Krutost
Symboly
222 stříbrných stříkaček
stříkalo svou vláhu
symboliku života
Zmatená
Včera zase tvůj hlas
Tvoje volba
Tvoje touha
nekonečná zvrácená
Vyblitá
Dneska mě to zase bolavě pálí
Ta krutost bez rovin
Proč je to tak jiné.
(nevím, zavolám ti pak, teď nemůžu. )
Zoufalá...moje
Celý svět
už dávno spí
Teď není chvíle na
můj stesk
řeznická
Prohryznu tě.
Kousnu tě do krku,
budu si užívat
tvé poslední minuty.
Rozhovor
Všechno má styčný bod,
vše tě prolíná
Co prolíná tebe.
Co nejvíc miluješ.
Moje všechno
Maličko a ledabyle
mrkám,
zkouším se zabít
paprskem světla
Smířená
V kapse mi šustí listí
z minulého podzimu
Nechci to zase vědět
Konečky prstů
Marnost
Kytka na stole,
zaprášená minulost
a špinavý ubrus
Těžko se věřit
Zase taká divná...
Musím ti říct,
snad až divně
Naléhavě
povědět
Divná
Koupu se
ve své lhostejnosti
Mé staré smutky na polštáři
spí .
Přeteklo
Létám si v sobě,
jsem euforie sama
Mám nekonečné
šíré pole, velký lán,
Pochopeno
Rozpustit si vlasy
a ještě jednou
jedinkrát
chytit tě
Pro tu, která to pozná
Pomalu stékám
z kuchyňské linky
Mizím abolím
do proudu pode mnou
O(d)pouštěcí blues...ó jé
Odpustit je hodně těžké.
Nebo aspoň obtížnější,
než opustit.
A odpustit opouštějícímu
Odvykací...
Korálky svých velkých bolestí
pověsím si na krk
Pak se projdu po náměstí a vystavím je na odiv
náhodným známostem a setkáním
O Pravdě a vyplakaném Nebi
"Ach Maličká", řekla Pravda,
"zkus se mi podívat do očí"
Všichni byli Pravdou nadšeni
provolávali jí slávu
Špaténka ( Smuténka)
Usídlil se mi v duši smutek.
Takový, jako chryzantéma.
Na podzim umírá poslední
a tobě je palčivě
Ráno, kdy je to snad nejtěžší
Dávám si cukr do kafe
ráno, kdy je to snad nejtěžší
Tolik se snažím nepoddávat se
pocitu prázdna
Průser
Jdu domů (z nějaké pařby asi)
časně zrána dívám se do sebe
Nějak mi to nejde
vidím jen samé děvky a kretény
Snadno až na dno
Chtěla bych se ztratit v davu
Rozplynout
své celé malé bolavé JÁ
Tam toho, co je naproti, by bolel zub
Poslední
Dvě léta pohřbila jsem -
do rakve z pevného rozhodnutí
do plátna z pocitu viny
zabalila jsem minulost
Malá nesnesitelnost
Mezi ozubenými koly
se choulí kaštany.
Slunce zas hřeje
malinko bídně v nás.