Písmák Psaní Malíři
Malířovi psaní
Jsem malíř. Trpím depresemi a občas mám okno.
Stane se mi, když vycachtám se vláhvi whiskey.
Jsem tróchen zlískanej a nízkej.
Proč nemít oči k vidění?
Opouštím internátní budovu.
Scházím po schůdcích a zelenou šálu si přitahuji až na nos, rukou upravuji i tu druhou, černou, co neustále pelichá
tak, že zanechávám nepořádek všude, kde ji svlékám a opětovně navlékám, ale nechá se šikovně ovinout kolem
límce kabátu a zčásti i kolem tváří, překrývajíc při tom modrou ušanku sberánkem. Často mi říkají, že to
Lekníny na vodní hladině
Lekníny na vodní hladině
Lekníny na vodní hladině,
něžné a bílé a nevinné
květy,vyrostly do krásy,
Jak věci nazývat pravým jménem
Jak věci nazývat pravým jménem
Jak věci nazývat pravým jménem
ptal se mě hošík s dětským tonem v hlase
A já pověděl mu nejdřív: Nelekni se.
Šita byla hebká látka
Šita byla hebká látka
Šita byla hebká látka
a zní kůže a vní matka nese dítě.
Kam ho dali.