Písmák zhasnuto
ahoj ahoj
paprsky ozvěncáry loučenía omámení
podivná mocjako klubko rozvíjí sepřes hory a doly mezi námijako bychom se stáledrželi za ruceale labyrint zdá se býtpříliš rozlehlý
v divné šedé mlzesvítí jen pár bodůa hledej světýlkokdyž většinajsou jen lampynad prázdnou zastávkounebo snad neonyzavřených nonstopů
muzikanti a lasičky když je zima tak dlouhá
Na zahrádce nádražní hospodyPijí podivní muzikanti pivoVlak má jako obvykle zpožděníPodivné bezčasí a k tomu utopenciNaděje a touhy naložili omylem do špatného vlakuDávno zmizely za obzoremJen melancholické prázdno na peróněA rozladěné rádio a rozladěný vrchníA ulepený vzduch plný octomilekA divný pocit že někdě špatně přestoupili
Ale už je pozděPříšery jsou všude okoloNikdo neunikne ovým tvorůmVystrkují chapadla - recitují básničkySmějí se odřeným pouzdrům na nástrojeUvnitř nichž je jen počmárané listíkteré mělo povědět všechnoO bílém šumu který činí každou zimu tak dlouhouČekání na lasičky - na upřímné slovo aNa dotek který jim otevře oči a naučí hrát
Nic - lasičky nepřicházejíTupé pálení v mozku se stupňujeMuzikanti se smějí - jen smějíVráží si pouzdra do prdelíA hystericky se smějíA víc už nicJen obloha se zatáhlaO pár hodin později pršíPadají čolciVíc nic.
daleko v mých snech žije mé štastnější já...
Vyšel jsem na balkon. Ulice dole blikaly posmutnělou melodií. Ale já se podíval nahoru, na kymácející se mraky, mezi kterými probleskovaly hvězdy. Za chvíli bude svítat.
caffein dreams
A v hlavě to bublá
metafory přehuštěných polívirtuální potiskyhalucinogenní omalovánkyrock'n'rollšum ve stylových tógáchretro - Řím za Augusta
a fotky -mnoho fotekpůjčovna hlavrozbité pancéře ponorekmaškarní životypříbuzný druhporno v přímém přenosustřih a klapka - neonysyntetické náhražkymozaiky představ myšlenek snů
Av hlavě to bublá
codeine dreams III.
třetí
Město zas jednou klimbá
dusno ubíjí
jen já šlapu chodník
codeine dreams II.
druhý
půlnoc odkapalasvětlušky odešly do nonstopu na panákauž ani není čím přikládatobjímám plyšovýho psa(má mě rád - hodně si rozumímeobčas mi vykládá snypak štěkáme a je nám líp)podle vlnek v éteruzaměřuju tvoji poziciionosféro, prozraď, kde je má milá"daleko, kámo" pípá to nazpátek"ale myslí na tebe"škytám a směju setmou zní šploucháníto skřítci se cachtají v rybnícehrají vodní póloa mě chtějí za sudího"dnes bych se nesoustředil"omlouvám sesedám si na stavidlov ruce utržené sluchátkoale z něj se ozvaljen hlas nějaké víly
"the person you call is temporarly unavailible"
codeine dreams I.
prolog
a hlavou se prohání
koníci, co zpívají o větru.
žárovky se koulí po světě -
Karlovo řešení
Kalné ráno. Vracím se z pařby, zarudlé oči, nejistá chůze a pocit, že někdo rozhoupal ulici. U zastávky potkávám Karla. Je na tom ještě o něco hůř.
zamávejte ručníky...
Douglas Noel Adams, autor světoznámé pětidílné trilogie Stopařův průvodce po Galaxii, umřel náhle 11. 5. na infarkt. Bylo mu teprve 49 let.
Den s rybou (mikulášská reportáž)
Mám zelenou rybu. Nahou.
***
Po ránu mi nikdy není do skoku. Sebevražedné sklony mě přepadávají pravidelně až kolem poledního.
Profesorova smrt (literární koláž)
(prolog)
Experiment, který by odhalil dosud netušené souvislosti mezi mravenci, positivismem a privatizací Českých drah, se neuskutečnil, protože Profesora čistě omylem zastřelil zbloudilý palestinský terorista.
***
(z Profesorova deníku)
Podivné poměry
Jednoho dne se Korčakov probudil a zjistil, že mu narostla prsa. Vypůjčil si od Aksamova šroubovák a běžel za Popovem pro radu. Ale přes cestu mu přeběhla černá žirafa a tak aby se uklidnil, musel zajít ke Třem Švábům. Když mu donesli vodku, začal se křižovat.
Vedra
Do silnice se opřelo slunce.
Horké, plné rty líbají asfalt.
I zakrnělé stíny se ztrácí.
Teplo prostupuje tělem.
moje vize / sedm slov
za poslední půl rok se v mém životě mnoho změnilo. věci, o nichž jsem byl s bláhovou jistotou svých osmnácti let (ano, jsem tady snad nejmladší, klidně se mi smějte) přesvědčen, se rozplynuly jako pára nad hrncem. když se teď dívám zpět, docela se stydím - a doufám, že chybami se člověk učí.
esem, můj kamarád z bulharska, dal na svou stránku mimo jiné část, kterou nazval "my vision" a v níž bylo několik zdánlivě útržkovitých myšlenek, které pro něj znamenají představu, jak by měl žít.
večerní obraz
Teplá krev umírajícího slunce
Stříká po obzoru
Pak stéká a mizí
a já hledám smysl
výčitky svědomí
mám se až nechutně dobře
není tedy divu,
že se cítím poněkud provinile
když sedím a pláču.
Stín
a je to stín Jacka Rozparovače,
co žije v tvé hlavě
a občas vyjde ven,
aby viděl, jak je.
rachot
rachot všude okolo mne
černočerná tma střídaná se záblesky světel
nestálé napětí v síti
způsobilo výpadek mé hlavy
Pomíjivost vs. věčnost
tak jako cigareta změnila se v popel
i moje slova zanechají jen závan
ticho je rozfouká
papír zetleje
Lyrika hospodská
Mlha mou mysl halí,
ruka cigáro balí.
Automat vesele cinká,
Vladimír za rohem blinká.
Podvečerní očekávání
Klavír hraje sám na sebe
a já čekám tu na tebe.
Mrakodrap trčí do výšky
koupím si čtyři koblížky.
civ.failure II.
Tmavé místnosti osvětlené jen neóny a panely s reklamami na cigarety. V šeru není špína tolik vidět. Laciné voňavky se marně pokouší přebít podivný zápach. U nekonečné řady výherních automatů vidí snad celé lidstvo.
Hledač
hledám krásu.
jsem posedlý fantastickými tvary
slova se ze mě řinou,
jak ropa z potápějícího se tankeru
civ.failure I.
V proudu aut cítím jistotu.
Zvuky velkoměsta mě kolébají
na nejisté hladině kofeinu.
Vše splývá v omamném rachotu.
Oskar a kojot
Máte rádi temnotu.
Pojďme si povídat,co se skrývá pod temnou rouškou noci.
Seznam témat:UPÍŘI
TAJEMNO
Kecy
1. Být tím, čím jsme = sami sebou.
2. Nestydět se za své úchylky a zvrácenosti
Nebát se o svých problémech mluvit
Prázdná leb
Budeme se číst navzájem a budem na sebe hodní, případně objektivní.
Justiční omyly
Na Tovačevského bulváru jsem zahlédl Potočkina. Nevšiml si mne - byl jsem tomu rád, protože jsem mu dlužil přes dvě sta rublů. Rozloučil jsem se s
Mokačovem a šel navštívit Ilju Goldberga. Na pohovce už ležela komise.