Písmák Hej
Hej,
no ty co takhle koukášco si v hlavě, co si broukášže by pěknou písničkunebo hledals pěničkumalou řekni větičkumotýlům netrhej kytičkujenom abys udělal dojemstal se na špici vojemraději nech vážkám křídlašnekům jejich vzácná sídlalistům neubírej zeleňa květům vdýchni svoji krásujiným nech právo na spásu.
Dáma na cestě
Víš dnes mě mrazilo
když slza za oknem se mě dotkla
hrdlo se stáhlo jak jej ta ruka držela
kapky mi na ramena napsaly své vzkazy
Šedavé ráno
Noc neskončila probuzením
kapky deště
ještě omývají znavenou tvář
světlo uhýbá mi z cesty
Vážený pane
Vážený pane,
přes sklo skládáte svět do barev
za oknem necháváte lístky
necháme vám na parapetu vzkaz
UVNITŘ
Do čáry života bodla mne včela
zemřela, chtěla mi něco říct
světlo je plamen ve stínu tekoucích voskovic
pálí se křídla lidských soumraků
SÁm
Mezi čtyřmi stěnami
klavír, který nezazněl
hodiny vytrhly tajemnou půlnoc
po schodech prázdné kroky běžely
tak málo
tak málo je místa na duši
strhují slupku omezení
nezbývá
nemohu
Podzimní nálada
Na okraj parapetu si sedla
vzpomínka napsaná na listu
vítr chvilku rozprávěl s ní
rozloučil se
Stín babího léta
Stín babího léta
podzimu dráp mě polechtal
v ústech sladká slíva
list na svou sílu, udržet se, vzpomínal.
Princ
Na polštář večera uléháš,
v zavřených očích stojí bílý kůň,
štít, helmice, v ruce meč,
vysněného prince uhlídáš.
Šálek
Písek, kaolín, ruce a pot,
kruhu stále ten stejný chod,
poprvé, podruhé. , potisící,
prsty po hlíně klouzající.