Písmák cesta
Pojď se mnou
podívat se tam
kde se ti udělá zle
odporný strachu
blázen
Zblázním se.
z ticha.
Ze všednosti, z nudy.
Z lidských kostí
Neublížit Ráchel
Byl teplý jarní večer. Poručík Dönitz přes špinavé okno sledoval, jak do tábora přivádějí nové Židy. Neměl ty lidi rád. Vlastně ani nevěděl proč – věřil tomu a kvíře moc důvodů nepotřeboval.
Viděla jsem letět motýla
Viděla jsem letět motýla
Viděla jsem letět motýla
a ten motýl se smál
Smál se na mě.
F.ondre en larmes
Stmívá se vmé duši,
Vútočišti padlých hrdinů.
Už vmém těle neproudí krev.
Niagáry špatných omylů.
Souboj
Letíš a já letím stebou.
Jako pírko vznášející se ve víru tvého života.
Jako orel plachtící na nicotě tvých snů.
Nevěříš lásce.
Smrt
Don Chuane ztracených myšlenek,
Mono Liso smutných úsměvů.
Šílený smíchu sebevrahů,
Důvode bezdůvodných,
Sbohem vojáku
Proč třesou se ti ruce, vojáku.
Tvé prsty se vrozčilení snaží nahmátnout jistotu,
kterou ztratily.
A tvé oko, dříve tak jasné,
Kde svítíš?
Kde svítíš, hvězdo má.
Kde tvář tvá je, tak krásně nevinná.
Jak staletí ubíhají dny,
kdy nezáříš na mé cesty.