Písmák HRACHOVKA 2005 - PROGRAM
PátekCoca-cola Strage
15:30 – 16:15 Imodium17:10 – 18:00 Elektrick Mann19:00 – 19:50 Akurat (PL)20:50 – 21:40 Mňága & Žďorp 22:55 – 23:45 Inekafe (SK) 01:05 – 01:50 Post-it 02:45 – 04:00 Ciment
Radegast Stage
16:20 – 17:05 O5 & Radeček 18:05 – 18:55 Docuku 19:55 – 20:45 Wohnout 21:45 – 22:50 Tata Bojs 23:50 – 01:00 Monkey Business 01:55 – 02:40 Skyline
MEGASRAZ NA MORAVĚ
Ve dnech 29. -31. července se koná sraz všech psavců a spřátelených duší ve Valašském Meziříčí. Ubytování je zajištěno u Indruchů na zahradě.
HRACHOVKA 2005
Zrušení Medlova je mrzuté. Nicméně mohu zájemcům nabídnout alternativu. Ve dnech 29. - 30.
0101010101010101
01
Nějaký člověk (možná já, možná ty) si hoví, zabořen do pohovky v obývacím pokoji svého bytu. Je klidný, je spokojený. V jeho blízkosti není nic, co by ho znepokojovalo, co by ho mátlo. Možná, že na chvíli zapochybuje, a tak, aby se ujistil, ohmatá svoje tělo.
Šel mu na nervy
„Nazdááál, Calebé, co děláš. “
Sakra. Pomyslel si Caleb, ten mi tu chyběl. Fakan jeden zatracenej.
Omnifobik
Ne, lituji, ale opravdu se nemohu dostavit k soudu - trpím těžkou agorafobií - nedostanu se tam. A vůbec - nechte mě být - já jsem rád, že žiju. Mám totiž taky klaustrofobii - to znamená, že nemůžu být dlouho ani venku ani uvnitř. Musím furt běhat tam a zpátky.
Sonet 153.
Když Amor odzbrojen ulehl snící,
Napadlo Diany družku cudnou
Louč jeho vášeň lásky vzněcující
Ponořit rychle v tůň lesní chladnou,
Sekta
Neměl jsem na ten vandr jezdit sám, věru neměl. Ale když já to tak rád. V přírodě je nejlépe člověku samotnému. Samozřejmě - dá se vyrazit taky s kámošem, ale jak jste tak pořád spolu, může se snadno stát, že si začnete lízt na nervy a když se pak vrátíte - hezky každej po vlastní ose - tak už z vás nejsou kámoši.
Půlnoční waltz
Je můj nepřítel. Už když přišel na svět, tak mě nenáviděl. Vlastně se narodil jen proto, aby mě zabil. Nebo já jeho.
Igor Indruch a jeho rodina
Vstával jsem okolo 10:00, načež jsem se vyškobrtal z pelechu a šel si uvařit kávu. Tu jsem si donesl k počítači a uvedl jej nacvičeným pohybem do chodu. Žena mi přinesla Samuela abych ho uspal. Pustil jsem tedy nějaký ten heavy-metal a Samík spal za chvíli jako dudek.
Večerní onanie
Z únavy nadržen
Jemně si šedou kůru mnu
Orgasmus nepřichází
Bruska
Bruska i hory přenášíBruska mysl i tělo vraždíBruska do mozku rýhy brousíBruska je vercajk co údy lámeVeškerou sílu vysaje z tebeVypni tu svini, šťávu ji típninenech se frézovatještě je čas. (snad. )
Jsem rozbroušen, jsem přebroušen, jsem vybroušen - však démant ze mě není.
Bezmocné skomírání světa release A built 01
Čas lhostejně pojídá člověčí osudy termití města zakouslá do krajiny lidé zaživa vetkaní vetkáni in memoriam do goblénu událostí jeden vedle druhého jeden přes druhého údy životy páteře osudy zkroucené zlámané navzájem propletené
Celičký vesmír v zrnku písku. V jediném svazku neuronů.
Stačí vsunout jazyk mezi zuby a pevně stisknout zatlačit palce do uší až na doraz a hlavou udeřit o zeď a hlavou udeřit o zeď a hlavou udeřit o zeď
Prostor se rozestoupí čas udělá přemet tak jen se vyvrhni obrať se na ruby polij se benzínem zaplápolej zvesela do modravé noci makový mužíček pražený lenivě sezobán kavkami očí kavkami očí kavkami očí.
Superanihilátor
Marnost (tak ještě jednou, zhluboka, než začneš zvracet)Mučivě (nevnímat, nemyslet - netrpět)Mihotá (vše jsou jen záblesky a odlesky, jen záblesky a odlesky, jen záblesky a odlesky…)Mozkem (ale mozek, mozek, obláček dýmu jen…)Múzy (jsou symboly víry, symboly doby, symboly žití…)Mlčí (a jak by také nemlčely)Moje (já je někdo jiný. )Mysl (neuronová síť v epileptickém šoku)Migruje (vydechnout pomalu a dlouze)Mimo (ustrnout na vertikále imaginárního času)Materii (rozebírat skládačku na horizontu událostí)Mé (dílek co dílek část vedlejšího člověka)Maličkosti (reflexe měnlivého)Mátožně (v posledním záchvěvu vnímání reality)Mumlám (a kynu a brečím a loučím se)Mantru (ten klíč ten kód to otvíradlo)Meze (hranice času, hranice bytí)Mizí (…)
Starcovy nenechavé ruce
Třesou se
Slabostí a touhou
Vráščité jak dva staří leguáni
Rozeklanými jazyky
Posera
Stál tam a čuměl. Nesnáším chlápky, co takhle čuměj. Co tu má co očumovat. Ať si jde zevlovat jinam, chrapoun jeden.
Requiem aeternam dona eis, Domine...
Nakrmím Tě papyrem a pergamenem
A maličkých nechám přijíti ke mně
A zemi Ti slíbím
Ve které vše vyhubíš jako klaté
Družba relativity
Jsou držky a kroužky. Držka se v kroužku kruhovitě křiví. Kroužek se v držce překvapeně diví. Proč je držka v kruhu.
Megaromán Part II
4. Taxůvku jsme chytli. Taxikář byl príma – asi že neměl splín. Haha.
Megaromán Part I
2. Zaječí stopou
Brrr. Zima až člověku mrzne pára na rtech. Oheň – jen hromada horkého popela.
Uroboros
a tady je výklad:
Klíčem je samozřejmě název: Uroboros - had, který polyká svůj vlastní konec, symbol nekonečna nebo také věčného počátku, koloběhu a znovuzrození Všehomíra. Ovšem spefických interpretací je více, např. :Obraz urobora znázorňuje myšlenku pozření sebe sama a vstup do koloběhu… uroboros je dramatickým symbolem integrace a asimilace protikladu… říká se, že uroboros sám sebe zabíjí aby mohl sám sebe opět zplodit - oplodňuje se a přívádí sám sebe znova na svět. (C.
Art-trofie haiku
Pomalu, pomalu plyne ta voda. Barva je její tmavě šedá barva je její šedohnědá barva je její šedohnědozelená nic vůbec nic se v ní nezrcadlíVůbec nic se v ní nezrcadlí. Jen stíny mraků a topolů mraků topolů a olší jen stíny mraků topolů olší a vrb tancují tam tancují v popleteném tanci po hladině tančí svíjejí se v popleteném tanciProplétají se a svíjejí, po hladině se plazíVítr nese suché listí chmýří z vrb a spoustu smetí vítr fouká listí chmýří smetí letí hladiny se dotkne flotila mrtvých dává tušit kam ubírá se proudJen suché listí, chmýří a smetí dává tušit, kam ubírá se proud. U břehu zametá hladinu vrbové proutí voda se v pomalých vírech zde kroutí klacky se splétají v košaté vory s travou a špinavými cáry igelitu plující sarkofágy s malými tvory štěně se ve vodě nechtěně koupe nafouklé tělíčko sem tam se houpe Zdálky připomíná plyšovou hračkuNašel jsem jednu když jsem byl malý ještě jsem nechápal jak se věci mají domů ji vzít umýt a vysušit tenkrát jsem chtěl až později jsem pochopil až později plakal a vidím ho stále maličké tělíčko vodou nadnášené tělíčko očička zavřená světlo nikdy nespatřila růžovoučký čumáček vše co je navíc vyhazujemeJen proto plodíme abychom zabíjeliBřeh vyhřezlý z nedávné záplavy škraloupy bahna s kostrami ryb prázdné ulity šneků krok co krok mezi tím co noha nohu mine předbíhám vodu jen o kousek a ostřice svými seschlými chapadly snaží se mi kotníky spoutat chapadla ostružin cení své zuby zápěstí do krve rozedraná přítula svízel k stehnům se tulí nad hlavou oblaka těžká a obrovská jen spadnout jen spadnout vše živé zadusitA v dáli štěká pes, kokrhá kohout a kvílí cirkulárka.
Potkal jsem debila z establišmentu
Potkal jsem debila z establišmentu. Byl bez ochranky. Jezdil sis vozejkem sem a tam, jakoby se nechumelilo. Možná si myslel, že když má na sobě baloňák, že ho nikdo nevidí.
Itchy & Scratchy
Jebal ji do zadku a při tom ji mlátil kladivem do hlavy. Ona však taky nebyla žádný béčko - pouze podcenila jeho vášeň pro anál. Teď nezbývalo než trpělivě čekat a doufat, že dostane chuť na klasiku dřív, než se mu podaří prorazit její karbonovými vlákny vyztuženou lebku. Dočkala se.
Le Vampire de Muy
Mrtvolu té malé holky, co jste u mě našli, jsem vykopal den po jejím pohřbu, tedy 12. září 1901. Bylo něco po půlnoci. Otevřel jsem rakev, vytáhl tělo a pak jsem rakev zase zavřel a zasypal hlínou.
Je-li ti skutečně chladno, zapal vlastní dům.
21:35 - tma, ticho a krajina vypolstrovaná sněhem. Stačí otevřít okno a vyskočit. Pád do chladivé duchny (neskrývá se tam dole něco. Ruská ruleta - ležet na rudém kluzišti jak Vladův poražený nepřítel).
Balada o Soghomunu Tehlirianovi - V.
…všecko je poplatné jen našim mravům a klimatu, vněmž žijeme. Co je zločinem zde, je často o kousek dál ctností a ctnosti druhé polokoule by naopak u nás mohly být za zločiny. Není zvěrstva, které by nebylo někde zboštěno, ctnosti, která by nebyla špiněna…
D. A.
Balada o Soghomonu Tehlirianovi - IV.
Dále jsem se obžalovaného ptal, zda u něj docházelo kzáchvatům pravidelně či nepravidelně. Odpověděl, že velice nepravidelně. Někdy se prý i několik měsíců cítil celkem zdráv, načež prodělal několik záchvatů během několika týdnů. Při každém ze svých záchvatů přitom vždy nejdřívě ze všeho ucítil mrtvolný zápach a hned potom ztratil vědomí.
Balada o Soghomonu Tehlirianovi - III.
Další otázkou, která se nabízí, je, proč vlastně kmasakrům došlo a proč se jejich terčem stali právě Arméni. Také na tuto otázku se zde pokusím ve stručnosti odpovědět.
Takzvaná arménská otázka nevznikla sama od sebe, ale je výsledkem evropské politiky. Arménský lid je obětí konfliktu zájmů Britů a Rusů.
Balada o Soghomonu Tehlirianovi - II.
Předsedající: Takže ktěmto věcem docházelo, aniž se je někdo obtěžoval nějak zdůvodnit.
Obžalovaný: Ano.
Předsedající: A sostatními národnostmi či etniky bylo zacházeno podobně.
Obžalovaný: Ne.
Balada o Soghomonu Tehlirianovi - I.
A proto posílám na Východ pouze své elitní jednotky SS s jasným rozkazem zabíjet bez slitování všechny muže, ženy i děti polské národnosti. Pouze takový postup nám totiž může zajistit tolik potřebný životní prostor. Cožpak si dnes ještě někdo vzpomene na vyhlazení Arménů.
Adolf Hitler vproslovu kvelitelům německé armády 22.
mu
Pokorně sním si modlitbu tichou
Svět nechávám točit se dokola
Transcenduji v nicotu věčnou
A minuty života zatím mi ubíhají.
Grand Canyon Ohrada
Beton a armatura. Od země nahoru jedenáct pater. Nad hlavou hvězdy.
Deflorace
Ten kamrlík byl příšerný. Voprýskaný zdi polepený nahotinkama, starej rozvrzanej gauč, jedna židle, starej černobílej televizor a vobrovský starý gramorádio. Ten můj klučina se vytasil sflaškou jabčáku (na lepší se nejspíš nezmoh) a na gramec hodil praskající desku příšerných východoněmeckých slaďáků. Najednou jsem si připadala neuvěřitelně nepatřičně.
Úryvek 2
Když říkám, že jsem na to vlítli hned, myslím tím, že jsme skutečně neztráceli ani vteřinu. Sotva za námi zapadly dveře Jakubova bytu, naše rty se sklížily a my začali jeden druhého obnažovat. Co jiného jsme také měli dělat. Jak již jsem uvedla, říct jsme si v té chvíli ještě neměli co.
Čundrák a dáma
Čundrák Jožka stál u pankejtu a mával na projíždějící auta. Byl zrovna nějaký špatný den. Zdálo se, že každý spěchá bůhví kam a nemá čast zastavit ubohému čundrákovi. Minuta za minutou padala do prachu u cesty, až jich napadala celá hodina, druhá hodina, třetí hodina.
Beskydy
Škrábat se v horku Svahem co téměř kolmo k nebi čníVdechovat mateřídouškuDomů se vracet opilý.
Tak vzorně skryté údolí
Mech a kapradí dávno zetlelé,
vedle pár rozpadlých zdí,
rezavá kostra staré postele
nad klidem toho místa bdí.
VIZMA
Supervizní výpověď tušených souvislostí, které navštěvují omámené mozky, zatímco decibely rozechvívají uši i celé tělo a kdy jen torza vzkříšených názorů a myšlenek…
…věžouce ulehnoU smrdníci hyena hyena hyena dosti už lží a teď pojďtE v slzách BUM. VIVA LA IMPEREUR. Celá naše země dýchÁ krušně pod… MERCI… teď už ničeho nežádáM co mám to mám sire hero a nic víc ještě něco
I'M GONNA LEAVE YOU
BABE. BABE.
Tenhle barák na vodstřel…
Proč právě u mě doma. kladl si teprve čtyřiapadesátiletý avšak na smrt nemocný Nikolaj Ipatijev snad již po tisící stejnou otázku a z okna svého pražského bytu, který se stal jeho posledním domovem, sledoval východ slunce nad stověžatou matkou měst. Kolikrát tě ještě spatřím vycházet, co. Kolik dní a nocí budu ještě nucen bojovat s přízraky.
O jednom hrobečku
Naschvál si vynesu svůj hrob
na horu vysokou, převysokou,
kde se mi bude dobře spát.
Ze spánku se tam však budu tak hlasitě chechtat,
Perspektiva
Mám bezva plán,
co se týče mé budoucnosti.
Aniž pro to hnu prstem,
vystuduju vysokou školu.
Samota
Ètyøhranný prostor
dlouhé stíny nábytku
bludištì 125 kubických metrù
šepot zdí
Pátek, sobota, neděle
V pomalém rytmu ploužáku se objímali Prášek a Sodoma. Rocková kapela Tarantule hrála jeden z notoricky známých světových hitů. V sále bylo nakouřeno, dlouhovlasá mládež popíjela teplé pivo z papírových kelímků, nekvalitní aparatura vyluzovala hlasitou směsici hudby, šumu a brumu. Pořadatelé znuděně pozorovali dění a v duchu si mnuli ruce.
Transcedence
Usnout
a ve spánku bdít
naslouchat tichu
a zpìvu mlèenlivých
Hlad
Koupal jsem se ve vanì plné støepù nahatý -
vespod byly již umuèené lekníny.
Vztáhl jsem ruce k nebesùm, snaže se zabránit nemožnému.
Vztáhl jsem ruce k nebesùm - a všechno byl jen sen.
Blouznění
Třetí ročník gymnázia roku 1984. Študáci a kantoři – ne sice tak, jak je známe z Žákových veselých knih či filmů podle nich natočených, nicméně prostředí, vztahy, recese, průšvihy, klasifikační porady – vše tu bylo. Předměty – čeština, ruština, matika, chemie, fyzika, dějepis, zeměpis, občanská nauka, angličtina, branná výchova, biologie, tělocvik, odborné předměty. Šest až osm hodin likvidace páteře v nepohodlných lavicích.
Tentýž večer v jednom bytě
Panelák svítil do noci několika bdícími okny. Jedno z nich patřilo jeho dvojpokojáku. Houpal se v křesle a četl noviny. Důkladně.
Noční nálada
Po nebi
rozsypané desetníky
sametové tlapky kočičí půlnoci
kradou se za oknem
Láska a pivo
„Kde zase vězí. Má už pět minut zpoždění. Tolik se na něj těším, a on nikde. Já ho nenávidím.
Legalize it! (or die)
„Hele, dáš si čvaňháka. “
„Myslíš joint. “
„Jasan, co jinýho. Joint, trávu, gandžu… chceš teda.
I. Velký mejdan
I. Velký mejdan Utichl hluk na ulici, a pomalu se stmívá, měsíc ještě nevyšel, slunce právě zapadá. Vítr hraje na stožáry osvětlení tisíce strunných akordů, a už jen minuta zbývá do setmění. Pod podloubím bývalého zámku je v kouři cítit nikotin – – kdo jsou ti lidé, kteří zde hrají na kytaru.
Ropucha
„Servus Eckharte, na popravu, na popravu. “
„Zdravím, Schradere, kam jinam. Kdo by si něco takového nechal ujít. “
„Moje řeč, Eckharte, moje řeč.