Tichý ulicemi spadlými
Pod čímsi odkrytým, duše vylezla.
Pšššt. Jak anděl krví zraněnou
a nehty zbroušenými se
zatne.
Pomalu hnutou
Pomalou hnutou
Tvář zkrvavená od anděla,
Do běla lesknoucí se oči,
Žádostivě mě neposlechly.
Hladová
Láskyplné objetí vtemném víru,
Smrt co přišla si vsvůdném - vílu. (víru)
Ach tiše, prosím.
Lehounce zastřeně sis klekla….
Pokaždé
Hej ty.
Ráno se procházím ve svých myšlenkách,
které se zobrazily (obrodily)přes noc.
Zrodily se z těžkého boje,
V.š.e.
Tak hezké
. jako nikdy a víc.
Tak krásné
. jako rozřízlá ruka, s kapající krví na koberec.
Chceš?
Smutek provází tvou podstatu
Tak jako já
…prosím, nedívej se tak na mne.
Včera –
Pomsta
Těžce se strachem,
vnitřním .
Sem postávala n-a-d tebou.
Nevíš o mně.
Jsi
Jsi stále se mnou.
Když nejsi po ruce, stačí málo a vím že přijdeš. Vždyť spolu trávíme celé dny a noci.