Písmák bez názvu III.
bez názvu III
Vír iluze zacloumal oblohou
a mně
pramínky barevných sklíček
Úplně zbytečná
Úplně zbytečná
Děje se toho tolik vjednom okamžiku
propadám se do prostoru
protrhlým plátnem
znovuzrozená
Ležím si dole na podlaze
zcela neúplná
daleko ve svém středu
dostředivě stékající
mé tajemství
Mám v sobě tvoje oči,
plovoucí lotosy zmrzačené lásky.
Testament bezmoci,
zarytý do mých žil,
monolog
Zařezává se do mě ticho.
Vše vysněné padá.
Vítej v mém světě,
v závějích dávnověku skrytém,
Spojená
Bloudivá pachtíš se po cestách,
po scestích
prázdná jsi až po okraj.
Možná sis o sobě myslela,
ještě stále...
ještě stále stojím u tvého hrobu
ještě stále cítím nasládlý dým z krematoria
ještě stálese dusímprachem rozlitých vzpomínek
ještě stále chci být tatínkovou holčičkou
jen spočinout
chce se mi dovnitř
do srdce
bez padáku do bezpečí
teplo