
jak nebe plné hvězd,
ted´ předvedu ti lásky čin
a to vše bez brzd,