Mé malé naivní BLUES
Mé malé naivní BLUESJe strašně zvláštnímít silnej pozit zničehoProstě jen stát a dívat se na alejsvítících lamp vprotější uliciStejně jako jezvláštní sedět vtrolejbusu a pozorovatzcelapoloopilénotomotorikyPodobně zvláštní jehledat cestu domůdocela střízliv- jako je krásnězvrácené utvořitvlastní jiné jákteré zaujme.
DEKA
DEKANa mě padádeka utkanáz několika desítek vlhkýchlidských rukouV domě zvaná ladnouzáplavou.
Dnes beznadějně vyprodáno
Je sobota, 3. 6, večerní hodina a my se nacházíme vjednom zpražských divadel. Třetí zvonění, nedočkaví diváci tiše usedají do křesel, opona stoupá…
Ale ale. Co to vidí naše bystré oči.
To neni láska, to je chtíč
To neni láska, je to chtíč
sehni se, vdechni a frč.
Pohádková realita
Na břehu pouště,
kde život zpívá
žilou si pouští
malinká víla.
Snílkům v opojení
Orlí perutě rozříznou hrdlo,
které svírá pod jemným dotekem
jediný vlas, tenkýjako život
ve vlnách mořského příboje.
Hledáme tmu...Odrážíme naše světy v nebarevných kalužích
Svět se točí pomaleji než my
a my, co hledáme tmu v dýmu moru
slyšíme zvěv slavíkù.
Polkni, zalkni se
MĚSÍCEM SPÁLENÁ
MĚSÍCEM SPÁLENÁ
. pro Honzu naposled.
Do očí zavřených tmou
proniká pocit nocí sevřený,
2.července
Do očí zavřených tmou
proniká pocit nocí sevřený.
. STOUPLY VÁŠNĚ.
Fotografie II.
Okamžik - vteřina, která mi právě uletěla,
je nebo zdála se býti smělá.
Dotek zvuku líbá tvář mou,
byl jen zdánlivou ozvěnou či hrou.
Fotografie
Snažím se - dýchám z hluboka,
jak rybka skákaje z potoka.
Držím hůl cizích vzpomínek,
ten smutný lidský kamínek.
Motýlí chvilka
Poslední dotek
záchvěv stínu,
to má víčka
naposledy pookřála.
Jak pomoci bezmoci
Člověk
uprostřed hejna stojící,
zapomněl mluvit, slzy ronící.
Nad ním
Půlnoční představa
Rozepnu knoflíček, rozpustím vlasy
zrakem se ptám,
jestli pomalu odhalit mám
zbytek své nevinné krásy.
Kousek dál od nevinnosti
Pod dotekem,
kterému věřím -
má víčka
pohled šeří.
Srdce z kamene
Chci mít srdce z kamene
- necítit bolest -
je to jediné
- o co prosím.
Zimní poznání
Za oknem v zimní mlze
slyšet cvrčka,
je jako v létě
sněhová vločka.
Variace v noci
Ukrutnou bolestí nesu svou hlavu,
s myslí v depresivním stavu_
se snaím o spánek.
Bojím se sny nepřichází
Večer, když se svlékám
Do půl těla zcela nahá
popoběhnu ke sklu okna,
protější okno - ZRADA -
jakýsi muž ke mně pohled vzdouvá .
Variace SRDCE
Vidíš. Nad hlavou měsíc,
co mě opíjí.
V rukou srdce,
které necítí -