Čas
Čas
Dál plyne čas, to stádo divokých koní
a máš to znát, že to stádo nedohoní
ani ten nejrychlejší znás
Odjezd
Odjezd
Návěstí má volno,
vlak s tebou mizí v dáli,
jsem jak vystřelenej prak,
24. prosince
Příjemný den, krásné dárky,
to Ti přeje Kelis, zdálky.
Večer se narodí, jak každý rok, robátko
při půstu uvidíš, snad, zlaté prasátko.
Jak dědeček zasadil velikou rostlinu
Jak dědeček zasadil velikou rostlinu
To jednou dědeček ve volném období
řekl si: co takhle zasadit konopí.
Jak řekl, udělal, stoupl si na chodník
Žrouti
Čtyři roky žerem
a na lidi my zvysoka.
Co chcem, to si berem,
vše, co nám padne do oka.
Vyznání II. (rok 2010)
Vyznání II. (rok¨2010)
Já psával básně o lásce
a že nad ní není
Léty po tvém boku
Ztracená poctivost
Ztracená poctivost
Zítra ráno vstanu
a snad opařím se čajem.
Tak jako ve filmech
vše na Č
Čupr čahoun Čeněk Čtvrtníček často čekává, čili čte část čtrnáctého čísla českého časopisu Čtyřlístek. Čurat. Čurat. Čerstvé, čiré Čeňkovo čuránky čichá čumákem čistokrevný černobílý čokl, Čivava.
Kopu hrob svůj
Kopu hrob svůj
Kopu hrob svůj vedle zlatý žíly
Kopu hrob svůj a stavím kříž
Kopu hrob svůj, opouštějí mne síly
Pohádka o princezně, která ztratila řeč
Pohádka o princezně, která ztratila řeč
Daleko za horami a černými lesy,
snad ještě dál, tam kdesi
žil starý král,
Šťastné a veselé
Šťastné a veselé
přeji vám, přátelé.
Mír a klid v duši
ať to stromečku sluší.
Úderník naší doby
Až trochu vyrostu,nebudu soustružníkem. Jako můj táta,budu podvodníkem. Nebudu vyrábětnejlepší traktory,šikovně vyhloubímpeněžní tunely. A když vše dokončím,vám zahouká šest,já letím na ostrovya vaší práci čest.
Vyznání (2006)
Vyznání
Jsme spolu skoro dvacet let,
zažili jsme sůl i med.
Stále Ti říkám lásko má.
V dlaních mám svědomí
V dlaních mám svědomí
Ami G
V dlaních mám svoje svědomí
F G Ami
Téma ke zpracování
Slunce je vlastně nějaký obrovský reaktor (nebo něco podobného), určený pro potřeby mimozemské civilizace a život na Zemi je jen vedlejší neplánovaný následek jeho působení.
Nyní naše „Slunce“ již mimozemšťané nepotřebují a vlastně se jim to ani nerentuje.
Zabývají se otázkou, zda ho dál nechat spuštěný a nebo ho vypnout.
Jestli vůbec ti titěrní a hádaví tvorové na té planetě hned vedle stojí za to.
Básník v porcelánu
Já, ty, my, vy, oni
Vporcelánu sloni
Střepy jak ta slova
Zkouším lepit znova
Trpící poeta
Že u papíru sedím
Že ze sklenky piju
Že verše se vzdalují
Že motám se a bliju
Egocentristův ubohý zpěv
Pojďme si spolu povídat
JÁ jsem tuhle šel vnoci a nebál jsem se
JÁ jsem ti vystřelil růži a neminul
JÁ jsem ti snesl modré znebe
Skoro!
Ležím, jsem strnulý, hýbat se nemohu. Svět kolem mne se točí. Zvuky zrádia dráždí mozek. Proč ho někdo nevyladí.
Černota
Temná noc nad krajinou valí se
hyeny zlověstně smějí se
černý jezdec krajinou uhání
do uší se dere smrti volání
Diskotéka
Tančím disco, tančím rock
vrytmu sotva držím krok
Zpěvák ječí – big-beat tu máme,
kdosi mi vkřeči ruce láme.
Zadržte zkázu
Holky cvičí, až to fičí
na figuře pracují
neví, že si zdraví ničí
a těla svá huntují
Tak skoč!
Tak skoč.
Stál pod temnou oblohou
stmívalo se byl večer
sotva se držel na nohou
Jarní ráno
Hej tuláku, nespi, slunce vstává
zmodré oblohy na nás mává
jaro přišlo, už je tady
kol rozhazuje svoje vnady.
Svět naruby
Svět naruby
Je zima, padá sníh
mrtvoly jezdí na saních.
Je sněhový zimní den
Nechutník
Nechutník
To co já vidím, nevidí nikdo zvás
a já vidím věci o kterých se vám nesní
ztěch věcí by vám po zádech šel mráz
Naposled ráno
Naposled ráno
Ráno
poslední kapka potu stéká po čele
Ráno
Král
když uměl jsi plakat a uměl se i smát
když uměl jsi využít co ti chtěl život dát
když uměl jsi poradit i kritiku brát
své bližní i ty co jsi potkal měl rád
Nejkrásnější dívka
Nejkrásnější dívka
Miláčku, Ty jsita nejkrásnější dívka na světě.
Nad Tvou krásou usychají květiny v okolí.
Nádherné laně raději páchají sebevraždy.
Jo hochu
Jo hochu
Máš se ksvětu hochu
a tos´ včera vylez zlochu
chtěl sis zpestřit život – trochu
Smrt
Smrt
Smutně stojí řada rakví
smutně stojí vmárnici.
Kdo se černých rakví bojí
Hrdličky
Hrdličky
Jak hrdličky cvrlikají,
dva milenci jenž vtrávě si dají
hubičku jednu, možná i víc
Chci
Chci
Dej mi ochutnat zkrajíce své lásky
nech mě pohladit Tvé vlásky
věnuj mi více než pohled letmý
Zvyk je železná košila
Zvyk je železná košile.
Chtěl jsem skoncovat se životem. Nejlepší je nechat se přejet vlakem. Už dvacet minut ležím na kolejích a vlak stále nejede.
Lihový král
Má kalný zrak a zhuby mu páchne
a na saku zbytek zvratků
vznešeně ranní ulicí táhne
a za ním houf otrhaných spratků.
Láska je mocná čarodějka
Láska je mocná čarodějka.
Včera jsem dostal nového společníka. To je pěkný číslo. Stále jenom leží, mračí se.
Ukolébavka
Ukolébavka
Zavři očka, moje dítě
spřádej ve snu zlaté nitě.
Andílek navštíví tvou postýlku
Bláznova křídla
Bláznova křídla.
Včera vkrámu měli
den otevřených dveří
tak jsem tam přišel
Prší
Prší
Prší. Nenávidím déšť. Je pravda, že nám dává vláhu, že po něm rostou kytičky, zelená se tráva, že po dešti je čistý vzduch. Přesto ho nenávidím.
Zpověď Slunci
Zpověď Slunci
Slyš hvězdo, jenž čníš na nebi věčné nesmrtelnosti.
Vyslyš mne, ubohého pozemského nic, sklánějícího se před
Tvou velikostí.
O ne-bytí
O ne-bytí
Příboj temnoty o břeh se tříští
nad skály letí můj zrak
jak osud rozhodne vteřiny příští