Písmák Smrt je odpověď
Smrt je odpověďŽivot je program, nebo i sen,nebo jen hmotou, jen částí vesmíru,tupými květy pouštní růže,nebo snad tikotem obrovských hodin. Nebo jen úkolem, koho já zplodim. Život je plný radosti,život je plný zvratů,zaplněn lidskou leností,i Systémových zkratů. Systém nám dává směr,kudy půjdem, kde zahynem,koho potkáš akoho minem.
Prázdná komora
Prázdná komora Nevěřím tomu, je to vůbec možné. Je to noční můra. Je konec. Ne, to nemůže být pravda, ale ačkoli nevěřím, že je to pravda zároveň vím, že to pravdou je.
Život Jacka Sandmana
Život Jacka SandmanaSoubor devíti krátkých povídek o pracovním a nesnadném životě pohledného třicátníka, původně zaměstnávaného jako krupiér. Jednoho dne se hlavní hrdina Jack Sandman seznámí sWalterem Burkeem, smužem, jenž vlastní většinu špičkových restaurací, a o kterém se mluví, jako o hlavě jednoho zmafiánských kartelů fungujících ve zkorumpovaném, ale velmi bohatém a krásném městě Junktown. Jack tuší, o jakou práci půjde, ale bez váhání práci bere. Jeho zvláštní a rozdělený charakter se však poměrně snadno vypořádává se všemi zločiny kolem.
Co je přátelství??
„Co je přátelství jsem poznal až tehdy, když jsem ztratil to přátelství, o kterém jsem mínil, že je přátelstvím. “
Sarah
SarahSarah mě zkouší,Sarah mě překvapuje,o Sarah toužím,stále mi opakuje:Láska je bojem,Láska je pojem,necítím ten dojem. Sarah je představa,Sarah je snaha,mým velkým cílem,Sarah se stala. Láska je bojem,Láska je pojem,Já však necítím ten dojem. Sarah je naděje,Sarah je prosba,Sarah je skutečnost,Sarah je hrozba.
Návrat
NávratV koprech se obracím, neslyším nic,polohu správnou, teprve nacházím,po ranách zlostných, stírám si šlic. Avšak ta hudba, jenž vlaje pokojem,uši mé drtí, něžný to hlas,co chtěl bych zulíbat,černý to vlas. To jest ten alkohol, táhnoucí ze mě,tu je to prso ženy co vidím,snad se nic nestane,v mžiku se klidím. Až lásku naleznu, neřeknu díky,nekleknu před bohem, nebudu plkat,budu jí milovat, ty trpce plakat.
Torzo myšlenek
Torzo myšlenekSedí jak ztracená strouha,jak nezávratná touha,jako pelyšné děvy,hrající otřesné zpěvy.
Tunil jsem se vrohu,v myšlenkovém stohu,žil jsem zplna ve frontě v tahuty nevidíš to, slepý vrahu. Každým dalším rokem,stejně jako letmým krokem,plachtíme litou postavou,naše sny se však nestanou. Padám do nesnáze,nikdo mi nekáže,nemusel jsem lhát,ani starý ani mlád,přec umírám rád.
Snažit se přijít strachu na kloub....
Snažit se přijít strachu na kloub…V čem tkví smysl života každého znás. Co ovlivní naší vizi vbudoucnost. Snad jen naše skutky a činy, jenž se snažímevytvořit co nejvíce podobné našim myšlenkám. V daný moment, pod nátlakem strachu, radostiči jiných emocí, jsme si vědomi toho, že právě našereakce je správná.
Citát
“Nevěřit lidem co mluví pravdu, je horší než věřit člověku co lže. “
Zradu víno rozpouští
Zradu víno rozpouštíPostavme se proti sobě, proti sobě příteli,Ať ti vidím do těch očí,ať ti vidím do duše,Že ty nejsi přítel můj,Samoto má, při mně stůj. V okamžiku téhle zrady,kdy jsem poznal jeho zášť,Vím to teď a stojím tady,Obepjal tě temný plášť. Nechci žádné přátelství,nestojím už o to lhaní,Povedu své poselství,Jen pro tebe má paní. Nechápeš ty hlupáku,zlostí, lží si zamořen,Já do psaní a do klidu,Do vína jsem ponořen.
Havrahové
HavrahovéSlet tří havranů, krvavé zobáky,sedíce na drátě, vězeňských vrat,bachař si počítá, získané kováky,z obézních tváří, táhne se smrad. Havrani sledují, úplatky vidí,zobáky o dráty, zběsile brousí,bachař se ohlíží, jeden se klidí,dva se jen obrátí, klidu tu jdoucí. Náhle se rozplály, černé to stíny,k bachaři letící, oba dva posli,peníze padájí, ke hrutkám hlíny,do hloubky krku zobáky klesly. Krev cáká tepnou, na křídla tmavá,havrani hodují, nad kusy masa,nikdo nic nevidí, nálada hravá,Já vsrdci přeji si, Chcípne ta rasa.
Skutečný sen
Skutečný senSladkým polibkem zmokřím ti rty,a touhou plná svlékneš mne ty,jemný mrazík proběhne tebou,až poté co mé dlaně na stehna ti sjedou. Nejdříve svá těla o sebe třeme,líbám tě stále, vždyť miluji jen tebe. Pohybem pomalým ti způsobím vzlyk,avšak dál už čeká tě jen něžný křik. Samou rozkoší silně se držíš mých zad,když vnašich tělech střídá se horko a chlad.
Cigareta
CigaretaNoc byla chladná a ponurá. Připadalo mi, že svět kolem mne je zapuštěn do velkého oparu mlhy a tudíž jsem viděl jen několik desítek metrů před sebe. Vracel jsem se zpracovní schůzky, jenž neskončila zrovna podle plánů. Kapky krve jsem měl zaschlé na konečkách prstů a nehty měly slabě načervenalý odstín.
Parazité
ParazitéZemě plná odpadků,plná špíny, zloby, popelu,tolik špatných následků,všechno to jde do kelu. Lidé jsou jak plíseň,jako velký mocný parazit,tak o čem je ta píseň,vždyť nedají se porazit. Jako větve lámou životy,vraždí, pálí, litují,naši vládci planety,jenž ji celou zmutují. Jednou avšak přijde den,kdy se všichni vpopel obrátí,žádné přání žádný sen,na zem se už nevrátí.
Ráno vedle Penelopé
Ráno vedle PenelopéPod sněhem bílým dekou jsi zakrytávlasy tvé havraní vidět jsou jen,sklenice zkřišťálu leží tu rozbitá,v posteli válet se, krásný to sen. Nahá a studená spohledem schovaným,při světle slunečním vznášíš se v představách,na ruce sprstenem těžce ukovaným,tělo své zmožené po lásce oslavách. Tou slavnostní nocí spolu jsme bděli,polibky ze rtů tvých máčely mi tvář,prošli jsme hranicí aniž bychom chtěli,na naše životy napsal bych i snář. Oči tvé zasněné oponu zvedají,poprsím na hruď ihned mi připluješ,jako dvě hrdličky které se hledají,za chvíli po cestě do nebe putuješ.