Písmák Tobě k Mezinárodnímu dni víl
Pod sluncem, tím naším,
chodí víla. Tmu zháším
víčky svých blankytných očí.
Mé všechny neřesti,
Hrabali hraboši
Hrabali hraboši, hrabali, až prohrabali se.
Hrabali, nedrželi směr; a teď jsou vAfrice.
Ukažte, lidičky, ukažte, kudy se mají dát,
aby se domů dostali a mohli se zas smát.
Pohled na svět
Realista: Hm, je to hrůza, ale co se dá dělat.
Optimista: Sice je to hrůza, ale teď už bude jenom líp.
Praštěný optimista: Je to hrůza, ale proč se tomu nezasmát… chacha, cheche, chichi…
Utopista: Je zle, ale překonáním útrap se přiblížíme světlým zítřkům.
Nevěra trochu jinak
Mám jí to říct. Mám povědět svý přítelkyni, se kterou jsme spolu už tolik let, že jsem jí nevěrnej sjinou. To je hrozný dilema, třeští mi ztoho hlava, a navíc se dostavil i pocit studu. Brrr.
To mezi tím
Zrození…
…to mezi tím…
…a smrt.
Říká se tomu život, life, Leben.
Ánečoto naruby znovu tudíž opakovaně
Tak nám zase napadl sníh. Krásně černé vločky, všechny horké a všechny stejně pravidelné. Co se dá dělat, po létě musí zákonitě přijít jaro, tak jako každý rok. A proč by měl být právě tento výjimečný.
Hladový tulák
Černou
tak strašně černou nocí
někdy před půlnocí
bloudíš
Politická krabička pastelek
Tak se nám (už zase) blíží volby do poslanecké sněmovny.
Ale koho zvolit.
Jisté je, že někoho sičlověkvybrat musí, jinak těžko můžena politiku a politikynadávat -anadávání na naši "elitu"jede facto český národní sport.
No, mámena výběr zpestré paletystran; i když jetrpkou pravdou, že dosněmovny se jich nakonec dostane jen pár (as velkou pravděpodobnostístejných, jaké tam jsou i teď před volbami).
Nepodstatná otázka
Nepodstatná otázka pro dnešní den: Jako co.
Jako poklad bez stráže.
Jako slunce bez záře.
Jako vůně bez růže.
Vězeň
Zamknul domovní dveře a po úzké cestičce zamířil ke svému autu. Parný letní den se už hlásil o slovo. Další den, kdy musí do té zatracené práce. Ano, povolání vězeňského psychiatra nepatří ktěm, co by člověka těšila.
Postava, co nevrhá stín
Po pusté ulici, váhavým krokem,
jde temná postava; hledí do oken.
Do oken domů, tam kde lidé spící
nevědí nic o ní; přicházející.
Posel špatných zpráv
Stál na kopci vdlouhém plášti
muž; a hleděl smutně knebi,
bez zloby či velké zášti.
Pak obhlížel zrakem zemi.
Genesis podle Pesimisty
I řekl Bůh: "Budiž světlo. "
A bylo světlo.
Potom si však svůj čin rozmyslel.
"Ne, teď není ta pravá chvíle na nějaké tvoření.
Pomsta
Varování: Čtení tohoto příběhu může zkazit čtenářovu morálku.
Pomsta
(aneb Poslední den jednoho šílence)
Fuj. Už je mám konečně zkrku, felčary zasraný. Jak je to vůbec možný, že takovýho slušnýho vobčana, jako sem já, zavřou do cvokhauzu.
Hlubiny
Bylo kolem jedné hodiny po půlnoci. Seděli v prostornékanceláři, jediné zcelé budovy, ve které se dosud svítilo, a popíjeli whisky sledem. První zdvojice, postarší předseda grantového výboru, nervózně poklepával prsty na opěradlo svého křesla. Druhý, zhruba čtyřicetiletý vědec s brýlemi a několika šedivými vlasy, se snažil svého nadřízeného přesvědčit o důležitosti své práce – zatím bez většího úspěchu…
„Věřte mi, tenhle projekt musí mít nejvyšší prioritu.