Písmák Blázen
Blázen
Podzimem zbarvené listí sdokonalou lehkostí dopadalo na zem a ve staré lipové aleji se míhaly tmavé obrysy postav. Stály vobjetí a jejich rty se stále přibližovaly. Nikdo znich netušil, že tento pro nì povznášející dotek úst prožívá ještě někdo jiný. Lípy byly dobře urostlé a nebylo těžké za ně skrýt lidskou postavu.
Zoufalství
Zoufalství
Zrovna se chystala ke spánku, když v tom uslyšela klepání. S neskrývaným strachem se blížila ke dveřím a slabounkým hláskem se zeptala: „Kdo je to. “. Odpovědi se jí nedostalo.
Vzpomínka
Vzpomínka
„Nechoï“, žadonil a jeho ústa se dotkly jejích. Dívka otevøela dveøe a nepøíjemná chlad se vloudil do domu jako nezvaný host. Chlapec pøehodil dívce pøes ramena kabát a ruku vruce se pøibližovali kautu. Naposled se políbili a ona usedla za volant.
Petrolejka
Petrolejka
Slabé světlo petrolejové lampy osvětlovalo jeho pohublou postavu. Dlouhé, neučesané vlasy, protkané stříbrnými nitkami, mu padaly na ochablá ramena. Byl starý a často sedával se svým čtyřnovým přítelem na prahu svého polorozpadlého domku a pozorovali většinou klidnou hladinu moře. Dnes však bylo chladno, tak se oba uchýlili do chatrče.