Písmák Cesta do Brna
Dnes jsem ožralý jako dobytek. Zvon my totiž dnes řekl, že mám napsat pro vás buziky další povídku ze života opilce, a kvůli tomu že ho mám rád a že jsem ožralý tak ji píši, dále musíte omluvit můj pravopis a pravopisné chyby avšak když je neomluvíte tak to je váše sračka a co je vaše tak na já vám zvysoka seru nuzáci. Tak to byl konec dnešního stupidního a blbého úvodu jako vždycky.
Byl 25 máj sraček čas a mi jsme se vydali vtomto buzerantském čase do překrásného a krásnými ženami prolezlého Brna.
Pražská elegie
Vláďa mi to dluží; je to jasný.
Ošidili mě jak hajzli.
Béďa mi zranil ptáka.
Ptáka mého čuráka.
Další den ze života technaře
Dlouho jsem vzpomínal jakou povídku bych napsal až jsem si vzpomněl na jednu událost, která se stala někdy touhle dobou, ale minulý rok. Celé týdny mě každé ráno budil telefon a sním vždy stejný hlas a stejná věta: dnes nejdu do školy stav se knám a něco podnikneme. A tak jsem kolem půl osmé vyrazil kM domů. Ten už byl připravený a nachystaný jet do nedalekého města, ale stále nám lítala ve vzduchu jedna hodina.
Ráno
Jednoho krásného rána to vše začalo. Vzbudil jsem se a šel na snídani. Po snídani jsem si lehl a usnul sem. Po chvíli mě vzbudil mobil „která piča zase otravuje to bude M“.
Den vášně, rok zklamání
Minulé prázdniny, které jsem strávil vŘecku mi přinesly nejen opálené tělo, ale i mou první lásku.
Byl pozdní večer a já se procházel po chabě osvětlené pláži za hukotu mořských vln, jenž narážely na betonová mola.
Vtom šeru se vdáli náhle zjevily krásné obrysy a ladné tvary, které šli proti mně a stále se přibližovali. Vdomnění, že je to sen, jsem mrkl očima a vduchu jsem si opakoval to není sen to je skutečnost.
Jeden den ze života technaře
Všecko začalo jednoho zkurveného dne, na který budu do konce svého života vzpomínat jen ve zlém, šel jsem z mohutného hecu koupit flašku TECHA, pln očekávání co se z toho vyklube. Hned v ten osudový pátek jsem se zkusil nadechnout výparů z této vzácné tekutiny, no prostě odvaz, takovou lišu jsem už dlouho nezažil, cítil jsem se jako bych byl propojen pomocí jedné blbé a navíc studené stěny, zažil jsem poprvé MATRIX nedá se to popsat no prostě odvaz na celé čáře. A tak to v tomto duchu pokračovalo asi celý týden možná i déle. A už zase byl pátek a já společně s partou přemýšlel co budeme dělat v sobotu, půjdem do ERKA nebo co, někoho napadlo že budeme večer fukat.
U gajů na chatě
Začli jsme ve čtvrtek. Ožrali jsme se a pokračovali jsme vpátek – vpátek sme se ožrali a dál už jsme nepokračovali. Dojel jsem dom vpátek kvečeru ožralej jak sviňa od Joklů a od Tipu a od Mery. Na Tipu jsme učili holky hrát kulečník jak je naším dobrým zvykem – co umíme naučíme, co neumíme naučíme se.
Na diskotéce
Jen tak sedím se sluchátky na uších a přemýšlím co se vlastně v tu osudnou noc událo. Co za neštěstí se mohlo stát. Ale pěkně popořadě. V sobotu jsem s mými kamarády navštívil , po dlouhé době, jednu z místních diskoték.