zdravotni osveta
Nad hrbitovem zaslym
temne mraky bezi
vrahu v bilych plastich
obeti zde lezi.
U lomu....
U lomu hřbitov zarůstá travou,
lidé sem nechodí, jinde se hrabou.
Železo v bráně zrezlo už kdysi,
drsné to počasí a ňáké krysy.
Skřítek
Na okraji hlubokého lesa a počátku hor žil skřítek. Nebyl to jen nějaký skřítek. Všude byla spousta kamení a křítek uměl z kamenů vytesat krásné sošky. Měl i přítele.
hnus
Sluníčko, zahrady láska a med kladivem do hlavy díra je hned. a pak funus.
Slunecne rano
Maly Joe sel lesem s Tomem. Slunce jeste nevyslo a oni mirili do mist, kde tusili vesnici. Joe byl stary asi jedenact let, kdyz se obcas podival podival na Toma zasvitily jeho hnede oci a usmal se. Tomovi mohlo byt dvacet nebo ctyricet let, byl sesly a mel vrascitou tvar.
Zelený čaroděj
V údolí plném rozkvetlých strání a zurčících potůčků leželo město. Na konci údolí bylo vidět vysoké hory se sněhovými čepicemi. A ještě po horami byl les. Temný a chladný, jakoby mtvý.
Kurvy
Kurvy sedí netečně
na polštářích zbytečně,
přišel jsem se podívat
ne je všechny zulíbat.
kocovina
V hlavě mi šplouhá včerejší pivo svět běží okolo v krvi mám promile. Náledí připravil odporný obluda aspoň s těmi auty vypadněte ze silnice. Auto moc nedrží pivo z mé hlavy se přelilo do řízení. A teď jsem v márnici konečně pohoda radujte se veselte budou vánoce.
Kolejnice do nebe
Nad pouští mdlé slunko skrz sněžnou vánici bliká a mrazivého větru není konce. v duši
kolejnice do nebe, vystavěli pro Tebe
Jako kostra ptáka vzlétnout mezi vločky nad písčiny a zmrzlé srdce dodá křídlům sílu. kam.
kolejnice do nebe, vystavěli pro Tebe
Sudený vítr
Ledový severáku, můj úchvatný milenče s tebou chci teď být.
Pohladíš mi vlasy a dýchneš do tváře pokračuj.
Sundám si budnu ať máš lehčí práci a vyhrnu košili
Tvé prsty a tvůj dech teď mohou na celé mé tělo
Podzimní
Zestárnu a zvyknu si na život a snění
s úsměvem loknu si z kalichu zapomění
Krásný je podzim i maminka zima
však jaro já nemusim když rozkvete hlína
Úděl
na hřbitově, v tiché oáze obehnané zdí od hluku okolního světa spí v hrobech lidé, a jejich spánek již lomoz světa neruší však vzhlédnu očima od této zahrady a ptám se na úděl na úděl těch, co ještě nespí co tu pobíhají, co se plahočí dohlédnu daleko až za nebe a zemi a zde se úděl rozhoduje snad podle zásluh, snad podle sympatií snad se o něj vrhají kostky nebo je u všech stejný tam kam dohlédnu, Bůh a Satan spoju pijí, a ve své opilosti tahají za nitky lidí.
hnus
palačinku se zmrzlinou u Hašlera mají,
kdo si dá piv jako já s chutí se jí nají
------------------------
můj ty milý soupeři zápas nás teď čeká,
Veselí
Bavme se veselý společník pozdní noc řeky alkoholu Opilé oči okolo stolu smích mnoha společníků Konec a domů ve skříni lahev zábava nekončí doma se sklenkou
Smutek
Raní probuzení krásné ráno vítej světe Po cestě do práce svítání rozjasní Pohoda domů a zbytek dne pohnu s prací domácí Večer hvězdy v obloze zapálím dýmku Sedím a přemýšlím Sám
Zapomenutí
Sníh v krajině na kole projížďka ráno osamělým lesem Sníh křupe okolo chlad do těla proniká Na kopci zastavím rozhled a mráz Koukám a přemýšlím a rychle pryč než tělo ztuhne Na lásku zapomenout
Hnus
šel jsem kolem kanálu
a trefil se vedle
kdo do těhle zvratek šlápne
přilepí se hnedle
Léto končí
Léto končí. Ráno je chladno, studený déšť zaplašil slunce. Podzimní procházky sychravým městem. Noční útěk v dešti.
Štěstí?
- Haló. Kotujete štestí.
- Mno market makera zrovna neděláme, ale co byste chtěl. Třeba Vám postavím cenu.
Kazání na pohřbu zbožného křesťana
Drzí v Kristu, scházíme se zde nejen abychom oslavili Boha, Stvořitele a Pána světa, ale i proto, abychom do jeho laskavé náruče odevzdali jeho věrného služebníka. Pohleďte co vidíte. - Rakev. - A jako tuto rakev, s tělesnými ostatky našeho drahého bratra uložíme do země, tak jeho duši poroučíme Bohu, po kterém celý život toužil, a v jehož objetí, jak všichni doufáme, také spočine.
Moje promluva na mém pohřbu
Vážení přítomní, sešli jste se zde, abyste se se mnou rozloučili. Co Vás přivádí. Zvyk koukat na rakev s mršinou, dříve než ji sežerou v zemi červi. Stojíte zde, a raději byste tu nebyli, díváte se na rakev a přemýšlíte, kdy už obřad skončí.
Neposlání
zalévat rosou lidské duše dávat jim pocítit laskavé teplo vznášet se nad rozkvetlou loukou jako chladivý vánek ve slunečném dni těšit smutek a rozdávat radost to není má cesta nabídnout studený chlad rozkvetlou louku změnit ve vyprahlou step nad kterou za měsíčního svitu se budou vznášet kostry krkavců a duše které zabloudí do těchto končin vítat s cynickým smíchem v cíli snad peklo či věčná pustina jakou si vezmu odměnu.
Kamenné srdce
Míval jsem srdce bijící však uvrhl jsem je do prázdnoty temné tam se mé srdce změnilo na kámen studený. A když nyní vidím okolo lidi hemžit se pak koutky mých rtů pohrávají úsměškem lehkým, a kdyby se mělo zahřát mé srdce kamenné zchladím je tokem alkoholu pustošivého; a s chechotem hlasitým si počkám na smrt.
Vzpomínka
Sedím na střeše a piju lahváče. Sedím na střeše lodi co někam jede. Sedím na střeše a slunce pálí. Sedím na střeše a fouká vítr.
Tvé povolání
Blázen je prý Tvé povolání. Blázen jsem já i kdekdo jiný, Ale ne Ty. Proč klameš lidi. Může být Slunce blázen.
rande
jdu tmavou chodbou v noci
v rozbořeném hradu
jdu tmavou chodbou
mám chůzku se smrtí
noční procházka
Miláčku pojď, poběžíme spolu krajinou, noční hvězdy nás budou provázet.
A až budem unaveni sednem si spolu do trávy.
I měsíc zastíní mrak a nám bude krásně.
Na hřbitově.
pohlazení
Drahoušku, hladím Tě po rukou. mazlím se s Tvými prsty. líbám Tě na čelo. Cítíš to.
Pohoda
Volezlá mrtvola v márnici leží,
a venku za oknem špinavě sněží.
Okno je rozbité zima tu mrazí,
presto vsak mrtvola brzo se zkazí.
Slunicko
Překrásné slunéčko z obzoru stoupá
hlava mě moc bolí celá se houpá.
Chlastal jsem chlastal jak prase zase
pomoc si nemohu jak dojdu k spáse.