Písmák Ze břehů, kde rostla srha
Věnované soukromnosti.
Rozkaz k deportaci
Právě teď,v tomto nyní a zde, někdeve vesmíruexploduje supernova do jeho roentgenové tváře. Z přetlaku, zvysílení- vysílá zprávu o svém konci,o jedné zmnoha,o jedné ze všech – bezvýznamných, jedinečných smrtí ve vesmíru.
Někde na konci jazyka,někde vsrdci spřísudkem,se zasekla věta.
Náležitý
věnováno dream za inspiraci
a Laurie Anderson za:
World Without End
I remember where I came fromThere were burning buildings and a fiery red seaI remember all my loversI remember how they held meWorld without end remember me. East. The edge of the world. West.
- odvahu -
Mysli odvážně: Nebe je skleněné.
(Jouni Inkala)
- odvahu -
Cokoli jako modrá poušť
Sudba
Sudba
Do řezu jablka jsi zasel hvězdu- nožem. Rozkrojíš sena spatříš svou věkovitostjako jabloněv zahradě, kdesi za úplňku sklizně.
Pak přijdou sadaři,opět nožemrozkrojí tělo do letokruhů,
vnich zjevení rukojeti.
XIV.
XIV.
Budeš-li cestovat zostrova svaté Kateřinyza půlkoněm,zastav se vMiláně, vroce 1158. Zde z rozpraskaných žeber promluví hlas brány – tvého osudu.
A co bys přeci neudělal pro svého krále.
Loreta revue
Občanské sdružení Loreta a kulturní internetový magazín
www. totem. cz zvou všechny přátele i nepřátele:) na pravidelný pořad :
Loreta revue
do Malostranské besedy v Praze,
Obrazem zachránit
Libuša
Obrazem zachránit
V barvách od Vincenta
jsme našli roztroušený podzim,
Věčný
věnováno Věrce
Věčný
Nebe se rozestýlá zimnicí,jak třese,až polím vyhrožuje acylpyrinem.
I já jednou, uzdravený,spatřím se s nímnamalé fotografii.
Ještě tu není
Ještě tu není
Čeká až sijí všimneš,
jako klíště přichycena k příležitosti
- vnáhodě nájemnice.
a není ani?
a není ani.
Břidlice v ústech, slova -
se rozpadají
údery geologického kladívka.
jesenní
prolog
<a href=”http://ID. CZ/7707113315. html”>jesenní</a>
požehnaný tebou nezvěstnýv kupce jehel snití senapropouští své dnyo podzim podepřená srha
sebe ve světlo žehem
Čtení v Týnské lit. kavárně
Vzhledem ktomu, že se opět přiblížilo druhé pondělí vměsíci, dovolujeme si Vás všechny pozvat na autorské čtení internetového magazínu www. totem. cz, které se uskuteční příští pondělí 11. 10.
Odpuštění
Odpuštění
Vydechuješ mlhu mléčných pilinpřivádíš na svět.
Leden průhledný jako okna řek,za ním jsou smečky dnů – přidušené ryby,malátníš.
Na kůži zkrat zomrzlin
XIII.
XIII.
(Bílá slunce)
Ještě jsou bílá - -a před stopami taje,zimní mapou, sám jsem jí.
Sivá vsvíčce skromná,sama nad měsícem bdí.
Řeka
Font Tw Cen MT
věnováno Nise
Řeka
Tvé jméno budiž Veronikaanebo Nisa – vnílom světla ticha od hladin.
fragile
věnováno
fragile
Myslím si tě. Kdekolipřipouštím možnost náhlé ruptury srdceve světě ze slov. Řekneš:písečný déšť je stěhovavý,a já nahlédnu sklárny vPojizeří -v horách, kde šperkem odlesk je křehkost.
přednosti chléb
přednosti chléb
Parazituješ na kůrce chlebajako bílá mouka. Vtomto stavu:nepotřebnost - a její míra se zvyšuje,když se někde musí umýt prsty.
Anebo olíznout,
jazykem, sliznicí
Podzimní Jinonická sonáta 2004
jak jsem nakoupil, tak prodávám
POZVÁNKA
na 4. ročník soutěžní přehlídky v uměleckém přednesu a zpívané poezii
Podzimní Jinonická sonáta 2004
Drát v srdci
HO
Drát v srdci
Koncepce války a znásilnění
surovost v rybí kosti,
věnčitá
věnčitá
Mizející míza zlistů svléká odvahuk překladu světla na životný substrát.
I na oblozehemoragický šok jizví.
Jdeme kamsi kpísku anebo do prachatic,do předškolních let zimy, -té studenokrevné.
Navečer
samotám
Janu S.
Navečer
Sklo poraněné dechemjako bílá jizva podzimse zatahujematní.
a kdekoliv eucharistie
a kdekoliv eucharistie
přijmi svátost z těch písečných ústsrdce pouště se rozevřev náhlost a porozumění je ve všech
keřícha nejenom šeříky. a ne pouze ohněm. Cokoli jako božské setká se s révovými prstyoněchkvetoucích
***
za 1. je to věnováno
za 2. jsem si vzpomněl (a nevím proč) na Svítání na západě
***
Může být báseň bez něhy. I kdyby byla nahá svou úzkostí,i kdyby řezala jako srha,i kdybych jí chtěl vyrvat z žeber srdce,i kdyby měla znamenat zapomnění ze vždy,nikdy mi nevezme svůj dotek,jako hlas ostrova,který, přestože připouští polknutí moře,klíčí náslovně na l:tato hláska je ze všech nejměkčí.
Je na dlani to skutečné?
Je na dlani to skutečné.
Všechno jsme řeklia ve všem měli pravdu.
Pokud jsme viděli,vše bylo skutečné, rozeznatelné.
Natáhl jsem paži knejbližšímua daroval mu jazyk:
Ministerstvo skutečnosti
Ministerstvo skutečnosti
Ujišťuj mne. že jsem, že dýchám vzduch.
V noci jsem pozoroval lidožravou tmu
- kdosi se ztratil -
Tvoje souřadnice
Tvoje souřadnice
Má slova jsourameny korálového ostrova,
zapřena v moři toho druhého.
Jsem nepochybně zvrácený;
Etologie nevšímavosti
Etologie nevšímavosti
V této vteřině, předemnou,
určené přesně jako střed věty,
jeden list
Zimní geometrie
věnuji
Zimní geometrie
Vypálit cejch na kůži zoblohy,zasyčet rosoua zastat se, když den je malomocným.
Každý západ je jenjako dovětek- jako uschovávat seschlý listdo trezoru tmy.
Autorské literární čtení - tentokrát v Týnské
Vážení internetoví přátelé i nepřátelé:) S novým školním rokem začínají opět naše pravidelné literární pořady a já bych Vás rád všechny co nejsrdečněji pozval k jednomu z nich. Internetový magazín totem. cz pořádá:
Autorské literární čtení - tentokrát v Týnské literární kavárně. Všichni zájemci z řad písmáka jsou vítání.
Závrať a vždy mé: kéž.
Závrať a vždy mé: kéž.
Strž – jako pád.
Krajina stala se stěnou. Svislé.
www.mojekniha.cz
Náhodou jsem narazil na zajímavou anketu. Jde o hlasování o nejoblíbebější knihu. stojí tam, že zúčastnilo už přes 70 000 hlasujících. tak pokud chcete, tak se připojte:
http://www.
Zeď – pohled - možnost
naděje. a font Futura Lt BT (ě a ř nahrazeny Verdanou)
Zeď – pohled - možnost
Rozhraní –
ticha voknech, rámypro svobodný, skutečně otevřenýden. Svítá jím,
Rozkaz k deportaci
Rozkaz k deportaci
Právě teď,v tomto nyní a zde, někdeve vesmíruexploduje supernova do jeho roentgenové tváře. Z přetlaku, zvysílení- vysílá zprávu o svém konci,o jedné zmnoha,o jedné ze všech – bezvýznamných, jedinečných smrtí ve vesmíru.
Někde na konci jazyka,někde vsrdci spřísudkem,se zasekla věta. Věta jako když háček mezi zuby.
Vzájemnost
Vzájemnost
Medituji o tvrdosti- vruce kus žulyjako tvar slova kámen. (vylomení) – úchop části skálou
…do dlaně dlaň:. držel jsem právě tebe.
Diagnóza - hledání
. z nepochopitelných důvodů (pro Jana Kameníka)
Diagnóza- hledání
Nalezen, Zastižen vděravé postraní kapse,ve dne. Jen cáry, Ústřižky - tkaniny. Nehty obuté vnitích plní Rozkazy, Škrábou.
První prst jedu
První prst jedu.
Pokolení mrazu obvaz tence vsobě sníh.
Jako by vyťal závěť jater,jakoby trávil trny ostruží.
Zapadl podzim na soumraku,černava sbíhá čtyřlistá- bez prstů hladívločkamijako jedem - dočista.
Bylo v ní (a sám jsem slovo)
K. Hlaváčkovi
Bylo v ní
(a sám jsem slovo)
Bylo v ní cosi z hoboje,
Kritika k nebi (páv na sněhu)
Kritika knebi (páv na sněhu)
…a ještě sníh a vněm: mraky - dnem vzhůru
- mé pletky vpeřinách
jsem si nejbělejší místo
Kritika k nebi (a déšť)
Kritika knebi (a déšť)
A zde: déšť- jakási oponak jevišti namodro- je ti morseovkou teček,když ze střech se hlásí průsečík…
Na patách telegrafních klíčůje cosi nebeského. Je vzkaz,že vabecedách deštěstále se mluví o střechách.
Vteřina elektrotechniky
Jinovatovi a možná i jiným:)
Vteřina elektrotechniky
. start načasa pokud vteřina poklekne mezi všemi nulami,tehdy je šance nad zlato.
Ten okamžik měří přesně.
a slova nezbytná
a slova nezbytná
Jsme, právě jsme
v půli svátku sněhu
a řeč k námtolik hořká.
Před cestou
Před cestou
Někdy je písek cítit bosýma nohama,
jako lakmusovým papírkem
přesto, že nezměnil barvu.
Podávám přesná zpravodajství
Podávám přesná zpravodajství
Mé dny u moře jsou okna zrybářských sítí. …v každém znich – jeden malý ostrov, přístav na roztěkané mysli. Kráčíme spolu na hranici nohou a oceánu. Kdybych udělal krok bokem, vstoupil bych do prázdné mysli vody – do utopení… sám vamnézii prostoru.
Transplantace srdce
Transplantace srdce
Je zvukotěsný pořádek, sněhu jenitka tkaná pavoukem,mrazu je a kdysi hříšná
je zima bez žeber,jak ulicepříčná je- že nyní cosi svírá.
To námz okenních tabulekpraskají kliky na roztržený hrudník.
Jak vznikl jeden text
Jak vznikl jeden text
Vmírné inspiraci knihou Jana Zábrany – Jak se rodí báseň, bych tu rád pootevřel jedna dvířka, kterážto by za sebou mohla skrývat něco, co by mohlo být zajímavé a inspirativní pro nás pro všechny. Tedy úvodem, zmíněná knížka obsahuje několik esejí na téma zmiňované vnázvu ( E. A. Poe – Filozofie básnické skladby, L.
Cesta přes řeku
Davidovi
a Janičce na dlouhé.
Cesta přes řeku
Ve dne, mezi javorem a zimou,kdy vlistech nacházíme barevné šílenství- tehdy tě vidím:
Čistá na bílé?
Čistá na bílé.
Souzvukem samotjako smrtelností slov - s tebou,
přu se o sníh. Říkáš;
v lednu je všechno čisté.
Zapadajícím střelkám
Zapadajícím střelkám
Opona dnejako mrtvé nebezatopené kontinenty mraků- na slaném břehu, utápí pomníčky pískem a vhlavě stále trhá -
námořnický uzel.
Je zmap to nejbělejší prázdno,jenž hlídá věcem strachy- je bez žádanek a ze slovníků - bodá nesmyslem.
Na cestě s...
Na cestě s…
Dávivé, conutí svaly křečí,nasucho stahuje
- je náprsenkouplicím, dá vytříbený skus.
Zatím ve skle.
Pýcha proti zimě
Pýcha proti zimě
Podzim je zesamých pilin;
hněte listí až do dřevotřísky.
Zde my
Credo
egilovi, von Tikowitzovi, Jinovatovi, Marthinovi, dream, Heidi Otonkoski, rabako, Lyrykovi, Hermitovi, Mardou, mii, kawě, Dirty, přeleta vůbec všem.
(rozhodně jsem na spoustu lidí zapomněl)
Credo
Znepokojuj mne slovem.
Trnavy
Trnavy
Mluvíš se mnou - řečí rzi ~
- stavíš popeleční dům- vězení uhlíků,
kterým už odrostly mléčné zuby.
Jiné plíce (poslední mořská)
věnováno
Jiné plíce (poslední mořská)
Odvolávám se na poslední list,
se kterým jsi mne seznámila.
předzimní
předzimní
Vtom dniumlčel padající list
- až do pěsti. sevřená dlaňv ní výdech. …a zvukotěsnost
vtom dni.
Ve čtvrtině opuštění
Bohuslavu Reynkovi
Ve čtvrtině opuštění
Jako rozkaz kdeportacijsou nůžky křídel všiku- podzimní batalion.
Postupně: zapomínají svá jména,hnízda, milence i navštívenky
Za oknem ostrov
Za oknem ostrov
Moře - i kdyby bylo hluché. nikdy ti nezůstane bez odpovědi:
na každý ostrov si příliv vezme alespoň úvěr.
V těch dobách- pak -rybám jsou pevniny nepevné.
Vlasce přespolních
Vlasce přespolních
Ještě plašší než stín,tebou se uhýbá před sluncem- je list, srhou natažené paže.
Tak chvíle kvetou roztřepeněa po koncíchpřiléhají do podzimů. Ranními břity ti šedivák dnesodpovídá:
…a na tu nejkratšínavážeš rybu- sám sobě nástrahou.
Láska za časů cholery
Láska za časů cholery
(pro GG Marqueze)
Protože: jednou utopenémořea čas náchylný k dokonavosti
- mají cosi společného, ovšem.
Černobíle rozpoutáno
Černobíle rozpoutáno
V noci je sníh úplným vyzyvatelem tmy:
(je jako řasenka) padá (víc) nahlucho
krystalická topografie
Moje geometrie v krajině
Moje geometrie vkrajině
…je most; přes kraj je včarách sbíhání- obloukem stromů nadepsané nebe.
Zvrcholů,
nad tvarem, mi šlépějím vyrůstají schody.
stejného rodu
…stejného rodu
Jak je mu- tomu černémuv neuspaných nocích.
Nakupený a rozházený,vrstvený a slitý,- hromady tíhnou až na navážku,je přívěškem, který tě donutil zapálit svíčku. - maličký slunovrat.
Jím do něj vstoupíš- aby on, slepec,přivítal bratra.
V den, kdy nevyšla hvězda:
Vden, kdy nevyšla hvězda:
Hodina pod psa,slunce přetažené slepeckou páskou- všem hlasivky jako uzlíky.
To vzemi je
…strach, je bratrem složnokvětostia lávová krusta pálí jako vyvřelé ticho.
Zázněje
Zázněje
Oblékl jsem si tvou klíční kosta pozoroval, co zůstalo pod ní. …pak ještě níž, liliovitý ševa v něm zní obnažená řeka:
Nikdy jsem stromům nevěřila kořeny,ale tady- na místě, kde se utopil rybář -jsem zarostla vírem.
Břeh je smrt mezi řekou a zemí.
...a kdyby utonutí
. a kdybyutonutí
Řeka v srstije rozlitým krystalem- :pohyb uvězněný do strmého praskání,. jak by mohla být březí.
Nesouřadná úvaziště
Nesouřadná úvaziště
Tvůj ostrov, listnadepsaný vzpomínkou ztraceného námořníka:- vplážovém písku čas prolnutý modrými vlnami.
Tvůj krok: zůstáváš vbřezích,tak jako samota ve stopách…Některé lodě se nikdy nestihnou vrátit.
Tak přejdi
…mostům
Tak přejdi
Krajina; prostor vprázdném oku mříže- hranice obepnutá, každému místu středem. Do ní by vstoupil klíčem.
Srdcem zželeza- kmitavý monokrystal;jsou vrcholy buněk.
srha
Davidovi
srha
- vtvých políchtráva se větru vymyká
…naboso, vhlíně vtištěná
Jak čteme na internetu?
Jak čteme na internetu.
Rychlost; rychlost je slovo, které -podle mne - přinášítu nejzásadnější charakteristiku (přitom samozřejmě nikoli úplně výstižnou; stále to zůstává pouze jedním z mnoha atributů. )internetovékomunikace. Přečteme dílo a máme možnost okamžité odpovědi, reakce, kritiky.
Na kolik písmen zní srha…
Na kolik písmen zní srha…
Hlad hostil nás pokáním,lísal se ksrdcím, lednovým sluncemvykusoval stíny. Bylo nám, - dvacet šest,v paměti,a sto, bez ní. Nezamysl.
Vrybnících, břehy,vrůstaly do travin, ostřice a srhy:oblékaly hlínu.
Sevření v různostopé hodině; čekání
Sevření vrůznostopé hodině; čekání
Prstencem nebe, ze kterého vypadla perla,jsou bělma mraků - žilkami rozetkaný horizont.
Pouhým slovem, pomalu,po vláknechmohla by obloha zemřít- vjediném: nyní. Tak, jako se i smilování může rovnat smrti. Dnešek není prázdný;je to jen malý ostrov - uprostřed hladového mořejádro - plující vpecce.
Křivost úzkosti
Křivost úzkosti
Dotknout se všech bodů kružnice- jediným středem.
obklíčit, vesmír
v nerovnosti.
Jako by hořel listopad
Jako by hořel listopad
To, co je nad úhly -hranami, vteřinou přepůleni,je ostrý vrchol, zapříčení.
Pak žebřík ticha…a list - vpádupopel. Je stín -
šev, jenž mraku věrný není.
říznačka
říznačka
Zamlčení, uzouncí - mlča na rozkaz buď nití vmříži,
okénkem,
kterým se díváš; pavouk
Za Roberta Falcona S.
Za Roberta Falcona S.
. tak dlouho, je projítk jihu;až zůstal v tobě cizí
pól. Dnesvšechny tvé směry.
Na památku smrt
Na památku smrt
I my - zde - mámesvé hroby, předpřipravené, otiskyprstů. Žhavé sluncejim jednou rozsvítí tabulkys nápisy,čarami našich dlaní.
I - my - zde mámesvůj život s věnováním.
Nečtiny
Nečtiny
Vrozpříčení, nebesi mezi prsty vtisklo déšť. Tak nějak meziřádkově, rozmarně,rozděluje mraky na písmenka.
Udrobí ti ještě kousek;
…než deštníkem seškrtáš stránkyna Nečtinách.
Latím ploty oblečou
Na špičce - jehly, ticho
je zvratně
slovo. Jak hledání Adamovo;
dnem prázdno v soužebří.
Počítání krasů
Rozedna skal
a na vteřinu – tvrdý kámen puknul,na nemoc… Plícemi vrostl do jeskyně. To vhodinách bývá, někdy rozepjato,to někdo nebe sklánína přetržený paprsek.
Počítání krasů