Písmák ***
Když rozčeří se v dál žloutnoucí niva,
a šumí svěží les, jak vánek se jím zdvih,
a v sadě ukrývá se zarumělá slíva,
v příjemném stínu lístků zelených,
PRO ***
Dost omluv. Neřest žádá trest.
Má lotra chránit purpur krále.
Ať hňup idolu vzdává čest,
pochlebník zpívá k jeho chvále,
XXX
Proč jen jsem se nenarodil
čistou vlnou modravou.
Přes peřeje bych teď proudil
v svitu luny doubravou.
Krasavici
Ať farizej se svrchu dívá
na nezákonný svazek náš,
ať rodina tvá úzkostlivá
před tebou staví k dveřím stráž,
Hloupé krásce II.
Tvou krásou dát se unášet
jen z dálky -- ochoten jsem znova,
však nechtěl bych za celý svět
od tebe slyšet ani slova.
Jen smutek a nuda
Jen smutek a nuda a u srdce chlad
. . . a sotva kdo ruku ti podá.
Hloupé krásce
Je rozkoš hledět zpovzdálí,
jak hezká jsi a roztomilá.
Byl bych však vskutku zoufalý,
kdybys jen slůvko promluvila.
Přání
Denní jas mým očím přejte,
z žaláře mě vyveďte,
vraníka mi osedlejte,
smavé děvče přiveďte.
PAN (Saxance pro potěchu)
Když za řekou den hasne váhavě,
v tajemném stínu lesa na trávě
pod jeřabinou sirou rád si hovím,
zahleděn v modro zamlžených rovin.
Země a nebe (Saxance)
Proč více než nebe má zem člověk rád.
Ráj zastírá temnota rmutná.
Země nám štěstí snad míň může dát,
víme však aspoň, jak chutná.
Démon (pokračování IV. - závěr )
XII
Za oné pozdní hodiny
obcházel zvolna strážce bdělý
s paličkou, s plátem z litiny
Démon (pokračování II.)
DÍL DRUHÝ
„Nehroz mi, otče, trochu vlídný
být na mě aspoň chvíli zkus.
Já pláču, pláču celé týdny,
Démon (pokračování III.)
TAMARA
„Kdo jsi. Já děsím se tvé řeči.
Peklo či ráj tě posílá.
Co chceš.
Démon (pokračování I.)
Je pozdě, den se naklání
a ženich koně pohání
a ženich spěchá na hostinu.
Už před očima výpravy