Písmák NĚKTERÁ OKNA * sbírka
Některá okna
fotoilustrace - Rudolf Stančík
Kameny
Chlapeckou touhou odvážně plují,hranami rozbíjí podpatky bot.
Aničce - videopoezie
Videoklip vytvořil a hudbu vybral Jan Zbořil
Aničce
Nahý listopad. Listy, některé vzpřímené, čekají na poslední soud. Pak už bude prázdno. Jen stromy, osamělí bohové, se budou otáčetza každým kdo půjde kolem.
Opsaná poezie
Opsaná poezie
Haiku, jakkoliv mezi čtenáři poezie není jako literární forma neznámé, přece jen, aby bylo přijato, vyžaduje jisté poučení. Má svá specifika, která mu dopřávají kouzlo, ale tam, kde schází povědomost o jeho formě, může narazit na zdrženlivost či nepochopení.
Dvojsbírka Sýkorník má však i pro méně obeznámeného čtenáře přitažlivost. Už formát knížečky a její až komorně vytónované četné ilustrace z ní činí přitažlivý artefakt a ilustrátorka se stává oprávněnou, třebaže neoficiální, třetí spoluautorkou díla.
Drobky
Bachaři hlásí ukončení návštěv – drží se táty
Přilétá holub – za mřížovím cely chlebové drobky
Zářící stromek na nádvoří věznice – stíny za okny
Stín
Stín (10. 2. 2024)Leničce NeumeisterovéOdumřeli-li jabloň, vyraší tráva, a i kdyby jí byl lán, její stín najdete. Všechno se vrací.
Oldjerry Vám mává
Oldjerry 4. 1. 2023OD VEČERA DO RÁNAden za sebou zatáhl černý horizontprožraný molyzavřel oči kytkáma zrušil ptačí letya lidi. různě.
Vzpomínka 2022
POSLEDNÍ DUHOVKA
agáta5
Pořád maluju stejný věcikdyž zavřu oči jsi terpentýn a já štětec.
Slyšíš to ticho pokornýho šumukdy oheň je oheň a teplo teplem v podpaží tam si tě strkám každý den a bože stůj při mně až se mi zapřeš za chodidla kroky budou tvý
Když topoly
Jiří Hort
Když topoly
Návrh obálky a fotografie Rudolf Stančík (www. galerie-rs. com)
Sazba a grafická úprava Pavel Martinec
ZEMŘEL PRINT
JE MI POZDĚ * Print
Jednou mě potkáš v hospodě nazaretské - oslíka na kterém náš Pán neseděl jak ze svých ran sůl světa líže bez vína, bez chleba jenž by se komukoliv tělem stal Do prázdných jeslí bezdechu dech svůj dýše zatímco On už dávno z mrtvých vstal.
Zemřel Print
Via Dolorosa
Via DolorosaZa Janem Hrubým (Printem) Míjíš vlastní zastavení, jako by pokorabyla tou nejsnadnější vlastnostía v úkrytech tvých úzkostíbylo prázdno. Nekladeš si otázky,nevnímáš dlažbu zašlapaných nářků,ani ikony malované
v marné naději. I pokřik prodavačů tretek,nejupřímnější, čemu lze nyní věřit,ztrácí se kdesi za tebou. Kolik tíhy,aby ses dotkl beztíže.
Radim
Dětský domov
Vánoční strom a dlouhý stůl
Schovám se
Až všichni odejdou a bude tmanajdu si větvičku
Vrtulník
Vrtulník
Šero ohleduplně sestupovalo do ulic a pohyb za okny se stával vláčnější. Vazylovém domě bylo dnes živěji než vostatní dny. Před sprchami se vytvořila nezvykle dlouhá řada. Přivezli balíky čistého šatstva a dobrovolnice, třebaže jsou dnes vlídnější, trvaly na svém.
Tomáš Gabriel - Tak černý kůň tak pozdě v noci
Tomáš Gabriel
Tak černý kůň tak pozdě v noci
Nakladatelství Literární salon Praha 2012, Svazek 16, Edice Ouvertury
Tomáš Gabriel, dosud spíše znám jednotlivými básněmi zliterárních serverů Písmák a Totem, popřípadě ze stejně zaměřených časopisů, jakými jsou Host, Tvar a možná ještě více pověstný svou literárně kritickou a organizátorskou prací ( např. internetový časopis Kafe, redaktor poezie na Písmáku) představuje svou první (nechce se mi napsat prvotinu, neboť zdá se, že obsah zobrazuje určitý formální vývoj a tedy i delší časový úsek) ucelenou sbírku TAK ČERNÝ KŮŇ TAK POZDĚ VNOCI.
Alibi
Alibi
Nasloucháme hrobovému tichu, abychom získali alibi nechodit na místa, odkud jsou milí dávno pryč. A jsou-li blízko, stavíme skrýše.
Možná je láska pokrytecká, jestliže zůstává, když má být rozdána.
A přitom jsme jen úlomky nekonečné noci.
Starý muž
Starý muž
V Komenského sadech stál u dubu
starý muž a hůlkou rozhraboval sníh.
Nic zvláštního, prosinec, den u konce, sotva
Ve starém bytě
Ve starém bytě
Nalevo od starého bytu
oprýskaný dům.
Zlaté prasátko
Radkovi
Ráno jsem slíbil Zlaté prasátko
když budeš držet půst
Večer tam nebylo
Pan profesor
Pan profesor
Letošní Vánoce byly na blátě a sychravý ráz počasí se nezměnil ani den před Silvestrem. Vpokoji pana profesora bylo však příjemně. Bohatá knihovna,klavír, Ladův Betlém a zvláštní ticho. Léta se již přehoupla přes osmdesátku, zrak téměř nesloužil, a tak alespoň usedal kbíločerné klávesnici a popaměti hrál svého oblíbeného Brahmse.
Hluchoněmý
Hluchoněmý
Je ulice - nalevo i napravo stromořadí, a vy neřeknete po stranách jsou stromy, řeknete nalevo napravo a stromořadí.
Přicházel mladý muž, spíše chlapec, a už zdálky
cosi signalizoval.
Harmonikář
Tuláci, kde jste.
Oken jako hvězd
a o talíř víc.