Písmák Problémy se spánkem
Problémy se spánkem
Mám problémy se spánkem
bojím se, že přijdou sny
a bojím se,
Chvála sjezdového lyžování
To když přituhne a nasněží
a cesta životem i dnem
zjasněná bezzubým sluncem
zdá se rovnou a přívětivou
Maškaráda
Ze sametu půlnoci
jsi mi ušila
kostým mlčenlivosti
a tak beze slov
Perseverace
Perseverace
Ještě pořád míváš k ránu
oči dítěte
a při milování
Perseidy
Ptávají se ti
co neviděli padat hvězdu
k čemu
všechna ta přání
Když může zešílet i strom..
Když zešílí strom
osamocen nad údolím
laje
kořenům pouto
Úvaha o vzdálenostech a prohrách
Měřítko vzdalování
Byť nárůst vzdálenosti
je pro oba subjekty stejný
odchází jen jeden
Tak trochu o vodě
Řeka příběhu
Říkalas kdysi
že láska musí mít příběh
Víš, skutečný příběh
Zahrada splněných přání
Měl jsem, jako každý,
spousty přání
co, když splní se
přemění se vzážitek
Zcela nepochopená představa o koprové omáčce
jako že stojím vkuchyni
a nadrobno nasekaný kopr
pomalu sypu do hrnce
a poslouchám
Tušení cest
Tušení cest
Máš mnoho adres
a čísel
cest, kudy přijímáš
První adventní 2011
Začalo
tohle přicházení
před rokem
a prošlo jarem
Trest za nevíru
Trest za nevíru
Je mou nedokonalostí
a slabostí
že hřeším nevírou
Tak trochu námořníci
Naše dny
jsou ostrovy včase
pod všedními plachtami
vzpomínáme ty navštívené
Dvě fotografie čtvrteční noci
Jen květiny vadnou
Jsou čtyři ráno, svítá
a ty stojíš vpředsíni
před zrcadlem srůží
Jako písně mrtvých zpěváků
Léta poslouchal jsem
písně mrtvých zpěváků
uklidňující
svou neměnností
Protože jsi med divokých včel
Budu ti říkat Honey
protože jsi med
divokých včel
a nutno vhorkosti
Naprostý zmatek ve stupnici intenzity přírodních jevů
Víš,
od té doby,
co tě znám
změnily se
Podobenství o jizvách a planetkách
Víš,
čím blíže si budeme
tím víc uvidíš
starých jizev
Když tě slyším z dálky jako malou noční hudbu
Tehdy vidím tě
nahou a drobnou
slehce svěšenými rameny
vlevé ruce housle
Zvuky odrazů
Nafouklas mi duši
krátkými
milými slovíčky
takže jako veselá hopsakoule
Když se bojím o dívku s velmi tmavýma očima
Tehdy tě vidím
podobnou osamělému klavíru
spřevahou černých klapek
co stojí
Zastávka na znamení Štíra
Snad proto,
že mou hvězdou je slunce
vyhříváš se vmé blízkosti
a když přiblížím se
Z čarodějnic na první máj
Ještě ne prostřeno
kvečeři
prostěradlem
kýžený pokrm
Ze dřeva
Kus života
nevyřežeš ze dřeva
jen loutku
jen panenku koblékání
Stýskadla
Když se mi stýská
bývá nejkrásnější
aniž to tuší
když stýská se mi po ní
Vypijeme souhvězdí
Mám chuť a žízeň
vypít stebou pár hvězd
asi tak pět
po doušcích
Zábrany z písmen
Na vzdálenost
natažené paže a dlaně
zneohrožených písmen
stavíš sevřené šiky
Paralela o trosečnictví
Vbělostném písku pláže
tisíce krásných ulit
jimi nepotěšíš své blízké
není ským podělit se
Návrat
Až sem mi dnes hlas zvonu stále zvoní
až sem mi dnes zas trávou voní stráň
co navrací mne zpět myšlenkou o ní
malou, jak bych držel vruce dlaň
Míle cesty do předjaří
Zbývala necelá míle
na rozhovor
a bílo chladilo stráně
a tmavé paže větví
Zadní vrátka
Je dobré
mít zadní vrátka
nejlépe polorozpadlá
schabými panty
Plná koule pampersek
Miss Otis lituje
že nemůže přijít na lunch
nejspíš nebude ráda
jak Vám ji omlouvám
Leden pere mraky v ledových korytech hor
Leden pere mraky
vledových korytech hor
a já
tvou špínu na svém těle
Na hranici víry
Na druhé straně
zdi nářků
pod tím kamenem
je možná pochovaný
Sobecká báseň pro tebe
Víš,
má to být báseň pro tebe
ale nejsem si úplně jistý
protože
V příboji
Vyšli jsme z oceánů
a ta prastará, slaná voda
smáčela jí víčka
když před půlnocí
Po ráfku
Při pátku píchlas mi duši
a protože
do cíle bylo nutno dojet
jelo se po ráfku
Nejkrásnější věci
Nejkrásnější místa na Tobě
jsou ta oblečená
což zjišťuji každý večer
a toužím po těch
Čtvrtá adventní 2010
Když rozsvítí se
všechny čtyři adventní
je vidět dál
a hlouběji do míst
Třetí adventní 2010
Do kalného rána propadával sníh
nesladký, vpíjivý
a chodník jej měnil
všeď toho dne
Stadium touhy po torzu
Jistě, dalo by se odpustit
nohám
kterými odcházíš
rukám,
Druhá adventní 10
Obzor náměstí svatého Petra
lemují temná oblaka pinií
jako loni
jako před desítkami let
První adventní 10
Víš,
sama nevzplane svíce
ani ta první, adventní
nutno trochu
Děje za zavřenými
Za zavřenými víčky
nad tehdy krásnou tváří
byl sen
o domě
Nebýt jen zrcadlem
Zrcadlo nemá paměť
a na úsměv
stejným odpovídá
tím jsme podobni
Tvá slova ve třetím období
Tón slov těchto dní
barví se
do opadavé žlutě
a smysl tají se
Metodický popis průběhu letní noci na horách
To nejprve noc
vyšle srpek Měsíce
zlehka ohmatat ostré vrcholy
snad, aby neroztrh se náhle
Fool sunset
Nepočítaně sluncí
zapadalo jedno za druhým
mezi nimi nebylo dnů
jen prázdnota
Oloupená
Ač oloupena
usmívá se
on nad ránem jí ukrad
co večer ještě
S jistou důvěrou v koloběh vody
Probudila jsi se
jako líná řeka
jak poslední kapka
co po okně stéká
O smyslu výletu do K.
Seď poblíž
a bezcílně mlč
a nehryzej si nehty
. někomu to trvá dýl
Na počátku bylo slovo, co bude na konci
Víš,
na počátku , jako vBibli
bylo slovo
jedno zjmen
Čtvrtečně jarní
Vyběhla jsi zkoleje
triko a džíny
a naboso sandály
(8,4 Richterovy škály)
Zastávka na znamení Ryb
Jsou vněkterých mořích
místa krásnější
než města a ulice
sneony a zástupy lidí
Paralela o pasti a svobodě
Vlčí tlapa vželezech
a bláznivá zamilovanost
Jsou kladeny pasti na blatech
hladovým, co hledají
Možná předčasně
Prý
blíží se čas
rozverných hříbat
a hebkosti jehňátek
Vize dívčího hlasu
Zavři oči
dej mi ruku
ať dobře spí se ti
prstem se dotknu
Začátky a konce představ
Víš,
když jsem byl mlád
měl jsem lásku jenom vpředstavách
a zdoteků podivný strach
Věcná poznámka k moudrosti stáří
Víš,
všude, kam kdy půjdeš
stáří již bylo
byť nevydá se nikdy
Paralela o přeměně slov v báseň
Jako děti
křesali jsme zkřemínků
jiskřičky
a zvláštní vůni
Prý buňky kůže mohou se proměnit v ty mozkové
To je přeci stará věc
i ty při hlazení
vypneš nadbytečný mozek
a vrníš jako kotě
Laskavost bílé
Jen před pár měsíci
leželo ve znavené trávě
mrtvé listí
a neochutnaná jablka
Zastávka na znamení panny II.
Vkrátké zastávce divoké pouti
nepřístupné skále
otevřel studánku
a zaplavil ji krví
Běž a pryč dej stesk
Zněl tmou břesk
a za sklem chlad a mráz
a den byl zas
kdy vstal jsem sám
Spávám nahý
Spávám nahý
takže ve snu
nemám již co odložit
snad skrytou myšlenku
Podobenství o hledání slunce
Vypadni
a hledej mi slunce
nudí mne sdílet stebou
temnotu
Nenaštvi se, tohle je jen paralela o nás a kytkách
Řekni
jakou kytku ti dát
až umřeš
Ty, co nosím ti teď
U konce s dechem
Asi tak vnoci, před rokem
do schodů ke kostelu
přeříkával jsem dívce báseň
napsanoupři prvním setkání
Klíčovou dírkou
Klíčovou dírkou
zpředpokoje
snázvem přátelství
nahlížím do místnosti
Před oponou, za oponou
Pro ty na sedadlech
jen místo děje
prostor za oponou hostí
kdo přijde
Mnohem později, než pozdě
Chodíváš
občas, zvečera
na sklenku splínu
a na rovinu to říkáváš
Cosi o rozpouštění letní noci
Noce koncem léta
jsou na omak jako plyšák
mdle vržené stíny
letí jak noční pták
Listopaď
Už pár dní
zdáš se být podzimní
a to je tak půlka září
a vzpožděném úsměvu a vbarvě očí
Letmo
Vedro stáčí do spirály
věže, již tak bizarní
fasády zrozbitých talířků
a pivních lahví
Dobře naplánovaná žízeň
Vpozdním odpoledni
udělám si žízeň
a pak, po setmění
až zhasne oblak červenění
Místo, kam se rád vraciš
To jakási zkušenost
bez jasné vzpomínky
táhne nás do míst,
která jen ztěží nazvat krajinou
protože psi víc cítí, než vidí
pochválil jsem holce
takového středního zlaťáka
usmála se a rozpovídala
a sláskou hladila
Ukecávání, aneb slovesla
Víš
hodně se dá říct
pohledem, úsměvem
ale kurčitosti nutno užít slova
Giverny ve stínu leknínů
kvůni večera
rozevřený květ
pro potěchu těch nad vodou
ke krádeži šperk
iPhone
Píšu ti iPhonem
čtu si tě iPhonem
slyším tě iPhonem
vidím tě iPhonem
Návrat do hořícího domu
skulina
mezi olověným mrakem a horou
usínající slunce zapálilo dům šedi
pláty mědi místo oken
Letně promíjivá
Přiváta větrem
a deštěm
rozpuštěna do pažitu
bosými chodidly
Krasohled
Budívá se úsvitem
a pohledem na Radobýl
a třetích hor středomoří
a ne jen zahnědlé sítko
Poledne v Provence
Přikázalas
ulehnout pod černé svícny cypřišového háje
vprudkém slunci Provence podřimuje
a nad spálenou travou a vzduchem zlevandule
Jitření
tou dobou
kdy noc přestává být tmou
a ráno ještě váhá
zda být či nebýt
Z jara do léta
Do běla jak pampeliška zraje
a povětřím jak chmýří poletá
zlehounka jak třešeň červená se
když pootevřít má dvéře do léta
Pouta
Podvědomá potřeba pohlazení
je poutem
co váže ženu, dítě, psa
kteplu tvé ruky
Jaro na zapísknutí
Na stéblo trávy zapískat
nebo na trumpetku
zpod žlutého slunka
máš po něm žlutý nos
Mám rád květnové deště
tedy,
kromě té vanilkové a léta
jak jsem ti psal dřív
ještě mám rád
Jaro jako ementál
Za noci planeta pod travou
vychladá rychleji
ležící dvojici těl
jim lžící první čtvrti
Cigánská večeře
Přilítnul jsem domů
vyšťavený a hladový
den byl blbec
a vkuchyni a vledničce
Něco o barvení hlasů
Jak zručný je
či jaký trik
kadeřník noci užije
že ve chviličce
Post scriptum a po limitu
Víš,
to kdysi a pomalu
psávaly se dopisy
a jak zpíjel se zvět
Studna a studánka
Vím,
je moudré hloubit studny vkameni
a pečovat o ty odvěké
moudré hloubkou
Strom zjara
Vtento čas
jehňátek
a ostříhání
omlouvám se stromu
Kdyby ozvěna byla co k čemu
Zpívali jsme spolu
blues jako kdysi
líné a pomalé
jako starej mlejn
Některé dveře
Víš,
pěkně pitomej nápad
co si myslim o dveřích
kdyby aspoň na konkrétní jsi se ptala
Plánování cest
vpředtuše jara
šel bych vstříc svým horám
co krátký dech
to zahleděné zastávky
Facka za sto klacků
Kdo ví,
zda nebyl skrblík Macek
když dal jednu
a ne pár facek
Vítr
Ten, co kdysi
vprudkém běhu
zůstával mi vzádech
jemuž na vrcholech
Potmě
Po černých vlasech
temno na hřebenech
i vdomě
těm nejbláznivějším slovům
Cosi jako Vánoční přání
durdíš se, když tvrdím
že nejkrásnější
je slunečný den smodrou oblohou
a říkáš, jen počkej
Snad trochu brzy na zimobraní
zdá se mi
ještě brzy trochu
snad, až přijde tání
zatím ledovým květům
Třetí naivní u Trojice
zapálil jsem
třetí adventní
na schodech Trojice
seděl opodál
Druhá adventní sopra Tevere, teco
vyčasilo se
krátce
po setmění
a zapálili jsme
Odvrácenou stranu Měsíce lze vidět z vesmíru, méně už z nekonečna
Umíš se dívat
Černě žhnula první adventní sopra Tevere, teco
šílí
černá mračna ptáků
nebe za své berou
je křik
Báseň o básni, s neodbytnou paralelní myšlenkou
zrozena ke kráse
sama v sobě zrcadlem
zmatena a bláznivá
ta krásná lež o pravdě
Mé druhé já
Sdíky mému lepšímu Já
To mé horší já
je stebou stále
dále láká a svádí
Z pohledu podzimu
Zapíjel jsem kávu
irskou whisky
a pozoroval
zvadlé lístky
O slzách, co v pohodě usychají
Víš,
teďka není řeč o slzách
zbolesti
nebo ztráty
Dva různé pohledy na minulý čtvrtek
Zlato a krev listů
proti olověné obloze
ticho ptáků
vočekávání
O nesprávném naplnění pojmů
Víš,
normálně je dálka
odněkud někam
a návrat pak
Podobenství o řeckých bájích
při břehu ostrova ptačího jména
tyrkys sjantarem se mísí
vpravidelném rytmu
šumí odyssea
Honzykovi pro radost
Tapetářům
Do zrcátka lymfatické tůňky
nahlížejí dvě nezbedné buňky.
nikdo pozor nedává
Podobenství o podobě
Jsi jako ty
podobáš se
pohyby a rty
jen slova chudobná
Podobenství o jménech
Dal jsem dívčí jméno růži
odměnou zavoněla mi
sametově rudou vůní
Dal jsem tvoje jméno snění
Podobenství o jablku
Vtěch dnech
kdy rosa schází o poledni
a bláznivě barvící se listí
stromu se drží jen babími léty
a taky bys mohla být kosem v mé zahradě
taková lákavá myšlenka
kdybys byla kosem
černým ptákem
a do ucha mi šeptala
Když přicházíš ráno ze zahrady
Vtento horký čas
polonahá
vycházíš občas
tiše, za úsvitu
Obezlice proutěné - WS
Tak vystavil jsem
komoňům bujnosti mladé
obezlice proutěné
by jen nejvíce skvostným
a proto ti odpouštím - WS
a proto odpouštím ti
smetání prachu
do básní
a obrazů
Ráno podle Pacera
Ráno je nechuť
nahradit fyzicky nenáročný sen
bolestí
brutální exhumace
Láskobití
Zamračilo se
potemněly city
krajina i ty rtuť a olovo
slovo třeskem trhá vzduch
Něco o snech v dospělosti
Jak bláhové
na noc vkládat pod polštář
milostné dopisy
konečně
Něco o vychloubání
Nenapadá mne důvod
vysvětlovat těm
co nevzdělávali vinici
proč vychloubají se muži
Uspávání samoty
Hajú, samoto, hajú
tiše zavři víčka
ať od tebe si odpočnu
stačí chvilička, stačí malou chvíli
Návrat k dívce od koní
třímístný zavolej
volej o pomoc
noc beze mne si přej
prosba nepomůže moc
Vzpomínka na černočervencové blues
Nevešla, byla zrozena dveřmi
jako když ebenová socha vpozdním večeru
vystoupí zkmene stromu
a cestou po místnosti
S lehkostí letního času
Za závorou vlastního zimního času
zanechám víc
než teplé svršky
slehkostí odpustím
Něco o proužku kůže mezi tričkem a kalhotami
uzounká
jak myší díra
jak škvírka dveří třinácté komnaty
pastička pro dlaň
Biograf více než panoramatický
Lije zčísi konve
plihé plátno deště
promítá stařičký film
více než panoramaticky
Beze slov
únava
zbytkem sil otevřít dveře
nemluvit
a po chvíli usnout do vlasů
Konec světa, taková blbost
Zamilovali jsme se
jako blázni
vtomhle vyjímečně dlouhém měsíci
svatba bude
Tvým posledním dárkem byla samota
ze tvých dárků
jsem se vždycky těšil
na míru, o čemsním
tím posledním
Nemáš ráda, když v noci chodím kouřit ven
nejlíp se kouří
pozdě vnoci
na zahradě
kouř
Oknem dokořán zavonělo
oknem dokořán
zavonělo
už zas se těším
znovuji potkám
Proč se fotí a píšou básničky
ne, není možné
ze dne na den povšimnout si
jak roste dítě
to až na fotkách, někdy později
Dny, které mi chutnají víc, než nicku Guy
ty dny
o kterých mluvíš
neslavím, jen vypíjím je do dna
sradostí psa
Teď už si to musim udělat sám
za lidma
co už jsou mrtví
nemusím tak často chodit
a poslouchat
Dlaně zvonařky
ano, možná,
tvé dlaně chtěly uchopit
a potěšit se mužností
nebo jen pohladit
Když zapadá pěkný měsíc
měsíc dokulata
těhotný zážitky
už sotva leze
nechladný
Chodím bez klobouku a bosý
ne, nenosím klobouk
to jen ten pocit
na hlavě
a zřídkavá potřeba
Déšť nestárne, jen pořád něco přenáší
To jen okapy domů zrezivělé
ale déšť
ten si pamatuje
a zvoní cestou
Brejle na blízko
když mi píšeš
mám radost
fakt, papír jako sněženka
ale pak musím vzít
Jednoslovně o návratu domů
víš, i na pohled
to blbě vypadá
ale zkus to dočíst
dosluněno
Sentimental reasons
já doufám
víc než sentiment je příčinou
nazývat mne stále květinou
ač vočích tvých už šedivím
Pár důvodů k odletu
Ptáváš se již jen formálně
a zbytečně na důvod
proč mizím zas
zpatra zní
Plavecká škola
Dívky a ženy mne milují. Tedy, dívky dočtyř a ženy nadosmdesát let – a ty většinou doživotně. Ty první mne přepadají většinou nepřipraveného, neschopného odporu a mají vzácnou tendenci okamžitě mne adoptovat. Stouhle to bylo stejné.
Nepojmenovaný
moře dostalo význam
kouskem pevniny
pod dětskýma nohama
a láska
Obohacování
Vím, co mi to připomenulo
pohled na dvojice
tulící se za tisícovku na den
ona drobná, černooká
Němý radiopřijímač
stal jsem se němým
rozhlasovým přijímačem
jen tak, tiše praskám
celým povrchem těla
Nepozvaní
Vstupujeme do moře
jako do rodného, domů
nepozvaní
přijímáni bezděky
Impar
Vyvrhlo nás moře na břeh
jak povodeň
obuvnický krám
mileneckých párů
O řekách, ženách a jizvách
jako řeka
bezplatně získá
vodu zhor a úbočí
a cestou
Svíčka čtvrtá adventní
kdeže,
tento
ani jiný den
noci se nezbaví
Svíčka třetí adventní pod sítí
Víš,
to jsem fakt
netušil
dva dny jsme do těch mláďat bušili
Svíčka druhá adventní nad Teverou
zapálena tou první, adventní
hořelas celý týden
bělostná svíce
bez plápolání
Dívce, špičkové v PR
pár běžných setkání
než stačilas poznat
šedivé líce
a klukovské ruby
Svíčka první, adventní
těším se,
nejspíše zapálíme o neděli
vpozdním odpolední
svíčku, společnou, první
Zalíbilo se mi
Zalíbilo se mi
vtobě
ne pro půvab hrudi
rozevlátý vlas jak zčasopisu
Kolébka z jantaru
Spi
do kolébky zjantaru
uložil tě
přestárlý milenec
Malinké hvězdince k jejím očím na jazyku
„Dívám seočima na jazykua chutnám pohledemaby můj život měldvojsmysl“
Ne,
o tom nebudeme diskutovat
nejdříve uslyšíš
Jsem řada pouličních lamp
Říkal jsem ti před druhou
při pomalé písní
co na nás dvou mám rád
a nyní mne tísní
Mísení / Missing
Polož na režné plátno
modrou a žlutou
vznikne zelená
třeba jako tráva
Docela výhodný výměnný obchod
Vím, ještě včera
bys křičela
kdybych ti vytrhnul vlas
a dnes ti to připadne
Nikdo mi nenapoví
jak říct holce
co znáš
od kočáru
že všechno špatně
Skládanky ad lib
jen krátké a zběsilé hodiny spolu
po zbytek času spřádám znich
dny a život
a že nedáváš se nikdy celá
Přítel, postávající za oknem
Otřásl se chladem
říjnového dne
a zůstal nahý
holé, strnulé paže
Pacer ležící, spící
Nejhezčí verše
mne napadají
na samém okraji spánku
tělo odpojeno
Rozvody slepých a hluchých
Rozešli se
po měsících
mimoběžných vět
zápas invalidních jedenáctek
Dořeky
když tuším
že nevnímáš, zas a znova
a zlenivím pak vpůli slova
nebo ustanu-li
Pár neodeslaných pohlednic z Benátek
Město
jako zkamenělá loď
na mělčině času
sto návratů
O obrazech bez rámů a rámech bez obrazů
Vtom jsme oba asi jiní
Já mám spoustu obrázků
co se jim nechce
do rámu
Lůžko pod obrazem mladé malířky s plachým úsměvem
Dívka
svléká se na noc
za svým obrazem
a šedavým stínem
Kabáty se zatím nedočkavostí tetelí ve skříni
Kolikrát už to začínalo
padáním listí pro šustot
pod dvěma páry podzimních bot
prstů jakoby mimoděk doteky
O pošetilosti růží, dívek a starších pánů
Je pošetilé předpokládat
vztah plané růže
kliškám, šípkům a včelám
jim zbytečno pokládat
Pět oken do podzimu
Za okny ticho při svítání
ptáci vteple hnízd
váhají sranním křikem
okna ložnic
Every body meet some body some times
Nejspíš
nebyli jsme to my
co potkali se podél vody
vodpoledni
Kdybys ctila roční období, krajino
Víš,
už mnohokrát
připodobnil jsem tě krajině
jenže
O významu zahrad
Vzahradě
snad sjediným jablkem
a jedinou tehdy ženou
přišli jsme o ráj
Rážení ořechů
Vždycky dva tři týdny
po prázdninách
moc jsme si nevšímali holek
těch ze třídy
Jantar na konci prázdnin
Sbírává se na pobřeží
moří
jantar
dávno zapomenutých stromů
Zpráva o úmrtí poštovního doručovatele
Leží u poštovní schránky
bez hnutí, bez známky
droboučký, šedivý
seschlý jak list
O lhaní na konci srpna
když voda jezera
je teplá
dlouho po setmění
a vzduch čirý
What a wonderful world
Vidím růže rudě kvést
zelení stromy růst
snad aby zrak tvůj
nedržel půst
Už nám svítá, Večernice
Už nám svítá, Večernice
sice pomalu a líně
vklíně dne že je konečná
Už nám svítá, Večernice
Orgovánok
Prý
jsou pro svět důležití
vědci, básníci a blázni
říkala´s při veřejném projevu
Den, který víc než jiné patří mé matce
Jo,
dostal jsem kytky
a alkohol a tak
ale tenhle den
Bylo smutkům devatenáct let
Bylo smutkům
devatenáct let
uměly číst
a učily se psát
Léto ve starém městě
K poledni
vrozpálených ulicích
liduprázdno
vzduch podobný rtuti
Haiku mělké brázdy
Věčným podzimem
za pluhem znaven oráč
mělké tvorby.
Když se mi stýská, což je furt
To když je pozdní noc
či spíš
časně kránu
zešeřím pokoj
Krátké zastavení nad tvým vztahem ke kolibříkům
Jen třpytivá barva
a zobák
zrozený pro hluboký květ
pták
Říkají, že chodíš nahatá
Říkají, že chodí
bez šatů
zranitelná
a krásná
Mimovolní pohyby
Jako když vletadle
ze sna
prudce máchneš rukou
až tě to vzbudí
Soused
Jsem soused
u stolu trápení
jsem soused
a nic se nezmění
O rozvodech a o planetách
Někdy
jsou lidské vztahy
jako planetární soustava
zvenčí nikdo neví přesně
Modlitba ženy
Proč zní mi vuších zBible těch pár vět
prý kdo jiný než ty a kdy jindy, než teď
tak otevírám Žalmy a lásce zavřu dveře
a plaším ten přízrak zhořícího keře…
Hříšník nedělní
Nedělního rána břesk
měl by být posvátným
tak jaký čekat trest
kdyžvedle tebe spím
Look, look, look for the rainbow
Mám rád duhu
jako výraz smíření
a naděje
že nad náma se dělá líp
Dívej se k obloze, když pláčeš
Víš,
slzy kanou pomaleji
když se díváš
kobloze
Krajinotvorný efekt milostného vztahu
Fakt,
po těch letech už to vím
zdůvěrných pohledů
a doteků, zprvu plachých
Hester x Martinez v ringu milostné poezie na tři kola
Fouckault dnes napsal první. Píše o Hester, zatímco já chci psát o Mořském koníkovi čili Martinez. První znich má svou knihu básní na pultech knihkupectví a nemám pocit, že bych ji na Písmákovi poslední rok či dva viděl. Martinez je toho času na Písmákovi kvidění stále, vněkterém ze svých převleků.
Velký třesk pozpátku
Kdosi
mi otočil
časovou šipku
za střepů srůstají
Měsíc v první čtvrti
Rád vídám
na obloze
ta tenká déčka
předzvěst
Zuzaniny nálady
Nač myslí Zuzana v lázni
když všichni okolo blázní,
myslí na svého krále
Zuzana, cudná stále.
Ztratil se pán a jeho pes
Vídal jsem je
pes a jeho pán
střídavě
jeden vdruhého stopách
Debata norských učitelů ve zborovně nad jednou českou básní
Nene, on se mýlí
ze špalků
byť ještě voní
strom nepostavíš
Cizí jazyky
Za dveřmi
kterými dříve se
tak snadno vcházelo
cizí jazyky
Baby / I Gotta have My Baby Back
Má milá, má snivá
večer je pozdní
a nálada tklivá
a spánek mne zmáhá
Ipanema / The Girl From
Vrytmu samby se vlny zmítají
hýčkají pláže, hýčkají potají
tváře, boky a vše,
co od noci znám
Leaving on the jet plane
Leaving on the jet plane
Už mám sbaleno a je čas jít,
stačí jenom dveře otevřít
jen nevím sám,
Čím živ je můj park
Kořeny
vodou potůčků
dívčích jmen
stárnoucích větví dřevo
Zuzulinčiny VelikoNoce s vyloučením černé
Jakoby
těm šťastnějším
noce zbělaly bílkem
a dny
Zřejmě neuskutečněné setkání s nickem Markéta v klubu Zoom
Řeknou Vám – tohohle jsme Vám vybrali na zkoušku. Sedíte, čekáte na smluvený signál. Někdo tu kouří – možná já.
Ono se totiž nikdy dost dobře nevína koho se čekáa téměř vůbec se nevíkdo přijdeTo je těžká a závažná věcTo se musí učit
Tak se tedy učímVkouřovémoparu mezi čekáním
Neuslyšíte ho přicházet – jste skoro hluchý – ale není jedno, jestli je němý.
Jak zatknout ptáče
Třeba mi někdo poradí
jak
skloněný či v kleče
tichým hlasem
Taková jarní, o trávě, o beránkách, případně i o spasení
Zas sládne vzduch
početím
větve vrb, včera mrtvé
zlátnou
Vyznání jedné hoře
Požehnaný týden
kdy čas
chutná líně
a čaj smí
Skoro jako setření slzy
ano, máš ten pocit
že lze ji zamáčknout či setřít
jak slzu na tváři
ale déle než jindy
Jarní doteky
Vzajetí skepse
zbabělý
vlastními pocity
vzdával jsem se
Bezdrátový přenos prehistorické energie
Naštěstí není
šedivý příkrov mraků
a šedivá nálada
dnešních všedních dnů
Cesty bezvěrce
Kudy bych musel
kdybych prozřel
nevím sám
kdybych měl víru
Inventář ložnice
co po tobě zbylo
ve ztichlé ložnici
spousta místa
napravo
Rozhovory se zvířaty
stojí za zamyšlení
proč ke zvířatům
mluvíme upřímněji
než klidem blízkým
Čekání na betla
Přihrálas mi
na škatulce sirek
skoro prázdné
listovou osmu
Prý přesýpací hodiny nemají rytmus tikotu, napsal Zbora
Prý
přesýpací hodiny
nemají rytmus tikání
houby
Sluníčko sedmitečné
kdesi
vnějaké škvíře okna
mi bydlí slunéčko sedmitečné
a když je zatopeno
Zrzce
Slow up, quickly down
nahoru pár vět
zpětmlčky padám
nahoru ve dvou, dolů sám
G_B_Show z pohledu starého Pacera
Píšu tyhle řádky trochu vzdálen domova – což není podstatné – na mizerném internetovém připojení, což podstatné je. Nemohu si totiž otevřít stránky nicku G. B. Show a jsem odkázán je na díla, která vložil do své sbírky, vzniklé nepochybně kúčelu kritizování Zoomem.
Není zapotřebí závidět Měsíci
Skončila nadvláda Slunce
noc je vlhká a horká
Měsíc
ještě před týdnem
Tropický déšť ústy ryb
Tropický déšť
přiměje ryby
dosud ukryté mezi korály
vyplout vzhůru
Podobenství o mořských sasankách a básnících
Kolikrát mineš
ten prachobyčejný útvar
podobný mnoha jiným
podél cesty
Mám rád sny o motýlech
Zdáli se mi
velcí motýli vdešti
zvolna plachtili mezi kapkami
a krůpěje na křídlech
Tropický déšť očima ryb
Tropický déšť je zkratka
vkoloběhu života vody
něco jako telegram
zjiného světa
Zastávka na znamení Kozoroha
Jen nepatrná tečka
na pomyslném prstýnku zeměkoule
drobná schránka pro milostný dopis
smodrou známkou za penny
Okno psa
Okno psa muselo být nízko
nejraději měl to francouzské
za slunných chvil
krátkých zimních dnů
Čtvrtá adventní
Před půlnocí vyjdu si ven
a pod vánočním stromem
pro veřejnost
budu mít dárek
Zásadní rozdíl ve způsobu korekce oční vady
Pod větvemi olysalých stromů parku
pod tancem paží víl prochladlých
barvy nosů vypujčené od kanárků
a prsty slepců nenechavých
Třetí adventní
Nebývá veselo
vté třetí, adventní
a včase okolo ní
oči
V zámku a v podzámčí
Žije dívka jedna
na zámku
druhá
podzámčí dává horký dech
Nad Teverou byla druhá adventní
Půlmraky pinií
lemují obzor
věčnosti
houfy barbarů
První adventní
Je třetího prosince
a žebrákům o mince
dnes líp se prosí
límce k lícím zdvižené
Microwave actualization
ohřeju tvou fotku vmikrovlnce
snad jí to neuškodí
lehce se stočila do klubíčka
a hezky teple to hladí
Imagine - (věnováno minulým i budoucím šéfredaktorům)
představ si
že je Písmák
jakési místo
mimo Zem
Někdy nelze prohrát
Vsadil jsem se
sám se sebou
ani ve snu
už nevzpomenu
Něco o nicku ALIMRA a mých oblíbencích
Alimra – tedy Jarmila – žena, věk 33 již několik let. Rozena vDobříši – příznačné – zámek plný spisovatelů. Jistá analogie, že vokolí amerických základen se rodí více černoušků, se nabízí.
Prvně jsem ji potkal - tedy na Písmáku - někdy vpolovině roku 2004.
Opožděně vypracovaná slohová práce na téma: Můj oblíbený hrad
Závaží hradu
porušuje rovnováhu horizontu
takže stráň se naklání
a stéká až křece
(....) romance servilně napsaná v duchu JiKovy úvahy
čas
ne nepodobný
manšestrovým kalhotám
starého zahradníka
Voyeuři
Zodporu kmístnostem se zrcadly
chodíváme za nocí do ulic
hrát si na návrat
vkabátech do zimy
Celou noc mne budí výčitky psů
Od okna
stejně daleko
ke hřbitovu
a doútulku pro psy
Průzračná
Do rána daleko
blízko do soudného dne
průzračním
a jasní se mi
Sněžení v hodině mezi kočkou a psem
Spadal vnoci první sníh
jako by Měsíc
jdoucí do úplňku
propustil Mléčnou dráhu
O nedokonalosti malířství
Víš,
ani ten nejslavnější malíř
by nesvedl
jediným tahem štětce
Na sklonku říjnového dne
Na sklonku říjnového dne
nezbedné myšlenky
jak veverka sbírat oříšky
bez výběru
Samostředeční blues
Dneska žádná tmavá zákoutí
ani náhodou
Víš,
dnes mi to fakt není jedno
Štěně
Štěně,
ano, cosi roztomilého
rozkošně neohrabaného
budící city
V ulici, kde na podzim kvetly kaštany
Vulici
co jmen měla
jak pětkrát rozvedená žena
rozkvétaly na podzim kaštany
O vlivu posturálních reflexů na pravdu a lež
Pravdu ti říkávám vleže
lžu zásadně jen vestoje
víš, léta jsem to cvičil
proto věrohodně zní oboje
Rozvzpomínání
Pookřívá a zas se rozvzpomíná
patrno lehkou změnou
barvy očí drobným úsměvem
ještě uzavřená se rozvzpomíná
Zastávka na znamení Vodnáře
Náhodné setkání
po chvilce naděje
svět se změnil vdéšť
proudy vláhy do tváře
O ztrátě víry
Cosi se změnilo
a na večerních cestách
nečtu jména známých stanic
a slehkou nadsázkou
Zářijový den, kdy je tak snadné chytit motýla
Víš,
vtakový den
zdá se býtiprosté
polapit do dlaní
Jiskérka v oku
Jak jsem to miloval
vyklonit se za noci
zokna rychlíku
vopojení
Stínohra
Tma záclonou cloumá
a promítnut
do koruny borovice
svléká se tvůj stín
Velhaná do podoby javoru
Má lhářko,
zas převlečena za javor
sládneš pod korou
a předpodzimním větrem rozechvělá
Alejí ve Smetanových sadech
Nejspíš bych se cítil líp
kdybych
pod korunami lip
s tebou procházel
Modře zraje jazz
Nějak to ve mně zraje
skokem zmostu
rozčeřit
vodu stojatou
Do dvojic!
Před lety dávnými, kolik mi bylo járů,
povinností bylo pohybovat se vpáru,
akdo vpáru nebyl, ten měl smůlu velkou,
na procházku šel za ruku sučitelkou.
Zas míň o jeden hlas
Zas míň o jeden hlas
o jeden odstín modřejší
máme nebe jazzu
to Ella vaří cosi zborůvčí
Den poté
Zašíval jsem
ránu vsrdci
vzpomínek jizvy bělavé
přitom poslouchat mi bylo
Zastávka na znamení Skopce
Zdaleka
vyhni se té tramvaji
co se řítí
nakloněnou Prahou
Když tu nejsi
Jsou přeci komíny
co kouří
i když je léto
a spousta věcí
Stydlivě a několikrát
Dalas mi přes plot nanuk
za kačku a
padesát
dalas miza zdípusu
Hlava plná netopýrů
Obzvláště zvečera a vnoci
poletují mi vhlavě
myšlenky
na tebe
Dívčí ňadra před západem slunce
Vždycky jsi mívala
nejkrásnější ňadra
na břehu
před západem slunce
Bylo by to fajn..akorát ty slzy
Bylo by děsně fajn
kdyby všechny pravdy
byly na první pohled veselé
a lži
Příjemné ochlazení
minuty se rozpustily vžáru
tím pádem
hodina horka není přesně dána
úsměvy a drobné hlouposti
Býti psem
Bylo by dobré psem být
a na dálku
vycítit pocit
bit a okřikován
Vychovat si děvku
Kolikrát mladý
znásilnil jsem život
pro pár pomíjivých
parchantů okamžiku
Nikdo jiný to neumí s deštěm jako ty
Nikdo jiný
tak nezkrásní deštěm
že oči touží odplavat
skaždou kapkou na kůži
Svlékání košile
Spauzami odříkal
Otčenáš romantiků
a ty mu místo potlesku a díku
železnou košili zvyku
Na cizích křídlech
Pírkem buď
mé tělo
když duše vzlétá jako pták
tvá rozepjatá křídla
O setkávání s plachostí
Je obtížné
vtomto hlučném světě
potkávat srny
a nalézat lidi
Zlodějská noc
Zlodějská noc
bílého šatu sarkofág
do vyčerpání vykrádán
plačtivými zloději
Poslední školní mejdan žákyň SZŠ
Jako voňavé kapky
letní bouřky
rozpustilé šestnáctky
prší
Zpráva o většinovém názoru obyvatel planety
Zahrada
psychiatrické léčebny
je ohraničena
nepřekonatelným plotem
Pochybení evoluce
Chvíli před půlnocí
bez přetvářky šatu
těla a oči dokořán
nabídnuty jezeru
Kolikrát si myslím, že bys měla nosit kratší vlasy
Dolévámsny noci bezesné
do vany pravidelně ucpané
tvými vlasy
asi ty nejhezčí anejlehčí
Holka z Blue cafe
Můj svět se smrsknul na pár chvil
makám, abych pochopil
kam odcházíš
když máš tu být
Zvětšenina
Zničeho nic povstaly
jak ze starého negativu
na zažloutlý papír
obrázky nových barev
Planeta sedmi sluncí
Řekla´s
kup něco malého
na dobrou noc
dvě kila pomerančů
Rande se Židovkou v nevhodně zvoleném podniku
Staccato zpocených tváří
grand mal pohybů
jak u Zdi nářků
pod palbou světel
Po letech Adam Evě
Jak smělekdysi nabídlas‘
sebe a svůj svět
jako květ nabízí se včele
růžový mezi mnohými
Už není celý den v džínách
Je to nějak jiný
víc starostí
než když celý den vdžínách
a taky každé ráno
Za šátečkem
Chlébkem vítala jsi
sole kaménkami
žlebem došel ktobě
blúdil dolinami
Snad bude ten vůz barevnější
Kdo mi řekne proč to dělám
proč si dávám zruky číst
proč platím malou cikánečku
abych poznal, kde mám tečku
Sedmistín
Bylo vpokoji pět lamp
a tak, byť nahá
vrhala jsi pětistín
pak jeden znich
..a pak si povídejte s mladou holkou
Cukají ti koutky
při mých vážných proslovech
pokud se rovnou
nesměješ jak blázen
Z banálních důvodů se nedovím, jak to dopadlo s Romeem a Julií
Na těle jen
nepatrnou ranku
ukládám kspánku
toho co nepochopil
Nejkrásnější akord je dim
nejkrásnější akord jara
je tu
jeden ztěch čtyř
dim
Proměny květin
pozvalas mne
zvonkem konvalin
bledostí sněženek
lože pokryla jsi
O skleněnky a o všechno
bych ti dneska
ze všeho nejraději
koupil skleněnky
a hráli bychom
O skleněnky a o všechno
bych ti dneska
ze všeho nejraději
koupil skleněnky
a hráli bychom
Dubnově bláznivá
Tvé jarní střevíce
opustily verpánek
jeden znás je vlk
kdopak bude beránek
Pár týdnů po povodni
Ještě naposled
zalej si
krůpějí slov
tu prachobyčejnou kytku
Noc psího vína
Celou noc jsem pil stvým stínem
jako poprve
jako za mlada
kránu opitý psím vínem
Chodská nadějně lidová
Chodil Chod spoštou
chodil pomalu, rozvážně
tudíž spoštou
značně prošlou
Šedivěd
Možná
když budu hodný
dáš mi napít
a ztratit se ti ve vlasech
Čas měřený na růže
Dřív
jsem ti dával růže
každý den
ani nestačily vadnout
Láska spává nahatá
Tak do toho šli
natvrdo
na furt
koupili si novou společnou postel
Menší než malé
už jen menší
než malé
množství lásky
je dovoleno
Utržený z řetězu
Utržený zřetězu
povinností
vztahů
a důstojnosti
Chuť vzduchu
Víš,
nejvíc chutná vzduch
nad hladinou moře
po vynoření
When I Fall In Love
Jestli
mám se dát
dám se rovnou celá
chtěl jsi snad mít růži
Stůl plný indického koření
Dvanáct dní
dvanáct misek
neznámého koření
třináctý spravedlivý
Potkal jsem želvu
Potkal jsem želvu
na slovíčko
na dvě nadechnutí
celkem zážitek
Memory Of The See/ plavat v nejstarší databazi
Jen moře umí
rozdrobit slunce
na mrňavé kousky
na úlomky barev
Zbyla tu kytka frézií
Zbyla tu ve váze
kytka zfrézií
po dvou dnech
a noci jedné
Roku sbohem, tobě na shledanou
Dal jsem polibek ránu
na rozloučenou
bylo poslední
a až se znova rozední
Je jistá podoba mezi tou dívkou a vodou
Jak pára nad řekou
vymejšlí přeludy
jak vločka rozverná
za límcem zastudí
Jsem nakrátko blues
jsem už zas
nakrátko
tisíckrát přeříkaný Otčenáš
a stokrát
Už jen straky řvou
Už jen straky řvou
ve stromech bez listí
hantýrkou zlodějů
hantýrkou závisti
Láskám s lišejníkem
Navštěvuji
osamělé staré lásky
a rukama
zjejich nehýčkané kůže
"Mark Twain"
Tak už mi nelaj
znám dobře
letušky
námořníky i prostitutky
V hluku samoty
Hlučí
zrnka dnů
vpřesýpacích hodinách
jak na hranách dun
..a tehdy ráno ti to došlo
svítalo
ve vlasech
za pravým uchem
za oknem přes muškáty
Dívám se na tebe na starém listu kalendáře
Přestal jsem
trhat kalendář
a tak mám pořád září
můžu snít a nespěchat
Ruzyně 12:40
Říkáš
jsi starý a moudrý
a nic tě nepřekvapí
jenže mne překvapuje
Smích z kapsy odřených džín
Koukalas
zamyšleně na sever
tak jsem ti šáhnul
na jih
Už zas poslední noc
Ještě jsi u mne
malá teplá a blízká
a už zasmutním
a už se mi stýská
Rtěnka do mlhy
Jako dívka moudrá
vybavená znalostí
předpovědi počasí
a taky
Dívka na omak inteligentní
Toho by se vážně nedomák
člověk-vědec
ba ani rosomák
že jsi inteligentní
Tenhle tejden zamčeno
Zamykám si týden
stebou
na sedm západů
slunce
Touhle dobou jsem podzimní řeka
Vezmi
střevíce do ruky
druhou
lehce pozvedni sukni
Poslalas fotku
Poslala fotku
hezčí už nedostanu
vzala mne
jako ty první
Kocovina
Jako nepolepšitelný pijan
slézám
co večer
do prázdného sklépku
Obsese z mouchy tse-tse
Když jsme spolu
je mi fakt jedno
co kolem děje se
a co dokola líce
Podzimní pokušení
Mám marodérské touhy
když listí
ještě lehké, poletavé
zašustí pod nohama
Splýváš mi s krajinou
Víš, tehdy před lety
nedohlíd jsem
než na dno očí
a stěží konce vlasů
Denně chodila pro vodu
Denně chodila pro vodu
protože pít se musí
ale taky
než poprvé nabrala
Ctiradovo sobotní dilema
Vsobotua ve vší cti
rád
by stebou na Šárku
pár kroků procházky
Jen petitem..
Byli tak úzkostlivě tajemní
že jeden o druhém
ani nevěděli
a verše a myšlenky
Z egyptologické přednášky
Posaďte se prosím
slečno
napříč vlevo uličkou
pro Vás to nic neznamená
A když se náhodou potkáme
když se náhodou potkáme
každý
za ruku
sněkým spokojeným
Podzimní dívce
Jako bys netušila
jak slábne mi zrak
halíš se do ranních mlh
a časných soumraků
Chodívalas okolo deváté
Chodila jsi ke mně
hned ráno
okolo deváté
(to vím díky orloji)
Učení se z ryb
jen tušení trati
sem tam pár pražců
a kolej chybí
ve vesnici za nádražím
Když jsem ještě nerozuměl blues
Dávno pryč je čas
kdy mne přitahoval
noční svět
neony barů nazpaměť
Racionální využití syndromu vyhoření
Jsem svůj vlastní popel
vpřesýpacích hodinách
sám si měřím čas
jde mi to lehce
Nedorostlo, musíš počkat..
modelka slov
se unuděně vrtí
nespokojená
ač se stává zrovna madonou
Cestou do Tibetu
Je zapotřebí
dojít do Tibetu
a tělo rozsekané
na drobounké marné kousky
Taky si představuju park..
Pozvánka
dlaní javorového listu
(čáru života raději nečíst)
Lavička je židle pro dva
Problematika virtuálních citů
Zryze cvičných důvodů
léta čmárám na vodu
učím se psát krásná vyznání
vpoušti dnů
Sýkora modřinka (temporary)
Nesměle pípla u dveří
sýkora modřinka
pěšky
ksmrti vyděšená
Endorfiny
Mít tě poblíž
stěží bych snášel
tvé věčné výmluvy
tu a tam pozdvižené obočí
Vlasy Bereniky
Jo, už začínám chápat
proč vidíš tolik věcí jinak
než já
viděl jsem tě večer
Frumentandi causa
Odvykl jsem
přísahat na jaro
na lásku na první pupeny
ne, že bych je neměl rád
Postupná ztráta imunity
Míval jsem mámu
a taky Emu
Ema měla mísu
Teď se Ema má
Ještě počkej s podzimem
Počkej, ještě ne
teprv kabáty polí
obrácené naruby
vydechují ženců chvat
Psí víno II
Opřen o vyhřátou
jihozápadní zeď
vyprávěl jsem psímu vínu
o hroznech
Večery s bláznem na kopci
Teď vzáří
večer co večer
vodím na kopec
svého blázna
Dno
Fakt,
neupil jsem zté lahve
ani na tvém hrdle nejsou
otisky mých prstů
Náhodná paralela pohybů dna
Kdesi vmoři
vmálo navštěvované hlubině
podlehla planeta skryté vášni
a dno se pohnulo
When The Saints Go Marching In
Pustili tě do kostela
prostovlasou
veselou, až rozpustilou
svatí jenom hleděli
Srpnové bloumání pobřežím slonoviny
Kůže už není horká
jen vláčný lesní med
a proužky slonoviny
zazáří jako led
Nenápadné příznaky opakování doby ledové
Chtělas víc
dal jsem míň
rukou pár
do krbu přiložím
Black Magic Woman From Ostrava
Měl jsem počernou holku
černou, jak vOstravě sníh
skončila před jarem stejně
špinavá vulicích
Mám na tobě rád čtyři věci
Mám na tobě rád čtyři věci,
oči,rty a vlasy
(čtvrtou si nechávám pro sebe)
Mám na tobě rád čtyři barvy
Chodíval jsem pěšky
Chodíval jsem pěšky
a tu a tam
mne potkávali básníci
zamyšlení, opilí, či jinak neopatrní
Proč pstruzi vyskakují z vody
Obloha
se řekami
rozlévá do krajiny
rozlámaná vlnami
Zprávy z krajiny za obzorem
Osamělý strom
na táhlém vršku
ohraničuje
obzor všedního dne
Ztráta orientace
Víš
spoustu užitečných věcí
znám jen zknih
teď podle tvojí kůže zkouším
S díky mému lepšímu já
To mé horší já
je stebou stále
dále láká a svádí
kpochybným hrám
Dnes mi neustupuj ze slunce
Občas přemíra lásky
jindy tak kýžené
tak jako slunce dnes
spaluje na prach
Poslední Pavlovi
Letní den
rozepjal žhavý most
mezi ránem a večerem
oba jeho konce
Jen někdy
Ano, denně odpovědně
dělám řadu užitečných věcí
a vysloužím si pochvalu
a plat
Metabolismus vzteku
Ano
pokaždé dokážeš vstřebat
rozjitřeným povrchem svého těla
mé vzteky
Odešel školník
Uprostřed prázdnin
a pro jistotu vneděli
odešel školník
vmodrém plášti
Zapomnětlivá
Zapomněla jsi deštník
na zábradlí před domem
snad
že vevnitř zvonil telefon
Vztek
Mám sto chutí
hrubě za vlasy
zběsile tě táhnout bytem
a cestou se
V noci jsme si byli blízcí
Ráno snídáš horoskopy
večeříváš pověry
v noci byli jsme si blízcí
jen potřebou nevěry
Letuška má prázdniny
Máš svoje letecké prázdniny
odlety zastaveny
jumbo strčil hlavu pod křídlo
výrazně zapijeme
Porcelánové slůně
Malé slůně
srůžovýma ušima
tiše oddychuje
mezi poslední večerní kávou
Starý pán s černým deštníkem
Pán vbílých vlasech
pod černým deštníkem
pomalou procházkou
se těší
Zcela náhodná paralela vášní
Stejně
zprvu jen
bušení nabubřelých žil pod povrchem
zemětřas rtů beze slov
Stínovláska
Jen ji tuším
po hlasu a po zdi
míhá stín
drobné postavy a hbitých vlasů
Půlnoční holčičí otázky
Kde vtobě jsou sny.
No přeci pod víčky
obouvaj střevíčky
spříchodem tmy
Když mne budíš do deště
Když
dlaní chladivou
pohladíš mi spánek
když tiché rty
Nezlob se na včely
Nezlob se na včely
že tu a tam usednou
na hrst polních květin
pro holku neposednou
Pozdní přímořské odpoledne
Slunce
uklání se západu
zmoře lehký vánek
holky
Tři čtvrtě na tři u jezera
Krajina uspaná sluncem
čas rozpažil
touhy se zadřely
hořící vzduch
Nezlob!
Nezlob.
nebo udělám kouzlo
a budu se ti zdát
budeš si naivně myslet
Trochu jazzová růžová zahrada
Léto trochu chladnější
a vlhčí, nežli vloni
jako tvoje rty a vlasy
podobně si voní
Zpověď horám
Tenkou jehlou
zpovědi horám
vytahuji zduše
třísky hříchů
Na koně!
Děláš mi to těžší
než se může zdát
A tak
Koně hříšných myšlenek chci najednou osedlat
Mám rád léto a vanilkovou
Mám rád léto
chodíš docela málo oblečená
a bradavky tvých ňader
pod tenoučkou blůzkou
Když (je mi dobře)
Když
slova zbytečná a prázdná
stékají
po obraze jedinečné chvíle
Nesnaž se pochopit mraky
To už se stává
že jasné ráno
kpoledni zataženo
ženo je
Půlnoční procházka trávníkem po dešti
Kolem půlnoci
naboso
hustým kožichem trávníku
když utichl prudký déšť
Postarší pán na kruhovém objezdu
Na černé školní tabuli
tam i hloupým
bývalo vše jasné
Výsledek dvakrát podtržen
Dívce odsouzené k čekání
Čekat
prsty do tmy natažené
čekat
oči dokořán otevřené
Dotýkat se soli
Když bezmyšlenkovitě
či v záchvatu vzteku
pohneš mlčenlivou solničkou
na poklidnou hladinu
Pojďme si lhát
Víš, ty velké pravdy
mi protékají prsty a očima
suché
jak zrnka písku
Prostě neváhat a naskočit
Když tě zláká vlak
a cesta
do dálek
když už najednou máš dost
Mirroring
Snad zahanbující
a obtížné je přiznat
(přitomneurazit tebe)
že vlásce toužíme
Digital imaging
konečky prstů
shromažďuji informace
o každém bodu
kněkterým se musím vracet
Dámské návštěvy
na koni ke mně jezdívá
ta co se jen vlasem odívá
a ta, co je motýl
a taky trochu včela
Letokruhy ve dvou průmětech
Záleží dost
na úhlu řezu
jak uvidíš život
zapsaný vletokruzích
Pátá, právě teď odbila..
Súderem páté
věž kostelní
hodí stín
na tvou tvář
C´est la vie
Svypětím všech sil
o dvou berlích
belhá se
za jarním sluncem
Umět taková slova
co snimi překvapíš květinu
a uvedeš ji do rozpaků
chválou krásy
nebo ji alespoň rozesmát
Krajina zamyšlená nad stádem koní
Náhle jsi krajina
zamyšlená
sama do sebe
vsoukromém čtvrtém rozměru
Prvního Máchy
Je dneska
prvního Máchy
kdysi záchytný bod milenců
ráno se oblíknu do průvodu
Ahasver se omlouvá
Nepřipadá mi to ale vůbec fér,
že ač stár jsem jako Ahasver
zůstaly mi oči, myšlenky i city.
a máš prostě smůlu
Jen 15 minut, prosím
Když se mi zdaří vyměnit svět
za práh tvého bytu
nemívám chuť ti vyprávět
své zážitky trilobitů
Zarámuj mi tenhle den
Kapky deště
dělaj důlky vkalužích
sčítám je
a přemýšlím zda nedlužíš
Mit gas? Ja, bitte!
Postávají vřadách
lahve sbublinkami
co vlastně dovedou
netuší samy
Nejmenší knihovna
Učím se pomalu číst
potají
když se nedíváš
zruky
5:15
Odešel jsem těsně před svítáním
a lhal bych, že té vzpomínce se bráním.
Tuším, že právě teď se probouzíš
se zbytkem milování na očích
Tažné ptáče
Jakoby nic
a jsi znova nablízku
sjistotou vstupuješ
do starých otisků
Když se směješ
Když se směješ,
tak se všechno rychle změní
mám pocit
že jsem náhle zdědil jmění
Večer s kytarou
Jsou jisté jistoty
mimo tvé nahoty
Šest strun na kytaře
vpočátku večera
Perzistence pocitů
Já vím,
už je jaro
ale ještě pořád
vněkterých norách
Jarní (od)stávka
Fakt nevím
proč psát zrovna dneska ráno
mám bosé nohy vystrčené zokna
a stávkuji
Defrosting
Jen pár dnů od zimy
a rozverný vítr na zastávce Touha
honí první jarní lístky
ztramvají
Aritmetika pozdní lásky
Nejspíš už tě nenalákám
do chrámů vášně
můj zproutí přístřešek
je před deštěm skrýš
Pohanské dopoledne
Proplétalas mi
prsty proutím
vlasy větrem
slova vzpomínkami
Čtenářka pohádek
Těšíš se jako malá
zpohádek
dosud nenapsaných
Těšíš se zpohádek
Loučení s nečlověčí láskou
Do vonící jarní hlíny
za úplňku
hloubil jsem jámu
pro přátelství
Jara den třetí
Snad už třetí den
už od úsvitu
jsi jarně zasněná
a nevyčítáš ptactvu
Tak jsem tady s tím jarem
ze starých krkolomných uliček
malých italských městeček
přivezl jsem ti jaro
a sluníčko bez teček
Zamyšlenky
Jsi trochu na pochybách
co mám teď
zamyšlenky
na jarní hlaváčky
Nehořím, jen doutnám
Ne, nehořím
jen doutnám vzpomínkami
bez pravidelných zpráv
tomu
Zvídavá...ale myš
Zvídavá
až zvědavá
bývá značně nerada
když tajím o citech
FORMAT C: ENTER
Vyprazdňuješ šuplíky
a chystáš se kodchodu
jenomže
pár myšlenkových pochodů
Tvoje věčné schovávačky
Hele, nech toho
pořád se někam schováváš
takže
tě mám po všech koutech
Tančit s vílou
snad blázen byl
snad měl jen touhu
snad trápil ho stesk
že ktanci sprůzračnou vílou
Má řeka v zimě
Má řeka je vzimě temná
líná a pomalá
pomalu zpívá
pomalu teče
Zastávka na znamení Blíženců
Rád se potloukám nočním autobusem
tušením krajiny za korálky nočních lamp
nočních podniků
za sousoším milenců
Chvála rukavic
Vtomhletom mrazivém počasí
se nerada líbáš venku
a jen obtížně dobývám místa
kde vlétě nenosíš podprsenku
Vítězství nad sněhuláky
Konečně
zas na každém rohu
babky prodávají sněženky
A co babka, co kvítek
Zpívej, je mi smutno
Jako
oschlé stonky bodláků
nad sněhem
ční samota a
Noc před odletem
Ještě cítím tvoji ruku ve tváři a ve vlasech
ještě cítím na jazyku ret hebký jako mech
ahorký dech
acitů spěch
Nechci se narodit o půlnoci
Nechci se narodit o půlnoci
všichni jsou nevyspalí
a telefon
leckoho vyděsí
Noc s písmenkovou holkou
Po noci písmenek a povídání
nasládlá ospalost a skrytá přání
a vpokoji letka nočních motýlků
co plaší se, když steleš postýlku
Čekání na jaro
Když jsi mne potkala
bylo ještě před podzimkem
horko
a jabka nezralá
Písmenka na jaro
Pod polštář
schovávám všechna tvá písmenka
Věřím, že z každého vykvete sněženka
Až přijde jaro
Čpící popelníky
Čpící popelníkyplné nedopalků duší
Z lásky
jen pohozené prezervativys pomalu se rozkládajícígenetickou informací málo hodnotných jedinců
Z poezieNesrozumitelné výkřiky
Dívce v bledém beránčím rouše
Ospalý beránku
Míváš touhle roční dobou
kůži bledou
jako sníh
Osm týdnů do jara
Vkrajině zasněžené
čas ani láska
nikam nepospíchá
Vzávějích zaoblené moře
Dívce v Blueberry Street 7
Mám to osm schodů
od ulice ke tvým dveřím
A ty to máš deset kroků
od ložnice tamtéž
Podobenství o lásce a korálovém moři
Nadechnout
ponořit se pod azurovou hladinu
klesat hlouběji a hlouběji
a opájet se krásou
O myších pod sněhem
Víš,
myši mají rády sníh
mají pod tou duchnou
udělané chodbičky
Zachumlaná
Noc půlměsíční
a vnamodralém svitu
vločky propadají
a kolemjdoucích se letmo dotýkají
Chuť kávy, chuť vzpomínek
Víš
je snadné
rozbít starý, všední pohár
vyhodit oprýskaný hrnek
(Marná) touha po realitě
víš,
je moc hezké být zamilován virtuálně
sny tak snadno předčí skutečnosti
a taky
Tichotám
Ticho tam.
zaznělo ze třetího patra
vnoci před lety
hrál jsem jí pod oknem
Splněné přání
Vyslovil jsem přání
v mešitě modré jak nebe
ať
nemáš-li mneráda
Omluvný dopis
Pro tu, co rozpačitě
postává tu na rohu
pro tu co je tak pěkná,
že objevit se nemohu
Monogram Ty a Já
Do kabelky zčervené kůže
smosazným monogramem
Ty a Já
dal jsem ti od bytu klíče
Odložte si
Miliony písmenek tu dorážejí za sklem
jako můry zmatené, omámené světlem
vtisících vět a slůvek tiše prosí o souznění
a řádku po řádce zas mizí vzapomnění
Přisedni si
Já vím,a taky sem chodíš protože jindese vranám chronicky nevěří
a taky se tu krásně
sedí,
lže
Vrať se
Vrať se mi lásko, vrať se, můj osude
dříve než vsrdci mém šílenství ubude
Šílenství ubude pro strach a pro pýchu
nešel jsem životem bez lži a bez hříchu
Pozvání
Nelze mít žádné nároky
milostivá
na váš volný čas
však že je vaše
Mé přání do Nového roku
Teda
to, co bych si přál.
abys byla dál
a abys byla blíž
Dnes potřetí
I když láskám mým
je dnes víc jak sedmnáct
procházku s Tebou
zase dopřál bych si rád
(Ne)náročná
Vážně,
skoro nic nechceš
dáváš mi volnost slov
a těmi svými
Čekání při úplňku
Ouplňkový Měsíc
přede zmraků sítě
po obloze
nebo to přede to kotě
Jen zloděj vchází bez klíčů
Tak jako klíč odmyká dům
tak napovídám tvojim rtům
pootevřít se k líbání
ať naplní se poslání
Co netušíš, uplakaná
Co tě to chytlo za nemoc,
že plakala jsi celou noc
a včera usměvavé tváře
tak hořce štkaly do polštáře
Odvrácená strana Měsíce
Umíš se dívat
na druhou stranu Měsíce.
Jsi odvrácená stránka mého života
A vidíš, co jiní nevidí.
Ještě jedenkrát
Snad, ještě než.
Se ještě jednou zastavíš
znovu rty mi vezmeš dech
ještě krátce, jedenkrát
Hotel Hilton Atrium
Přišla sis pro lásku, shubenou igelitkou,
ugejzíru vatriu vítal jsem tě kytkou,
vhotelu, co se chlubí pěti hvězdičkami
aklavíristou spochopením a šedinami.
Počkám..
Počkám.
Fakt, nebudu se dívat
potají klíčovou dírkou
jak děcko na vánoční stromek
Advent
Podvečer
zapálil adventní svíčky
a tobě vlezlá zima
za límec zalézala
Úder blesku
Asi se to chystalo dřív
Krátký táhlý svist
záblesk
tolik světla
All inclusive
Lesk opuštěných bazénů
trošinku světla skýtá
třpyt kapek na sklenkách
a vlahvi nedopitá
Návraty
Tak jako
kulhavý knihovník
vrací do regálu knihu
zjihlá holka se zjihu
Tvoje matematické zákony
Snad
že jsme od školy vzdáleni na hony
Vytváříš vlastní počtářské zákony
Je zakázáno odčítat,
Geometrické nesrovnalosti
Jsi geometricky vděčná
A já od školy už znám
pravidlo mudrce:
Vjediném bodě
Krásně nelogické povídání
Kdo stebou povídá
ať zapomene na logiku
odmítavá slova
říkáváš jen ze zvyku
Hvězdolet
Chtěl bych být majitelem
menšího hvězdoletu
se svými sny i tělem
odletět na planetu
Až přijdeš na rande
Až vyjdeš od nároží a zamíříš do parku
kompas mého těla přestane vnímat Polárku
aztráta stran světových nebude mu vadit
asrdce metr přede mnou za tím tvým bude pádit
Milenka
Čím to
že stále myslím na ni
Mazlím se
stou barvou oliv vdlani
Paradox odvrácené strany
Všimla sis někdy,
že první se rozzáří
hory na západě,
předzvěstí svítání.
Sodomie
I když kriticky se dívám zpátky
neměl jsem nikdy
problém se zvířátky
Krmil jsem kočky
Dvojhvězda
Víš,
ikdyž se ti to nezdá
Ty a já jsme dvojhvězda
Můžem se milovat
Daň z lásky
Snad zbytečně hlučně
jako dva výstřely
odpráskly něhu
dveře od výtahu, dveře od východu
Spaní pod zámkem
Za okny vánek a pod víčky spánek
Na rty pár polibků a na dveře zámek.
A jde se spát,
stou, co mám rád.
Pošťák
Tvá snědá kůže bledne
a brzy odpoledne
už se šeří
Délka našich procházek
Co jsem netušil, když jsem tě pozval na večeři
To jsem teda fakt netušil
jak přijmeš mé pozvání ke svíčkám
že číst tu budu vyznání
ahledět khodin ručičkám
Tvoje hry a sny
Je chvíli po osmé
a dva páry
sotva opeřených křídel
usnuly
Dě - dó
Dědečku,
proč nevrháte stín.
Víš, mládě
jsem rád, že nemusím
Bez večeře
Až dole zazvoním, otevři na chvilku
chci jenom zramínek sundat ti košilku
To dlaním se po ňadrech bělostných stýská
Na lásku na dálku těžko se zvyká.
Skřítek
Protože sám sebe potkávám velice zřídka
v tobě si pěstuju mrňavýho skřítka
co mne z povzdálí
občas pochválí
Stydlivá tráva
Vhlavě mé myšlenka taková
že jsi dnes ráno nezvykle růžová
nezvykle hebká, nezvykle voňavá
a do mne se sladká únava vkrádá
Rozhovor o K 2
Miláčku,
víš, tam na těch vrškách,
tam fakt nikdo nebydlí.
tam fakt není hospoda,
Večeře při svíčkách
Teda, jestli bys chtěla.
Pozvu tě na večeři při svíčkách
a tiše budu pozorovat
nepokojné plamínky vzorničkách
Noc s letuškou
Ráno se budíš růžová
přivřenýma očima úsvit vítáš,
pak sprcha a pusa kávová
avmyšlenkách už vpráci lítáš
Jiné způsoby komunikace
Natáhni ruku ve tmě
aprsty dotkneš se mne.
vykřikni láskuzokna
něhaodpoví ti, možná
Sklenička vzpomínek
Nespěchej ke dveřím, vždyť nikdo nezvoní
nepřišla, nepřijde, marně se žadoní
To jenom vzpomínky cinkají o sklínky
bluesovou písničku tvé černé hodinky.
Povědomá vůně řádků
Jako bych už kdysi
přivoněl ktěm řádkům
Jako by se už někdy šlo
tím podzimním chodníčkem
Vzpomínáš
Vzpomínáš
A asi právě proto, jako by náhodou
Otevíráš stará alba stále častěji
A stavíš na kávu těm, co nepřijdou
Proč jsou veverky tak veselé
Hledám tě
pod spadaným listím ořešáku
a marně soupeřím sveverkami
(mají na to mnohem víc času)
Touha za nehty
. a pak vysvitl Měsíc
a tvářil se fakt příjemně
a tys ležela unavená
zcela blízko, vedle mne
Závidím sprše
Závidím sprše, teď má tě jen pro sebe
Zakláníš hlavu, jak vpohledu na nebe
A oddáš se pěně a teplým kapkám
Voňavým, mazlivým, bloudivým tlapkám
Myším
Seděli jsme spřáteli
a sklenka sedla ke sklence
a pod šedivým porostem
docházelo kmyšlence
Mořská pošta
Místo do notýsku
čmáral jsem do písku
složitá vyznání a prostá slova
a slané vlny mi zas a znova
Prak a kuličky
Hele, nelži zas jak malá.
To ty sama jsi mne zamotala do ubrusu,
aby ses nestyděla za tu pusu
ajak ses při ní červenala.
Zatmění Měsíce
Hele, miláčku,
zatmění Měsíce
tu bylo fakt už párkrát,
dřív, než družice,
Hospoda s hvězdama
Pojď,
nakreslím ti hvězdy křídou na strop hospody,
Myslím to fakt vážně,
mám ktomu pádné důvody,
Holka pro všechny
Tisíckrát ohmataná
zpocenýma rukama
a nervozními puberťáky
Tisíckrát oplakaná
Netrap se
Se netrap, co pravda je, co lež,
tak nevrť se a klidně lež
ať slyším jen tvůj dech
a ne kroky času na schodech
Faktor času
Bráním se říkat miluji
Víš, znamená to
Bez rozmyslu propadnout
Ženě, dívčímu obličeji
Přijdu do nebe?
Možná přijdu do nebe
vždyť jsem nezlobil
a když
tak jen tebe
Čtyřlístek
Léta jsem tě neviděl a léta jsem měl klid,
najednou tě vidím po chodníku jít,
krásnou, jako tenkrát, když viděl jsem tě naposled,
a ten co mi tě přebral není nikde na dohled.
Hodinář
Chtěl bych být hodinářem
tvých krásných chvil
řídit rychlost tvého tepu
hloubku dechu
Křídou na vodu
Snad věřím dívko vnáhodu,
Když píšu křídou na vodu
A mezi odrazy oblak veršíky,
Nebo je lepím na sklo prstíky,
Proč zrovna křídou na vodu
Je tisíc způsobů, jak napsat vyznání
jde třeba růžema vysázet do strání
nebo bosýma nohama vyšlapat do rosy,
když rytí do kůry se dneska nenosí.
Kdybys byla poblíž
Fakt bych ti asi nepsal básničky,
kdybys byla poblíž,
kdybych ti mohl
na zápraží tvého bytu
Podvečer podzimu
Stojím na místech, kam nechodíš,
mlčky a sám
Ty stáváš sama na místech,
kde já tě nepotkám
Noc s vůní heřmánku
Aniž se potkali, byť na okamžik
Aniž se viděli, buď noci dík
Prošlí jí
Duše kduši blíž