Usíná...

Vzpomínka na lásku
pomalu usíná,
jen převržená sklenka,
prázdná -

Polibek

Pošli mi po větru
polibek červnový,
co vůní maliní,
lásku tvou vypoví.

Posílám...

Posílám po větru,
slůvka, co zabolí,
v kornoutcích lístečků,
načichlé od smoly.

Šeptáš...

Jako květ leknínu,
ukrýváš v dlaních svých,
jak vůni jasmínu,
šťastný a tichý smích.

Lehounce

Zavři oči. , lehounce.
jen řasy se ti chvějí.
Dotkni se špičkami prstů,
hebounkou dlaní.

Slunce se ukrývá...

Slunce se ukrývá
za kopečky červánků,
schované obláčky,
vykouklo ze zámku,

Možná

Možná máš oči
jako studánku,
světlounce modré,
nebo oříškově hnědé.

Pro tátu

Drsná dlaň,
v ní malá hebká ruka.
"Tak jdeme, vstaň. "
I když chtěl jsi kluka,

S náručí plnou kopretin...

S náručí
plnou kopretin,
cestou z louky
pod lesem,

Naposled předloni...

Ve vlasech lístky
z mladých jabloní,
na klíčích rolničky,
co dávno nezvoní,

Snad tisíckrát...

Snad tisíckrát se tiše k zemi
snesl javorový list,
snad tisíckrát jsem odmítla
ten poslední řádek číst,

Ráno...

Sluneční paprsek
pronikl lehce
mezi stáhlými žaluziemi,
letní rosa,

Mléčná dráha

Mléčná dráha
je tou cestou do nebe,
celá bílá,
ale tebe nezebe.

Sešit plný slov

Křišťálová váza,
v ní odkvétají bílé konvalinky.
Sešit plný slov
a v něm předtištěné modré linky

Křídla motýlí...

Schoulená pod křídly
malého běláska,
toužím se dotýkat
vzdálených hvězd.

Víla

Rozhrnula listy rosou pokropené
a vyšla z lesa plaše jak laň,
upřené oči své roztoužené,
jen na svého prince, jen naň.

Jen tak...

Jsem jen tvá
a ty jsi můj.
"Tak pojď si hrát. "
"Ne, počkej. Stůj.

Dotek tvých vlasů..

Na polštáři rozhozené,
v barvě zlatých klasů,
polibek na ústa
a dotek tvých vlasů,

Pro mámu

Polibek do dlaní,
pak fouknou a "Leť. "
Pusinka před spaním,
když bylo ti pět.

Jen jednou..

Jen jednou smět spatřit
modrou oázu v poušti,
na chvíli ucítit
chladný déšť na tváři.

Já

Tak, teď byste se mohli konečně dozvědět, o co tady k sakru jde. Vězte tedy, že jsem členem improvizačního divadelního souboru Útulek. A zde bych rád založil literární obdobu této organizace.
Jde o tvorbu asociativní.

Pojď

Sním...

členom klubu by malo ísť o to, aby z každej voloviny dokázali urobiť udalosť. je to veľmi náročné na intelekt a básnický talent, ale hádam sa niekto nájde, kto silu myšlienky podporí:)
ďakujem za aplauz

Svítá

Budeme oplakávat pana pofesora Hubáčka (mnou ftipně a trefně nazvaným Hnusáčka, pač dělá kýče. )a zároveň ho oslavovat psaním kýčovitých kýčů a´la jeho výtvarná díla. které se mi náhodou moc líbí.

Tak řekni...

Program je jednoduchý. Shromažďovat, hromadit a škatulkovat dílka s méně či více sentimentální tématikou. Na kvalitě děl až tolik nezáleží. Ovšem díla sentimentální jsou obvykle.

Vzpomínky na léto

Hlavním programem je hlavně psát, vkládat krátké nenavazující povídky, ale i dlouhé, kapitolové knihy.

Jsem...

Napísané rukou:
Ráno raňajkujeme.
Doobeda obedujeme.
Poobede píšeme dielka a kecáme na písmaku.

Oceán

manifest mi znie dosť komunisticky :o( program netreba, možno niekedy v budúcnosti by sa dala spraviť nejaká stretávka pri poháriku.

Utíkej...

Naše posádka milovat naše posádka se.
Program Naše posádka:
Milovat se.
Naše posádka hlavně košila a teplá ponožka.

Noc

Dvojkritiky jsou založeny na spolupráci dvou kritiků, není podmíněna tím, aby se oba znali, či měli stejný názorový okruh myšlenek. Zatím se jako lepší varianta jeví, když se oba autoři vůbec neznají, protože pak celková kritika obsahuje víc názorů na dílo a jednotlivé myšlenky jsou lépe rozváděny, protože jeden kritik doplňuje toho druhého a celá tato smíšenost dodá barvitost a hlavně podnět autorovi k přemýšlení nad dílem a dalšímu literárnímu kování a obrábění svého umu. Jak je již výše uvedeno kritiku provádějí dva kritici(je lepší kritizovat celý oddíl najednou-vyniká to hlavně u sbírek)v těsném závěsu za sebou(doporučuji minimální časové rozmezí)kritika musí mít vtip, myšlenku, neměla by urážet. Hlavně by měla sloužit jako pomůcka pro autora.

Soška z hlíny

časem

Chtěl jsi...

Program klubu: Ekologická recyklace špatných děl na Písmáku progresivní biologickou metodou v rámci naprosté subjektivity. (Merle)
Stálá výtěrakce Výtěru:
Šéfvýtěraktorka: Lucie
Výtěraktoři: (bude doplněno)

Jsme jeden

Jen jedno slovo

právě že bez programu

Tvá tvář je jako hladina

PROGRAM. právě že bez programu, teda vlastně:
:O))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

Tóny

moment. asi kvůli tomu, aby se svět nezdál tak malej. Je větší a větší.

Namaluj...

Prstem do vlhkého písku
namaluj mé hebké rty,
namaluj prohnutou rysku,
staň se mým malířem. Ano. , ty.

Bílou zemí...

Bílou zemí
bílé vločky
pod bílým nebem
a stopy kočky

Bříza

Břízo s bílým kmenem,
břízo krásně zelená,
jež stojíš tu na kraji lesa.
Co srdce vyryté do tvojí kůry znamená.

Bolest

Malé kapky krve
zbarvují bílé hedvábí,
cítím bolest,
cítím bezpráví.

Čas

Čas je v trávě ranní rosa,
čas je krásná dívka bosá,
ve vlasech s korunou z kopretin,
čas je světlo, mlha, stín.

Ty a já

Jsi modrá řeka,
já na řece prám,
jsi můj úkryt,
já tvůj chrám.

Slunce

Slunce na lukách,
slunce na keřích,
slunce na polích,
. klepe u dveří.

V dlaních

Schoulila noc se mi v dlani,
. přišel den.
Odešlo tiše spaní,
. skončil sen.

Jsi...

Jsi slovo,
ve kterém se nevyznám,
jsi věta,
jež nekončí tečkou.

Sedmikrásky

Droubočké bílé kvítky sedmikrásek,
jak přetržená šňůra perel rozseté v trávě,
něžné jako vzpomínky tvých věčných lásek,
krásné jako hvězdy noci narozené právě.

Noc bílá a den tmavý

Jen noc bílá a den tmavý,
jen ticho a vítr šeptavý,
jen oni můj sen znají,
jen oni se mne ptají.

Vyznání

Pouhý dotek tvých rtů
a je mi jasné
pro co jsem tak dlouho žila.
Pouhý dotek tvých rtů

Dotkni se jen lehounce...

Dotkni se jen lehounce,
jen špičkami prstů
odrazu svého v hladině jezerní.
Dotkni se jen lehounce

Já a ty

Já a ty
Jsi tráva a já mokrá rosa na ní,
jsi noc, já sladké snění,
jsem letní večer, ty jsi bouře,

Déšť

Déšť.
Jedna kapka, druhá,
z nebe padá déšť.
Kapky smývající ze střech šeď,

Buď sama sebou...

Buď sama sebou.
Vytesej do skal naději a víru svou,
zastav čas, zastav hodiny,
zavři okna před černou tmou,

Svět

Svět.
Jen čtyři písmena
a každé něco znamená.
S jako slunce, svoboda a síla,

Anděl

Jsi jako socha u kostela,
jsi krásná a jsi bosa.
Mramorová socha archanděla,
brouzdáš se travou,

Ticho...

Ticho.
Slyšíš to ticho.
Slyšíš jak tiše ticho zní.
Tak tiše, že každý tiše spí.

Tanec víl

Jezírko modré, zrcadlo víl,
kde rusalky po tanci se zhlíží,
alespoň na pár krátkých chvil,
když svítání se blíží.

Vrať se

Měsíčním paprskem ozářený,
bavlnkou zlatou protkávaný,
blížíš se tiše do mých snů,
každou minutu, hodinu, po tolik dnů.

Jitro

Když slavík z louky k nebi se vznes,
když do ticha rozšuměl se temný les
a začalo na lukách pomalu svítat,
já stála tam a úsvit chtěla vítat.

ABECEDA

A jako stříška nad milenci,
kde tóny tiché, zvoucí k tanci,
zpívají tu s rosou ranní,
když paprsky se k zemi sklání

Sladce se spí...

Popraskaná kůra stromu,
který teď objímám,
drásá mi tvář.
Pichlavé jehličí

Vím

Já jsem ty a ty jsi já,
jsi sen, který se mi zdá.
Teď už to vím.
Stejně jako, že bez slunce není stín,

Zimní

Sněhová vločka, jak z hedvábí
zastudí tě každou chvíli na tváři,
mráz vykreslí na sklech krajkoví
a zima na bílém oltáři

Zrcadlo

Pověz mi, zrcadlo, kdo vlastně jsem,
v ploše tvé lesklé jen odraz siluety,
zasvítí slunce a zmizín jak sen,
ve spojení s tebou tvořím dva světy,

Oči

OČI
Ulpěla vločka na řasách tvých,
krajková vločka z nebe.
Na řasách, které skrývají

Jsem jaká jsem

Jsem jaká jsem
a jestli mne chceš jinou,
poruč létu,
ať stane se zimou.

Kdo jsi?

Jsi poslušným otrokem
i mocnou paní,
jsi hodnou milenkou
i zlou saní.

Zůstaň

Zůstaň se mnou a zůstaň ve mně,
až dopadnou první hroudy země,
na dřevo, kde otisknut kříž,
na okně, kde iluze ztracené, mříž.

Vzácný

Jsi pro mne tak vzácný jako
na bříze právě uzrálé jablko,
v létě čerstvě napadaný sníh,
v neštěstí znějící tichý smích,