NICK

NICK
Známe se teprve dva roky,ale připadá mi,jako bychom se znali celý život. Ani nevím,kdy to bylo,kdy se mi na obrazovce poprvé objevil Tvůj Nick,ale pamatuji si přesně,že byla zima a venku od rána pršelo.
Zaujaly mne tvé nesmělé pokusy o seznámení a odepsala. Od toho dne jakoby se změnil celičký můj dosavadní život.

21. 09. 2000
0
0
1277
Povídky

Pláč

Pláč
Je krásná. V očích vidím plamínky a ve tvářích blaženost. Opět si kreslívá kytičky a hrot její tužky bezmyšlenkovitě obtahuje obrysy toho,co vytvořila. Její obličej je opět jako obrázek.

20. 09. 2000
0
0
1237
Povídky

SPRCHA

Sprcha
Dnes jsi přišel z práce naštvaný a unavený. Dal sis pár slivovic a dvě piva a raději šel spát. Teď tu ležím vedle tebe a dívám se,jak klidně spíš. Občas si ze spaní povzdychneš a něco zamumláš.

20. 09. 2000
2
0
1502
Povídky

Vzkaz

Dopis
Ahoj miláčku,
Asi se divíš,že Ti píši v tuto hodinu,kdy venku již začíná svítat,ale prosím pochop mé touhy a přečti si tento dopis celičký. Víš,před chvílí jsem se dlouho a krásně milovala se svým mužem,ještě nyní cítím to chvění. Ale přesto zde sedím,v ruce tužku a papír a myslím na …. Tebe.

19. 08. 2000
1
0
1133
Povídky

OMYL

Omyl
Nikdy jsem nepatřila mezi dívčí či ženské idoly. Už ve škole jsem záviděla spolužačkám postavu,oči,vlasy,řasy,snad všechno kromě prsou,které mi narostly nejdříve ze všech. Však jsem si taky vytrpěla od kluků,kteří si chtěli alespoň na vteřinu zkusit,jaké to asi je držet ty dva kopečky ve svých dlaních. A prsa mi zůstaly i do života.

18. 08. 2000
0
0
1430
Povídky

První noc

První noc
Na chatu jsem dorazila ve čtyři hodiny odpoledne. Křupal sníh na pláních začalo zářit měsíční světlo. Krajina byla tak kouzelná,že jsem i zapomněla na to,na co jsem myslela celičký den. Dnes měla být naše první noc s Petrem.

18. 08. 2000
0
0
1363
Povídky

Venku hledá vločka vločku...

Venku hledá vločka vločku,
mráz nám kreslí krajinky.
Noc se blíží pomaloučku,
Ta má přesné hodinky.

14. 08. 2000
0
0
1175

DOPIS

Ztracená láska
V tu dobu,kdy tento příběh začal jsem nastoupila po dlouhých osmi letech do zaměstnání. Děti už chodily do školy,manžel pracoval u jedné stavební firmy a já,soudkyně středního věku jsem se opět začala piplat v začátcích i koncích mezimanželských vztahů.
Kolikrát jsem si při výpovědích svědků říkala,že jsou ti lidé snad bez rozumu,když jsou schopni pro své radosti a slasti zahodit léta spokojeného manželství. Nechápala jsem jak je možné,že uprostřed spokojeného rodinného kruhu je možná tajná nevěra,že se partner dokáže zbláznit do 3x soudně trestaného idolu a zahodí celičký svůj život s partnerem,který mezitím dosáhl vysokého společenského postavení.

13. 08. 2000
1
0
1141
Povídky
Nahoru