Nevěrně ... ?
Kradla bych
s kouskem večera
prý se to však nedělá .
( Bázlivě sleduji padající hvězdy
V naději či s nadějí?
Kdesi vzdálena svých cílů
nahlédla jsem vstříc nepoznanému .
A nahému vzdychání "neúplnosti "
dala jsem sbohem.
Váhání
Není jednoduché
sednout za stůl
a prostřít vlastní city .
Obléháš pohledem nestydatě
.... dočkám se....
A zase bulím
ani nevím proč
asi že rosteš mi
do každého svítání
Tak sama....
Spoutaná nocí
naslouchám tónům klavíru
z papírů po paměti
přenášíš je do mě
Podzimní čas
Je divný čas
a tak poslední podzim
z kalendáře
pošlu s vlaštovkamina jih
Momentka...za deště
Přitiskni víc
ty kapky deště
a ještě
dři mé tělo do uschnutí
S jarem ....
Pár sedmitečných sluníček
dám si do svých vlasů
a z klasů
zelenající se trávy
...obyčejnej den...
Barevným sklíčkem
odrážím
úlomky tvých pohybů
. přetvářím Tě
Hledám štěstí ...
Snad, že tvá mysl
kdesi
a cigareta na rtech
nezapálená
Čekání
Jsem pískem
přesýpacích hodin
a netrpělivě
nad vůní svařáku
Naivně
Svlékám šata obnaženana chladné dlaždiceodkládámzbytky tvé přítomnosti
. z hradních zdí smích hostíodnáší mou naivitu
zatímco vkrbu
dohořívá plamen .
Ve starém mlýně
Ve starém mlýně
na stohuslámy
jsem ukrojila
svoji porci hříchu
Hrnek
Modrý hrnek
rozbila jsem
. a v rozlitém čaji
sbírala kousky
Strom
http://www. kopretina. com/album/lotoska/333/5231. jpg
http://www.
Bukvice
Sebrala jsem
ve spadaném stromoví
. pár bukvic
a nesla jich nejvíc
Nečekej....
Nečekej na požehnání
a vem z mých dlaní
nabízenou něhu
jen ne pro útěchu
Hvězda
Na hladinu rybníka
spadla hvězda
a mě se nezdá
že by oněměla
Pro pár vteřin
Na měkkém koberci
dusím svoje kroky
jaká zbytečnost
vždyť jdeš taky.
Ta...
Tak vstoupila
jsem ti do dráhy
jsem ta
co samotu tvou
Naučím se...
Naučím se říkat
věty beze slov
jen tak
nechám mluvit ticho
Dva
Zjišťují ti dvajak prohnaná je bitvatam v trávěza deštěšeptají jejich tělaještě.
Malíř
Paleta starého malíře
zanechala stopy
předešlých let
a ty´s z nich vyčet
Jen tak
Dívám se nahoru
letí čáp
mává křídly a jen tak
sleduje oblohu
Jak mi je?
Tkám z jemné přízeslova pochopení. po okně stéká unavený déšťA jakoby cítils dušísnad tuší. jak mi je
...neznámý...
Ze tmy se ozývá
něčí hlas
neznámý v prostoru
bez tváře
S ránem
Úsměv jsem vykouzlila
s ranní rosou
a nohou bosou
jsem malovala tvary
Kapka
V okenním rámu
zaleskla se v slunci
kapka deště
a snad ještě
Nahota
Slova zašedlá
na patníku
ve světlech aut
odráží samotu