Písmák Místa sebečinu
sámna smutné pohovce tu sedímsámočima do prázdnoty hledímsámcigáro mezi zuby cedímsámsám
sámzapomněl jsem na svoji dcerusámuž nevímco si vlastně berusámřekl jsem, že na všechno se*usám sám
sámpřeskočím další kapitolusámponořím hlavu do záchodusámvydržím všechno půjde dolůsám už jenom sám
rakvění
Ke stropu stoupaly dva proužky dýmu, jeden z mé cigarety, kterou jsem si zatloukal hřeby do rakve a druhý z voné tyčinky, kterou jsem kvůli svému spolubydlícímu maskoval ten cigaretový čmoud.
Nebyl to jediný dým v okolí. Venku v otevřeném okně čmoudí škodovka své šedivé obláčky do nebe. V protější budově čmoudila dívka z otevřeného okna.
na Kusy
Láska mě na kusy trhá,a nepomáhá ani flám,prošly mnou prvá i druhá,ještě vzdoruji samotám.
Na okno maluju svou tvářasi pohasla svíce, zdá sevyrostl nebetyčnej lhářa podlehl ženské kráse
Potřebuju cítit vůni,držet ruku a slyšet hlashlavou mi zvonečky plujízvládnu to, přeměnit se zas.
Až odleskem mých očí pak,bude tvář té, kterou mám rád,proletí anděl kolem snad,zeptám se je to napořád.