Písmák Povidajó lidi
Mosazné řízek
Stará mrkva
Povídajó lidi
Bystrá psycholožka
Návod na věrné milování
Nejlepší co může býtje věrně s láskou souložitsex věrný a s láskousnadnější je s kráskounejlépe pak po ránupro procvičení orgánůsvoji krásku jemnouškádli rukou věrnouaž zvlhne slizem v ústí svůj touhy šíp vpustipoté začni lehkcejeskyňářské lekcepokud to moc klouženehroť vnatě houženeb zákon tření kážeokusit zadní tváře přejdi tedy měkcedo reverzní sekcerozevři zadní retyjak krtek plnoletýa noř se hloub a nížněžně, však víš co smíš a až přijde ti to zvláštnísundej rychle ochranua běloskvoucí mašlíplný síly po ránusličná ňadra zkrášli
Dívčí močák
Dívčí močák
Když libým mokem skrápíš líc
již se střádá, neboj nickdes v mocný sval, tam v temný kout
nech svěží vláhu střevem plouttam měchuřina v čekání toť sval jenž kroky poháníkdyž piješ pivo, vinný střik tož směřuješ v ten v okamžikkdy sluj v tajemném nadkročí zařve spěchej se vymočitpak pečlivě a pozorně by vylučmo bylo úkojnéna záchod dlouze usedáš a dívčí močák poslouchášach ano zde je vskutku ontvůj mistr pán a šampión.
Santiago de Chile
V Santiagu de Chile
našla jsem tě na ulici
měla jsem ruce bílé a ty byl rudolící
Pozvala jsem tě na tuplák
O vlajícím Sámerovi
Žil byl hezký a hloupý kluk Sámer, kterému všichni říkali Vlající, protože měl hrózně dlouhý jazyk který potajmu za školou podněcoval: dělal s ním všeliké kouzla a pohybové hříčky. Dokonce i mobil se naučil ovládal jen jazykem. Chodil do Ztracené školy (kde se studovalo nic) a byl jedním z nejlepších žáků, neb až na soukromé kejkle s jazykem, nic dělal, čili krom jazykovln nedělal nic. Jednou si řekl, že po 9ti letech studia ničeho (ve Ztracené škole) ví o ničem celkem dost a mohl by získat titul ministr ničeho.
Špicl
Sousto mi uvízlo v hrdle. Nikým nepozorován, blížil se k nám dvojník. Kdybych teï sundal svùj falešný vous a odmaskoval se, byl bych rychle odhalen jako špión. Mùj dvojník však sebejistì prošel okolo a nikdo ho nesledoval.
Babička Šó a gríša jasník
Za devatero pahorky pahorkatiny Iwka žil byl v málé pahorské vísce Panenka šumný bojníø Desater, který mìl svìží baboèku Šó, která své podmínky nikomu nesdìlovala.
Jednou:
"Babièko, babo" volal již z dálky Desater, když se vracel z lovu, "hle co jsem ti ulovil- malého chutného gríšu-jasníka-bystré oèko, viï gríšo" A gríša se na dùkaz poroby souhlasnì zatetelil, jak ho to uèívali jeho rodièe a je zase jejich rodièe atd: "vždy když vás uloví ten ukecaný bojníø, se vším souhlaste a máte šanci uniknout. " A mìli pravdu, protože babièka Šó mìla ráda všechno svìží, dravé, zdravì drzé a prùbojné. "No øekni gríšo pochutnáme si na tobì nebo nepochutnáme .
Šumná robota
"Tak co ty nádhero. " oslovila mne slibná stařena, "jaká. "Jakoby se nechumelilo, posunul jsme si klobouk do čela a maje kolty proklatě nízko, odvětil jsem: "Ále, že se ptáš babičko, dřu bídu s nouzí, šak vidíš sama, z ruky do huby, tak je to. ""To je mi líto," řekla slibná stařena.
Stračena, husy a ovád
Stračena neměla ráda husy. Husy to viděly a dlouze syčely. Pak přilítl ovád. Nejprve zmlkly husy.