Hod boží

Hod Boží
Annáš si připadal bezradný. Tvář si zakryl dlaněmi a nehybně stál, rty se mu křečovitě hýbaly, žíly měl vystouplé a děsivé. Pocity, které jej neopouštěly poslední roky, byly zahaleny a uvnitř zůstalo prázdno a mrtvo. Dnes odvrátil tvář od Hospodina, nechtěl sním mít nic společného.